Kolik umírá každý rok horníků v dolech? Jaderná energetika není nejrizikovější, připomíná Dana Drábová

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová připomíná, že v Japonsku jsou jaderné elektrárny na zemětřesení postavené velmi dobře. A to platí i pro fukušimské bloky, které zemětřesení ustály.

„To, co je dostalo do kolen, byla přílivová vlna tsunami, která v projektu elektrárny byla podceněná, a tím pádem elektrárna dospěla do stavu, kdy neměla žádné zdroje elektrického proudu, “ vysvětluje s tím, že elektrárna bez proudu je velmi zranitelné zvířátko.

Dieselové motory byly vyplavané a chladicí systémy vyřazeny z provozu, což je podle ní nejhorší, co se může na jaderné elektrárně stát. „Dojde k přehřátí aktivní zóny a její postupné degradaci na tavení, roztavení a uvolnění poměrně velkého množství radiace,“ říká.

Čtěte také

Zároveň podotýká, že vše, co se na elektrárně dělo, zmírnilo do značné míry následky. „Uvolnění radionuklidů do životního prostředí dosahuje při maximálních odhadech zhruba čtvrtiny toho, co znamenal jeden černobylský blok,“ nastiňuje s tím, že elektrárna měla všechny ochranné bariéry k tomu, aby se radiace nedostala do kontaktů s člověkem a okolím.

Jaderná elektrárna Fukušima v Japonsku po požáru|foto: Emanuel Macoun

Při vší smůle ale mělo právě okolí elektrárny štěstí – kontaminace se dostala do mořského prostředí, kde byla nevýznamná. „Pak se ale vítr otočil, a z toho pochází jazyk kontaminace nad pevninou,“ říká.

Připouští, že jaderná energetika je rizikovým odvětvím, stále ale není v oblasti výroby elektřiny tím nejrizikovějším z hlediska následků pro člověka. „Kolik každý rok umírá horníků v uhelných dolech? To jaderná energetika nedokázala ani za 60 let své existence,“ vyzdvihuje.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

Jaderná elektrárna Fukušima 1|foto: Český rozhlas

Přepis celého rozhovoru s Danou Drábovou