Kompromisní DPH, karikatury Mohameda versus soboda slova, zneužití olympijských symbolů se trestá!

Přehled příspěvků

Barbora Kroužková: Česko, Kypr a nakonec i Polsko odvolaly své výhrady a podpořily kompromisní návrh Rakouska o DPH. Nezdraží vytápění, snížená sazba zůstane u většiny bydlení.

Muslimové po celém světě se bouří proti karikaturám Mohameda. Západ brání svobodu slova. Vedou se diskuse o tom, kde je její hranice.

Před olympiádou se objevují případy nelegálního užití olympijských symbolů. Pozor, chrání je zákon a olympijská charta. Nepovolené použití se trestá.

Takové byly některé hlavní body tohoto týdne. Teď se jim budeme věnovat podrobněji. Od mikrofonu zdraví Barbora Kroužková.

Duel

Barbora Kroužková: Po Česku a Kypru nakonec i Polsko přistoupilo na unijní dohodu o DPH. I po roce 2007 tedy bude topení a většina bydlení ve snížené sazbě DPH. Oddychli si nejen nováčci, ale ve starších členských zemích i někteří řemeslníci a živnostníci. Tam byly v sázce především ceny za služby. Spor o DPH je zažehnán, k výsledku se vraťme v následující diskusi. Ve studiu jsou ministr financí Bohuslav Sobotka a poslanec ODS Michal Doktor. Pánové, dobrý den.

Host (Bohuslav Sobotka): Dobrý den.

Host (Michal Doktor): Dobrý den.

Barbora Kroužková: PO roce 2007 nemá zdražit vytápění a budeme moci uplatňovat sníženou sazbu DPH na většinu bydlení. Pane ministře, na co přesně a jak dlouho?

Host (Bohuslav Sobotka): Tak, především je to dobrá zpráva, protože na konci roku 2007 nám končily prozatím výjimky, které platí pro Českou republiku, pokud jde o dodávky tepla, tak jsou ve stejném rozsahu jako nyní, zařazeny do snížené sazby DPH, pokud jde o bydlení, je potřeba rozlišit rekonstrukce bydlení, tam budeme moci zdaňovat sníženou sazbou až do roku 2010, pak se ještě uvidí a pokud jde o stavební práce, související s výstavbou nových bytů a domů, tam můžeme počítat u velké části těchto nových bytů a domů s tím, že budou i nadále bez omezení zařazeny do snížené sazby.

Barbora Kroužková: Klíčová je kategorie sociální bydlení, kdy budou pravidla?

Host (Bohuslav Sobotka): Předpokládám, že vláda principy této kategorie bude definovat během svého únorového jednání a poté bude zadán úkol pro ministerstvo financí, aby připravilo konkrétní novelu zákona o DPH. Vláda vydefinuje principy. Ministerstvo financí bude nalézt takové řešení, které bude jednoduché, spravovatelné a bude rezistentní proti možným snahám toto ustanovení obcházet.

Barbora Kroužková: Komisař Laslo Kovacs v dopise polské vládě začátkem týdne naznačil, že výklad tohoto termínu může být tak pružný, že se do něj vejdou v podstatě všechny byty a domy s výjimkou těch nejluxusnějších, například opravdu velkých vil. Pane poslanče Doktore, jak vy se z pohledu ODS díváte za prvé na ta jednání, za druhé na ty hrozby vetem a za třetí v podstatě na to, co jsem nyní citovala od komisaře Evropské unie.

Host (Michal Doktor): Tak, já bych za prvé velmi rád řekl, že já osobně a myslím si, že i Občanská demokratická strana jako celek bych vyměnil všechny výjimky a všechny úlevy za to, aby se Evropská unie a ten dosud platný projekt vrátil k původním svobodám. Vyměnil bych opravdu, a to říkám naprosto vážně, ty nabízené úlevy a výjimky za možnost, aby se naši mladí lidé, absolventi středních a vysokých škol mohli ihned po ukončení těchto škol vydat na konfrontaci s tím, co dovedou jejich vrstevníci na trhu práce v sousedních zemích. Já sám za sebe považuji každou výjimku a každou takovou úlevu svým způsobem za úplatek a já mám pocit, že nás Evropská unie tak trochu uplácí za to, že nám nechce tato práva, svobodný pohyb pracovních sil a svobodný pohyb služeb, dovolit. Pohlížím tedy na to tak, že svým způsobem byl pan ministr financí povinen nám tyto výjimky přivézt, protože nám Evropa nechce dovolit mít ta práva, na která máme nárok nebo na které jsme nárok měli. Respektuji to, ale nadále platí, že každý systém výjimek vnáší trochu chaos a znepřehledňuje ten systém jako celek a pan ministr uvedl sám v tom svém komentáři, že jednou z významných položek nebo z významných částí při přijímání té úpravy, kterou se vláda musí zabývat, je to opatření proti tomu, aby ten systém nemohl být zneužíván, zneužíván a obcházen.

