Komunistické lágry bere jako školu života. Cenu Paměti národa získá František Lízna

16. listopad 2017
01019002.jpeg

Františka Líznu poslala komunistická justice do vězení celkem pětkrát. Poprvé když roztrhal sovětskou vlajku. To mu bylo osmnáct a psal se rok 1960. Později seděl za opuštění republiky, šíření samizdatů a tisk letáků o politických vězních. Za své počínání za minulého režimu převezme v sobotu Cenu Paměti národa. Sám Lízna své chování má za samozřejmost.

„Bylo zapotřebí postupovat proti tomu systému – národ je skleslý, čtyřicet roků bude trvat, než vymře, aby tady nastala nová generace, která bude stát jasně za mravními hodnotami. Tak jsem to viděl,“ vysvětluje František Lízna, který v sobě nezapře kněze, povolání, které až do roku 1989 nemohl vykonávat.

A protože nemohl dělat ani řadu jiných věcí, pokusil se emigrovat. Pracoval na poště a nakládal balíky do Rakouska. Schoval se mezi pytle a věřil, že projede. „O půlnoci mě z toho vagonu vytáhli, nevím, co se mohlo stát, asi jsem chrápal, od té doby mám trauma z chrápání,“ říká s tím, že dostal rok vězení.


Poslouchejte přímý přenos z předávání Cen Paměti národa. V pátek 17. listopadu od 20 do 21 hodin na Plusu >>

Když František Lízna zrovna neseděl ve vězení, pracoval s mentálně a tělesně postiženými, zároveň začal vykonávat dlouhé pěší poutě. Nachodil tisíce kilometrů, v té době překonal i rakovinu. Vězení bere jako školu života.

„Když teď přemýšlím, zda mám děkovat za svůj život, říkám si: měl jsem štěstí, že jsem byl v komunistických lágrech. Naučily mě žít podle pravdy."

Františku Líznovi je 76 let a nadále pečuje o nemocné. V roce 2001 mu prezident propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka.