Komunální politici se bojí trestního stíhání za hlasování, lidé už kandidovat nechtějí

25. květen 2014

Policie řešila v loňském roce stovku případů, ve kterých figurovaly úřední osoby, například zastupitelé či radní. Komunálním politikům se to ale nelíbí a tvrdí, že je policie často stíhá bezdůvodně. Vadí jim také, že se názory na jednotlivé případy zásadně liší.

Policie měla loni na stole stovku případů, ve kterých figurovaly úřední osoby, například politici, soudci nebo jiní vlivní lidé. Vyplývá to z nových statistik Nejvyššího státního zastupitelství. Třicet pět takových osob policisté nakonec obvinili.

„Celkově je možno zhodnotit, že se nejedná o výraznější procento, ale spíše marginální číslo, které nasvědčuje spíše selhání jednotlivců,“ vysvětluje náměstek nejvyššího žalobce Pavel Pukovec.

Obviněných úředních osob ale může být do budoucna více. Protikorupční policie se netají tím, že právě odhalování korupce při veřejných zakázkách je pro ni prioritou.

„Těžko sháníme lidi, kteří by byli ochotni tam zasednout,“ potvrzuje starosta Rychnova u Jablonce František Chlouba, který je zároveň členem předsednictva Svazu měst a obcí.

Soud starostu osvobodil, státní zástupkyně se odvolala

V kauze Opencard například policie obvinila všechny pražské radní. Na druhé straně za údajně nevýhodnou smlouvu obvinila policie jen starostu Lipna nad Vltavou Zdeňka Zídka, i když celý prodej posvětilo tehdejší zastupitelstvo.

Zídek dělá starostu jihočeskému Lipnu nad Vltavou přes dvacet let. Policie ho obžalovala za to, že údajně nevýhodně prodal obecní pozemky, po kterých teď vede cyklostezka nebo plynovod.

Zbrklým prodejem měl starosta podle vyšetřovatelů způsobit obci škodu až 120 milionů korun. Sám Zídek ale vinu popírá. „Obec nevydala žádné prostředky, žádný majetek. Nenesla žádná rizika,“ upozorňuje Zídek.

Za pravdu mu dal i prvoinstanční verdikt. Soudce Ondřej Círek v něm uvedl, že se žádný trestný čin nestal.

„Je třeba zdůraznit zásadní skutečnost, a to, že obžalovaný v této věci není stíhán za to, že by neudělal něco, co jako řádný hospodář obce udělat měl. Je žalován za to, že něco udělal, bylo to dobře, ale mohl to udělat - možná teoreticky ještě lépe a výsledek, který je pro obec už tak velmi pozitivní, mohl být (možná teoreticky) ještě lepší,“ stojí v rozsudku soudce Círka, který Zídka osvobodil.

Státní zástupkyně se ale proti lednovému rozsudku odvolala a starosta zamířil tento týden k soudu znovu. Hrozí mu až deset let vězení.

Zpřesnění pravidel pro komunální politiky

Poslanec Stanislav Polčák z hnutí Starostové a nezávislí chce, aby se zpřesnila právní odpovědnost komunálních politiků. Trestní stíhání by podle jeho představ nemělo hrozit například za kroky, které zastupitelé schválí jednomyslně.

„Když zastupitelstvo nebo rada obce rozhoduje s plnou vědomostí, má všechny právní podklady a rozhodne se pro ekonomicky ne zcela výhodné řešení, tak v takovou chvíli by neměla být tato rozhodnutí kriminalizována,“ podotýká Polčák.

Speciál Martina Veselovského o kultuře a církevních restitucích, Stanislav Polčák

Soudce Nejvyššího soudu Pavel Šámal souhlasí s tím, aby se zpřesnila pravidla ohledně jednání zastupitelstev. Podle něj by se ale muselo novelizovat hned několik předpisů.

„Muselo by se to udělat v zákoně o obcích, zákoně o krajích, případně zákoně o hlavním městě Praze,“ domnívá se Šámal.

Bývalá ústavní soudkyně, senátorka Eliška Wagnerová ale změny odmítá. Každý případ je podle ní jiný a nelze je paušalizovat.

Ministerstvo vnitra v čele s Milanem Chovancem z ČSSD zatím vyčkává, s jakými změnami starostové přijdou. Pak se rozhodne, jestli změnu podpoří.

autoři: ako , mch
Spustit audio