Barbora Kroužková: Pane ministře, opravdu jste schopni zaručit, aby systém a podmínky byly nastaveny tak, aby nedocházelo ke zneužívání, v podstatě by teoreticky mohlo třeba stačit, že každý, kdo si chce zařídit to nové bydlení nebo bydlení, si založí stavební účet, v tom případě bude tedy přítomen stát a pak si vezme nějaký úvěr a těch pět procent má jistých.

Host (Bohuslav Sobotka): Já si myslím, že tyto spekulace jsou zatím předčasné, nejprve bude potřeba definovat principy tohoto bydlení, ale našim cílem je, aby ty mantinely byly co nejširší. My prostě chceme, aby nezdražovalo po roce 2007, ať už jde o dodávky tepla nebo o výstavbu nového bydlení, čili mě vůbec nebude vadit, pokud ta definice bude dostatečně široká tak, aby se do ní vešla velká část výstavby bytů a domů a já jsem prováděl konzultace s Evropskou komisí a dostal jsem ujištění, že tato věc je v naší národní kompetenci, že do toho nám Evropská komise nemůže zasahovat, neboť na úrovni Evropské unie nejsou jednotná pravidla pro definici tohoto pojmu. Čili pokud máte informace z Polska tohoto typu, tak to potvrzuje jenom ty informace, které jsem české veřejnosti v této souvislosti poskytl, takže já nevidím jako hlavní problém nějaké obcházení nebo nějaké úniky v této oblasti, protože my tam už dnes máme sníženou sazbu DPH, čili to inkaso bude spíše pozitivní pro státní rozpočet, pokud alespoň část toho segmentu nebude zahrnuta do sociálního bydlení. Ale našim cílem je nalézt dostatečně široký prostor, který bude kompenzací pro případ, že se nám v polovině roku 2007 nepodaří prodloužit tu obecnou výjimku. Já bych chtěl zdůraznit, že ačkoliv využíváme tu možnost sociálního bydlení po roce 2007 pro většinu výstavby, tak nevzdáváme možnost prodloužit obecnou výjimku, kterou dneska má Česká republika do konce roku 2007 dále do budoucna. Proto jsme se dohodli v rámci unie, že v polovině roku 2007 předloží Evropská komise studii, která se bude zabývat těmito přechodnými ustanoveními a výjimkami a my znovu jako Česká republika máme příležitost toto téma nastolit a znovu ho otevřít. Podobně se chystá Francie otevřít restaurace, podobně se chystá i Polsko otevřít bydlení jako my.

Barbora Kroužková: Ministr Sobotka řekl, že chce vláda určit velmi široké mantinely, pokud jde o to v uvozovkách sociální bydlení, pane poslanče Doktore, nebojíte se vy, že bude docházet právě k nějakým daňovým únikům nebo k nějakému využívání a zneužívání takového systému, protože si téměř každý bude moci najít prostor v tom, aby tedy aplikoval sníženou sazbu DPH.

Host (Michal Doktor): Tak to riziko samozřejmě obecně existuje, vždy je na vládě a na tom předpisu, který bude možná projednávat i Poslanecká sněmovna, aby určil taková pravidla, aby to obcházení nebylo jednoduché. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby se ten popis sociálního bydlení stoprocentně kryl s tím dosavadním popisem, který se týká té snížené sazby v oblasti DPH. To by byl ideální stav, pak by k žádnému obcházení docházet nemohlo. Samozřejmě, že platí to, co jsem řekl v tom prvním vstupu, každá výjimka je jakýsi úplatek a bohužel bude-li se to týkat prostředí České republiky, já bych rád vyloučil ze sta procent, že k tomu tady docházet nebude, ale ten závazek na sebe musí vzít především vláda.

Barbora Kroužková: Je ministr financí uplacen Bruselem?

Host (Bohuslav Sobotka): No, já myslím, že kolegové z Bruselu si myslí pravý opak, protože musím říct, že jsem si vyslechl docela hodně nepěkných slov během těch jednání, které jsme absolvovali a někteří z nich naznačovali, že dokonce Česká republika vydírá nebo něco podobného, a to jsem musel velmi rozhodně odmítnout. Ale my jsme vstoupili do unie před dvěma lety a vstoupili jsme do prostředí, které je plné různých výjimek, trvalých, dočasných, to prostředí je velmi nepřehledné a já musím říct, že nesouhlasím s tím, aby Česká republika byla jakousi vzornou zemí, která bude veškeré výjimky odmítat a myslím si, že pro to není důvod. Prostě jsme v prostředí, kde naši konkurenti, sousedé, využívají výjimky, tak si myslím, že by z našeho pohledu bylo možná neprozíravé takovéto výjimky odmítat a pokud se dohodneme všichni na omezení výjimek, na jejich zrušení, ale všichni, staré i nové země, pak k tomu můžeme přistoupit. Teď nastala situace, že se staré země pokusily prodloužit svoje výjimky, které měly z minula historicky vydobyté a odmítaly podobné opatření vůči novým státům.

Barbora Kroužková: Bere to ODS jako úspěch české vlády v rámci tedy existujících pravidel Evropské unie?

Host (Michal Doktor): Ne, já to beru jako povinnost za situace, kdy nám staré členské země nechtějí přiznat ta práva, která nám samozřejmě patří. Ten akcent, který tady zmínil pan ministr, týkající se toho, že snad byl osočen z toho, že Česká republika vydírá, já myslím, že on měl křičet daleko více. Pakliže někdo označuje naše chování nebo jeho atak, týkající se výhod jako vydírání, pak měly dostat ty země, které nás takto osočovaly, výtku, spočívající v tom, že to klidně vyměníme právě za to, když nám otevřou svůj trh práce a svůj trh služeb.

Barbora Kroužková: Ještě zůstaňme u té definice sociálního bydlení. Pane poslanče Doktore, je otázka, jestli vůbec ta definice bude do voleb, pokud by ji sestavovala ODS, jak by zněla?

Host (Michal Doktor): No tak já teď nebudu nahlas přemýšlet o tom, jak by měla vypadat definice něčeho, co teď nemá v hlavě jako ucelený koncept ani pan ministr. Za prvé považuji za svým způsobem velmi předčasné a trochu motivované taky tím předvolebním časem, že k definování toho konceptu, co bude považováno za sociální bydlení, přistupuje tato vláda, když to skutečné, platné právní prostředí je úkolem pro vládu jinou. My, musíme definovat prostor účinný od 1.1.2008 a já myslím, že vláda chystá predefinici něčeho, co když se nebude líbit té vládě, která přijde po ní, tak samozřejmě bude pod tlakem, když bude chtít ten prostor zúžit, tak tak bude pod tlakem veřejnosti, že jaksi definici sociálního bydlení snižuje pro menší vybranou skupinu osob, když to bude chtít popsat ze sta procent té v současnosti platných stavebních prací, které jsou zdaněny pěti procenty, bude se zase vystavovat riziku kolize s Evropskou unií a s Bruselem.

Barbora Kroužková: Pane ministře.

Host (Bohuslav Sobotka): Já rozumím některým obavám pana poslance Doktora, ale musím říct, že mi to právě proto děláme s předstihem, dva roky předtím, než nastane ten problém, abychom dali lidem včas signál, jak se mají ekonomicky chovat v příštích letech a já si myslím, že čím dříve ten signál dáme, tak tím menší bude napětí na stavebním trhu, tím menší bude riziko toho, že zde vznikne bublina neúměrné poptávky po nových bytech, nových domech, což by vedlo také ke zdražování a k poruchám na realitním trhu v České republice. Takže my chceme nyní do voleb na úrovni usnesení vlády definovat základní principy a parametry, současně začne být zpracováván zákon, ale předpokládáme, že ten zákon bude schválen až po parlamentních volbách a bude to novela zákona o DPH, která bude definovat jednotlivá přesná kritéria tak, aby byla jistota. Ten zákon by měl být přijat a začít by měl platit v roce 2007 a ta jeho účinnost bude dopadat až od 1. ledna roku 2008 poté, kdy případně skončí naše generální výjimka. Čili my tu věc nechceme příliš uspěchat, ale rádi bychom co nejdříve alespoň ten základní signál české veřejnosti dali, protože lidé se musí nějak rozhodovat, musí plánovat svoje úspory, půjčky.

Barbora Kroužková: Lidé ale budou reagovat na nabídky firem a od nich zní, že bezprostředně nebudou schopné na stanovené parametry vlastně reagovat svojí nabídkou, protože příprava třeba středně velkého bytového projektu jim bude trvat rok a rok a půl.

Host (Bohuslav Sobotka): V první fázi, pokud bychom nevyjednali určité řešení a stále by zde hrozilo, že ta snížená sazba skončí na konci roku 2007, tak by vlastně ty stávající projekty, které jsou ...

Barbora Kroužková: To chápu, ale teď myslím tu kategorii sociálního bydlení, na což budou čekat velké . .

Host (Bohuslav Sobotka): Ne, ne, ne, to já myslím, že nebude problém, protože velká část těch projektů, které se připravují a jsou ve výhledech, tak s minimálními úpravami, možná i bez úprav se do té definice vejde. Proto říkám, že se do ní musí vejít velká část výstavby nových bytů, ale pokud bychom tohle řešení nezačali hledat už dva roky předtím, než skončí výjimka, tak by právě ty stávající projekty, které jsou realisticky připravené, by nestačily poptávce, která by vznikla a tudíž by to vedlo již v tuto chvíli ke zdražování bytové výstavby a to si myslím, že by pro ten trh s byty a s nemovitostmi nebylo dobře.

Barbora Kroužková: Pane poslanče, co to s trhem udělá. Je potřeba, abychom připomněli, že přece jen ale bude výstavba zdaněna dvěma sazbami DPH?

Host (Michal Doktor): Tak to je fakt, s kterým se jistým způsobem musí stavební výroba vyrovnávat i nyní. Pan ministr vcelku odpovědně, a to já musím vcelku korektně uznat, se snaží vyvarovat tím, že navrhne tento koncept sociálního bydlení s takovým předstihem tomu, co způsobila poslední zásadní vládní novela DPH v oblasti stavebnictví tam tím, že část stavební výroby přešla z 15 do 22, respektive do 19 procent, tak statisticky prostě objem stavební výroby velmi výrazně narostl, deformovalo to stavby ve stavební poptávku a je to jakýsi nepřirozený stav. Z tohoto pohledu já bych vítal, že se budeme snažit definovat ty obecné principy s velkým předstihem tak, aby se na to trh mohl připravit. Ale zároveň je velmi důležité, aby ty parametry, které budou určující, byly zase do té míry obecné a abychom si nehráli na právní pozitivisty, kdy budeme v zákonu velmi detailně, velmi rádoby přehledně popisovat co je ta kategorie sociálního bydlení nebo který byt je ještě sociální bydlení a který není. Když to bude určeno pouze podlahovou plochou, metry čtverečnými na jeden byt, tak já si myslím, že je to vcelku snadný úkol, s kterým se projektanti a developerské kanceláře vyrovnají, pakliže půjdeme tak daleko, že se budeme snažit popisovat nebo bude se pan ministr financí snažit popisovat, co ještě v tom bytě jako součást jeho výbavy je považováno za sociální bydlení a co již není, tak dojdeme k tomu, že se bude Poslanecká sněmovna přít na téma, jak velký bazén toho daného bytu je ještě považován za sociální bydlení a který není.

Barbora Kroužková: Obecněji k sjednocování DPH v Evropské unii mnoho ekonomů se vůbec zlobí na takovou politiku Evropské unie. Michal Doktor.

Host (Michal Doktor): No tak, já samozřejmě patří k těm, kteří se velmi zlobí a málo občanů téhle země ještě ví, že patnáctiprocentní daň, shodou okolností patnáctiprocentní daň také navržena Občanskou demokratickou stranou, je základní sazba DPH, kterou si Evropská unie, respektive ty staré členské země kdysi v historii vybraly jako ideální stav. Pan ministr tady uvedl, že ovšem v prostoru, a to já potvrzuji, existuje řada trvalých výjimek, dočasných výjimek, dočasných výjimek starých členských zemí, dočasných výjimek nových členských zemí a celý ten systém, který měl někdy v budoucnu fungovat velmi jednoduše a velmi přehledně, se jaksi spíš rozevírá, než by se ta pravidla sjednocovaly. Zásadně platí, že čím jednodušší a transparentnější systém, tím levnější správa daní a poplatků, tím menší počet výjimek a tím méně korupce.

Barbora Kroužková: Pane ministře, nechce se Česká republika o nějakou změnu zasadit?

Host (Bohuslav Sobotka): My se chceme zasadit o to, aby byly rovné podmínky mezi starými a novými zeměmi i v oblasti dani z přidané hodnoty, přechodných trvalých ustanovení. Pokud má někdo nějakou přechodnou výjimku, tak ať má nárok na tu přechodnou výjimku každý ke stejnému datu, pokud má někdo trvalou výjimku, na to má šanci každý, nejenom ten, kdo ji získal historicky. V Evropské unii je základní sazba DPH od 15 do 19 procent a z těch 25 členských zemí Evropské unie využívá možnost mít sníženou sazbu, to znamená nižší, než 15 procent, z 25 zemí má 23 zemí sníženou sazbu DPH. To znamená, život si vynucuje, aby některé položky ze sociálních, zdravotních, ekonomických důvodů byly ve snížené sazbě daně z přidané hodnoty a myslím si, že kdybychom trvali na tom, že budeme mít pouze jednu sazbu DPH, tak by to vedlo ke zbytečnému zdražení a současně by to také podlomilo konkurenceschopnost některých českých odvětví.

Barbora Kroužková: Pane poslanče, vy nesouhlasíte?

Host (Michal Doktor): No, nesouhlasím, to se tak úplně nedá říct. Já samozřejmě vnímám ten sociální rozměr té diskuse, ale já myslím, že je třeba říci jednu korektní informaci, a sice, že efektivní míra zdanění v oblasti DPH se v České republice blíží nebo pohybuje zhruba kolem 10 procent a to je cesta od 10 procent průměrných k těm 15 nahoře již není tak dlouhá, abychom nedali na stůl a nezvážili všechna rizika, která souvisí s tou šedou zónou právě mezi 5 a 19 procenty s tím, že někdo umí diskutovat se správcem daně efektivněji a lépe než někdo druhý a já bych daleko raději viděl systém, který tuhle tu šedou zónu zmenšuje a vytlačuje prostor pro spekulace a kriminalitu. To je , to je můj zásadní ... .

Barbora Kroužková: Nechcete ještě jednou pokusit zasadit právě o snížení základní sazby daně z přidané hodnoty z 19 na 15 procent, kdy to chcete udělat?

Host (Michal Doktor): Já myslím, že ten koncept zveřejnil pan kolega, předseda poslaneckého klubu Vlastimil Tlustý, jestli se nemýlím, tak ten návrh zazní na jednání březnové schůze Poslanecké sněmovny, zazní v návrhu takzvaného zrychleného čtení, to znamená podle paragrafu 90 jednacího řádu tak, aby jej bylo možno hlasovat už v průběhu jednání té Poslanecké sněmovny.

Host (Bohuslav Sobotka): Já se domnívám, že není důvod ke snižování základní sazby DPH. V Evropské unii jsou ty sazby od 15 do 25 procent, ta naše sazba je někde uprostřed, čili patříme k průměru v rámci Evropské unie. Podle mého názoru je to kalkul, předvolební kalkul, možná by se dalo říci i předvolební populismus. Pokud bychom snížili základní sazbu DPH z 19 na 15 procent, tak do příjmů veřejných rozpočtů nám bude chybět cca 40 až 50 miliard korun ročně, to je tak velký výpadek, že by si s ním obtížně dokázal poradit nejenom státní rozpočet, ale i rozpočty obcí a krajů. Něco takového si zkrátka Česká republika bez rozpočtové katastrofy nemůže dovolit.

Barbora Kroužková: ODS jistě počítá, jak by si poradila s těmi výpadky, poslanec Michal Doktor.

Host (Michal Doktor): Tak já samozřejmě odmítavě vrtím hlavou při slovech, kdy pan ministr mluví o rozpočtové katastrofě. Víte, paní redaktorko, ono zase na druhou stranu to, že ekonomika je vcelku ve slušné kondici a výběr z daně z přidané hodnoty roste velmi pohodlně sám od sebe, oddaluje potřebu té diskuse, které se neustále brání tato doznívající vláda. Potřebě šetřit ve výdajích státního rozpočtu ve chvíli, kdy Občanská demokratická strana takovou diskusi navrhne, jsme napadáni z rozpouštění sociálního státu, to není pravdou. Je tady mnoho alternativ, které mohou poskytovat velmi efektivně a velmi zodpovědně nestátní organizace, je tady mnoho nabídek, jak může sociální síť v České republice fungovat přinejmenším stejně dobře, ne-li lépe, avšak v rukou soukromých osob, které budou hospodařit lépe než stát.

Host (Bohuslav Sobotka): Dobře, ale to jste, pane kolego, neřekl, kde chcete seškrtat 40 až 50 miliard korun ročně, kde to má stát, obce a kraje ušetřit tak velkou sumu? Z roku na rok, takový nezodpovědný návrh prostě není možné překládat, navíc ještě ve zrychleném čtení.

Barbora Kroužková: Pane poslanče, reakce.

Host (Michal Doktor): Ne, tak samozřejmě takovou rozpravu si dovedu představit vést v rozsahu několika desítek minut, to tady nezvládneme v reakci jedné, jediné minuty a já myslím, že se ten koncept pan ministr financí dozví v Poslanecké sněmovně v průběhu tohoto jednání.

Barbora Kroužková: Katastrofa by nenastala tedy.

Host (Michal Doktor): Žádná katastrofa by nenastala.

Barbora Kroužková: Já vám děkuji za účast v dnešním Duelu, v našem studiu byli poslanec ODS Michal Doktor a také ministr financí Bohuslav Sobotka. Na slyšenou.

Host (Michal Doktor): Na slyšenou.

Host (Bohuslav Sobotka): Na shledanou.

Barbora Kroužková: Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál a pořad Týden v tahu. Za chvíli budeme s Ivonou Šabatskou z vysoké školy ekonomické mluvit o muslimských bouřích proti karikaturám a také o vývoji v Palestině. Jak zákony a mezinárodní charta chrání olympijské symboly, to řekne místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Zedníček a chybět nebude ani fejeton Jana Pokorného.

Protesty muslimů na karikaturu Mohameda

Barbora Kroužková: Muslimové se bouří proti karikaturám Mohameda. Napadají zastupitelství států, ve kterých karikatury vyšly a demonstrují už i v Evropě. Největší hněv se snáší na Dánsko, tam karikatury už v září ale zveřejnil deník Jyllands Posten. Teď se připojily další evropské noviny a vedou se také vášnivé debaty o svobodě projevu, o toleranci a urážení náboženské víry. V našem vysílání je odbornice na Blízký východ z vysoké školy ekonomické Ivona Šabatská, dobrý den.

Host (Ivona Šabatská): Dobrý den.

Barbora Kroužková: Ty vyhrocené reakce muslimů dělá například podle filosofa a arabisty Zdeňka Müllera dojem naprogramovaného kampaně, která připomíná aféru kolem satanských veršů Salomona Rušdího z roku 1989. Ty první karikatury, já už jsem to říkala, vyšly na podzim, muslimský svět se bouří teď. Proč, podle vás?

Host (Ivona Šabatská): Víte, také mě samotnou zaráží nebo překvapuje, že vlastně až po takovém časovém odstupu dochází k takovým reakcím projevům. Já si myslím nebo je těžké odhadovat a spekulovat, jestli se jedná o cílenou kampaň, cílenou kampaň těch, kteří nemají zájem můžeme říct na usmíření konfliktu, na nenalezení kompromisního řešení a mírového řešení na Blízkém východě.

Barbora Kroužková: Diskutuje se o svobodě slova, ale i o vzájemném respektování. I západní politici chápou, že se muslimové cítí karikaturami uraženi, ale jedním dechem dodávají, že to neospravedlňuje násilné reakce, kde vy vidíte hranici svobody slova směrem k náboženství a hlavně ze strany západních novinářů směrem k muslimům?

Host (Ivona Šabatská): Já si, podle mého názoru těmito projevy došlo k zesměšnění islámských symbolů, toho, těch hodnot, které jsou pro islámské věřící to nejposvátnější, to posvátné. Myslím si, že v tomto projevu snad ani nelze hovořit o jakési svobodě projevu, svobodě tisku, protože tím jsme dali najevo, že si nevážíme vlastně těch hodnot nebo hodnot těch, které jsou pro druhé vlastně významnými nebo nadřazenými nebo důležitými a ještě bych ráda zmínila jednu věc, že vlastně otištěním těchto karikatur jsme si možná neuvědomili těch následků a důsledků, které můžou přijít nebo které mohou být v nejbližší nebo v budoucí době.

Barbora Kroužková: Jaké to mohou být, kam až může ten spor, respektive hněv muslimů zajít?

Host (Ivona Šabatská): V současné době celosvětově hovoříme především o boji proti terorismu, proti mezinárodnímu teroru a násilí a myslím si, že potřebujeme přece v boji proti terorismu každého spojence nebo spojence ve všech státech, ať už islámských, křesťanských a právě musíme hledat spojence i v těch mírnějších nebo méně radikálnějších islámských zemích a podle mého názoru otištění těchto karikatur k tomu jistě nepřispěje.

Barbora Kroužková: Jedny z nejradikálnějších protestů se odehrály v Gaze, kde se Palestinci topí v nejistotě po parlamentních volbách, chtějí tak myslíte teď tlačit na Evropu, která váhá s další finanční podporou?

Host (Ivona Šabatská): Je pravda, že k velkým protestům došlo na palestinském území, došlo i v ostatních islámských zemích, jako Sýrie, Saudská Arábie i Afghánistán. Já bych ještě ráda zmínila, proč třeba na území Palestiny a došlo i těmto protestům například na území Iráku, tam si musíme uvědomit, že se jedná o země nebo i o národ, lidé, kteří jsou frustrovaní, kteří jsou dlouhodobě nespokojení s tamní situací a vůbec a nemyslím si, že by to mohl být vlastně až takový tlak nebo takový tlak vlastně tady tímto vyjádřením nespokojenosti tlak, co se týká financí a této materiální pomoci na Evropskou unii konkrétně.

Barbora Kroužková: Palestinci si ve volbách za vítěze určili radikální hnutí Hamás, dnes se s vedením hnutí sejde palestinský prezident Mahmúd Abbás a budou jednat o vládě. Jakou si dovedete představit?

Host (Ivona Šabatská): Tak, pokud budeme respektovat výsledky voleb, které proběhly v Palestině v lednu, tak by sestavení nebo mělo by být pověřeno sestavením nové vlády hnutí Hamás, teď ovšem je otázkou, jakou cestou se hnutí Hamás vydá, zda vyjádří svoji vůli, že složí vládu, budoucí vládu například z jeho představitelů, popřípadě i z představitelů hnutí Fatáh. Tam podle posledních údajů se uvažuje o dvou představitelích. Ráda bych zmínila nejvyššího představitele hnutí Hamás pana Mišála, který žije v syrském exilu a který by mohl napomoci ke zmírnění radikalizaci nebo radikálního postoje hnutí Hamás a podle posledního vyjádření by mohl přispět k nalezení kompromisního řešení a k uzavření dlouhodobého příměří, dalším tím možným kandidátem je Izmail Haníja, který bývá označován za pragmatika dle hnutí Hamás a který též přispěl k vyjednávání s Izraelem. Bylo to v loňském roce a který přispěl i k uzavření příměří a ukončení druhé nebo ukončení, pardon, k příměří druhé intifády, takže je ovšem otázkou, čili otázkou, jestli bude nalezeno to kompromisní řešení. Například to hnutí Hamás, může se i vydat cestou transformace z radikálního hnutí k politické straně, jak tomu bylo obdobně v sousedním Libanonu.

Barbora Kroužková: Na to jsem se právě chtěla zeptat, protože někteří analytici dokonce tvrdí, že pokud se zapojí Hamás do řízení země a také se transformuje v politickou stranu, tak to rozhodně oslabí radikalismus.

Host (Ivona Šabatská): Ano, tady bych, ještě se vrátím zpět k tomu Libanonu a uvedla bych ráda příklad toho hnutí Hisbaláh, který také prochází nebo se vydal na tu cestu transformace z radikálního nebo rezistenčního hnutí v politickou stranu a toto hnutí má již své představitele jak Parlamentu, tak po loňských květnových volbách i ve vládě. Ještě další takovou poznámku, jestli bych mohla, podle těch posledních protestů vůči evropským zastupitelstvím v souvislosti s karikaturami, tak tyto protesty na palestinském území představily islámský Džihád a hnutí Fatáh, takže zase zůstává otázkou, zdali například toto hnutí Fatáh se nevydá cestou radikalizace a opět bych tuto otázku zakončila, že opravdu je, bude velice důležité vlastně respektovat se navzájem a uvědomit si, že válkou vlastně nic už nezískáme a že je potřeba ten mír.

Barbora Kroužková: Upozorňuje Ivona Šabatská z vysoké školy ekonomické. Díky za váš čas, na slyšenou.

Host (Ivona Šabatská): Na shledanou.

Ochrana olympijské symboliky

Barbora Kroužková: Olympiáda se blíží a s ní se také množí nelegální používání jejich symbolů. Co přesně a jak je chráněno, jaké hrozí postihy, o tom teď s místopředsedou Českého olympijského výboru Jiřím Zedníčkem. Dobrý den.

Host (Jiří Zedníček): Dobrý den

Barbora Kroužková: Které symboly a jak jsou chráněny?

Host (Jiří Zedníček): Chráněny jsou především olympijské kruhy, ale také další symboly, jako je olympijská pochodeň, olympijská vlajka i slovní vyjádření olympiáda, olympijský, olympionik. Ta ochrana je velmi široká, mezinárodně zejména díky olympijské chartě, ale také díky národním legislativám jednotlivých států a mezi ty státy, kde ta ochrana je zákonem zřízena, patří i Česká republika. U nás je to zákon číslo 60 z roku 2000.

Barbora Kroužková: A to vše platí pro firmy, hoteliéry, obchodníky i jednotlivce.

Host (Jiří Zedníček): To všechno platí pro komerční použití těchto symbolů, to znamená jejich využití v reklamě, na výrobcích, při poskytování služeb a podobně.

Barbora Kroužková: To znamená, že když se přeneseme do Turína a představíme si, že se teď hoteliéři, restauratéři a různí další poskytovatelé služeb připravují na olympiádu a zdobí své podniky symboly, tak porušují pravidla.

Host (Jiří Zedníček): To záleží na tom, jestli se domluvili s Národním olympijským výborem, popřípadě organizačním výborem olympijských her. My také dáváme souhlas k použití olympijské symboliky i ke komerčním účelům, ale také k nekomerčním. Ona ta hranice není vždycky úplně zřetelná.

Barbora Kroužková: Jde tedy o to, aby každý na to měl povolení.

Host (Jiří Zedníček): Jde o to, aby každý, kdo chce olympijské symboly, olympijskou symboliku použít, ji měl odsouhlasenou. Ono nejde jenom o to, jestli ji smím použít, ale také formu a účel, pro který ji chci použít. Není možné ji nějakým způsobem upravovat, ty kruhy měnit, alternovat jejich barvy, vzájemné postavení a podobně.

Barbora Kroužková: Vy jste říkal, že jde především o komerční využití olympijských symbolů, já jsem v tisku ale viděla fotografii našich bobistů, kteří opět neporušili svoji tradici a před olympiádou se nechali tetovat. Mají na těle olympijské symboly. Tam to nevadí?

Host (Jiří Zedníček): Já si myslím, že ne. Za prvé těžko budou na bobu jenom tak říkajíc ve své vlastní kůži, za druhé na olympiádě určitě uvidíte celou řadu takovýchhle olympijských vyobrazení na tělech samotných sportovců.

Barbora Kroužková: Když se ale koukneme na problematické prvky toho používání symbolů, už se objevily některé případy v České republice, které konkrétně to jsou?

Host (Jiří Zedníček): Tak v České republice se těch případů objevilo několik, my asi nejzávažnější případ řešíme teď s firmou Tekfood, výrobcem energetického nápoje Kamikadze, Pivovary Litovel a Holba použily olympijskou symboliku ve svých reklamních kampaních.

Barbora Kroužková: Jedna důležitá věc, výrobce toho nápoje, který jste zmínil, prý měl uzavřenou smlouvou se servisní organizací Svazu lyžařů, za kterou zaplatil dva miliony a chce se teď bránit. Smlouva má trvat asi rok a půl a po celou dobu je to logo na plechovkách nápoje, kdo udělal chybu, když zmiňují, že mají smlouvu se Svazem lyžařů?

Host (Jiří Zedníček): To má dvě stránky. V první řadě Svaz lyžařů nemůže nikomu udělit právo k používání olympijské symboliky, to může jenom Mezinárodní olympijský výbor, který to poskytuje nadnárodním partnerům olympijského hnutí a potom národní olympijské výroby, kterým je tato pravomoc delegována právě Mezinárodním olympijským výborem. Navíc v tech národních použitích není možné použití samotných olympijských kruhů, vždycky musí být v rámci nějakého loga, tak jako to máme i my v rámci loga CzechTeam, které ke komerčním účelům používáme. V případě nápoje Kamikadze navíc došlo k tomu, že logo, které bylo českou olympijskou respektive Českým olympijským výborem pro snowboardisty schváleno, bylo schváleno za prvé pouze pro nekomerční použití a za druhé pouze v jiné podobě. To logo, které se objevuje na nápojích Kamikadze je upravené oproti tomu schválenému a je využíváno zcela zjevně komerčně. Navíc Svaz lyžařů pro použití olympijské symboliky žádné právo nemůže udělit.

Barbora Kroužková: My jsme si ještě neřekli, jaké za porušení těch pravidel, ať už mezinárodních nebo českého zákona, hrozí tresty.

Host (Jiří Zedníček): To je otázka civilně právního a obchodního soudu, protože se jedná o obchodní záležitost, tak ty sankce mohou být finanční a mohou být odvozovány od hodnoty kontraktů, které za poskytnutí olympijské symboliky Český olympijský výbor nebo Mezinárodní olympijský výbor dostávají.

Barbora Kroužková: Když by firma chtěla používat symboly, jak má postupovat? Vy jste říkal, kdo uděluje ta povolení, ale jak to přesně začíná, jaký byste dal návod?

Host (Jiří Zedníček): Já si myslím, že kdokoliv chce použít olympijskou symboliku pro jakýkoliv účel, kdy ji bude zveřejňovat, by se měl obrátit na Českou olympijskou akciovou společnost, která je Českým olympijským výborem pověřena ochranou olympijské symboliky, popřípadě na naše právní zástupce.

Barbora Kroužková: V médiích se tento týden objevilo, že nelegální marketink ohrožuje financování českého olympijského týmu, jak konkrétně?

Host (Jiří Zedníček): Tak čísla, za která s námi naši partneři uzavírají smlouvy, jsou známá, my máme dvě kategorie, generálního partnera a oficiálního partnera a může dojít za prvé k vypovězení těch smluv, popřípadě tam, kde se jedná o stejnou kategorii v jaké je náš partner, k určitému penále a do budoucna nám samozřejmě hrozí, že s námi tito partneři neuzavřou nové smlouvy v případě, že jejich práva, za která nám zaplatili, neochráníme.

Barbora Kroužková: Já vám děkuji za rozhovor. Hostem Radiožurnálu byl Jiří Zedníček, místopředseda Českého olympijského výboru. Na slyšenou.

Host (Jiří Zedníček): Děkuju.

Fejeton Jana Pokorného

Barbora Kroužková: Závěrem ještě fejeton Jana Pokorného. Tentokrát si nedělá legraci, ale má spíš obavy z povyku, který se strhl ve světě kvůli karikaturám v novinách.

Jan Pokorný: "Ze začátku to vypadalo, jako úsměvné nedorozumění. Nebo spíš neporozumění. Jedny dánské noviny loni otiskly karikatury Mohameda a pak je převzaly další noviny, no a dnes to vypadá skoro až na vážnou roztržku. Našinec by nad tím možná mávnul rukou, někteří muslimové to ale můžou brát tak, že se jim ten pyšný Západ ještě ke všemu posmívá. Na jednom obrázku je totiž například Prorok Mohamed, který má na hlavě turban ve tvaru bomby.

Muslimské země už naznačily, že publikaci Prorokových spodobnění považují za urážku islámu. Rozhořely se masové protestní demonstrace, odvolávají se velvyslanci, vypadá to na obchodní bojkot dánských výrobků a kdo ví, na co ještě. Dánský premiér z toho musí mít docela zamotanou hlavu a asi nejenom on. Diplomatické příručky totiž neobsahují kapitolu, jak uhladit spor, který vznikl z legrace. Kromě toho tady jde o významnou hodnotu, o svobodu slova. Na druhou stranu, aby se kvůli obrázku strhla nějaká mela, to taky není nic moc, po čem by člověk toužil.

Z našeho pohledu by bylo asi nejlepší, kdyby se dotčeným muslimům vysvětlilo, že jsme prostě takoví. Vtipkujeme o Židech, blondýnkách, politicích, policistech, dokážeme si dělat legraci ze života i ze smrti. Až se budou scházet muslimští vyslanci s evropskými politiky, mohl by být přítomen někdo z oblíbených televizních bavičů a dát pro ilustraci pár dobrých fórů k lepšímu. Muslimům by muselo dojít, že jsme někdy tak trochu pro smích. Stejně jako klín klínem vytloukl by se tak tentokrát smích smíchem. Jenže zatím to na to moc nevypadá, muslimové se příliš nesmějí, ani pod vousy. Spíš se zdá, že tady legrace končí. A to tedy není nic moc k smíchu."

Barbora Kroužková: Jan Pokorný uzavírá Týden v tahu. V 6 uslyšíte naši hlavní zpravodajskou relaci Ozvěny dne, například informace o záchranné operaci v Rudém moři nebo podrobnosti o jednání Mezinárodní agentury pro atomovou energii o Íránu. Příjemný zbytek víkendu přeje Barbora Kroužková.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.