Kolik přinese do státní kasy EET 2.0? A vyplatí se nedanit spropitné? Poslechněte si speciál Života k nezaplacení

EET 2.0 se má vztahovat na všechny, kteří přijímají fyzicky platby od zákazníků. „Jde tedy o platby v restauracích, v obchodech, řemeslníkům. Jde o všechny druhy plateb – jak platební kartou, tak třeba kryptoměnami, prostě vším možným kromě plateb na fakturu,“ shrnuje hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová. 

Čtěte také

EET je třešinka na dortu, podnikatelé po ní volali. Boj se šedou ekonomikou dostane přednost, říká Schillerová

„Bude se to týkat všech kromě podnikatelů, kteří mají pouze příležitostně tržby do 50 tisíc korun ročně. A je tam daná také výjimka pro nejmenší podnikatele, kteří nyní využívají režim paušální daně a mají příjmy do jednoho milionu korun ročně. Když si připlatí měsíčně za daň z příjmu – nyní platí stovku a nově by platili 1500 –, tak nebudou muset evidovat,“ dodává.

Ministerstvo financí odhaduje, že by se EET 2.0 mělo týkat asi 600 tisíc podnikatelů v Česku. Ti podle analytičky nebudou mít kvůli novému opatření dodatečné náklady. Stačit budou stávající pokladní systémy nebo chytrý telefon se státní aplikací, která by měla být k dispozici do začátku roku 2027. Papírové účenky již nebudou povinné.

Omezení šedé ekonomiky

Argumentem pro zavedení a znovuzavedení elektronické evidence tržeb je omezení šedé ekonomiky, omezení daňových úniků. Takový efekt opatření podle sociologa Daniela Prokopa už v minulosti mělo. „Odhadovali jsme, že by to mohlo mít efekt kolem 8 miliard korun v roce 2025, ministerstvo říká 14 miliard.“

Čtěte také

Potřebujeme adresná opatření, která se dají v čase krize zapnout a vypnout, shodují se Daniel Prokop a Tomáš Dvořák

„Odhadovali jsme jenom dopady na DPH. Potom jsou tam dopady ještě na to, že když legalizujete příjmy, tak musíte legalizovat placení zaměstnanců a podobně. Takže tam jsou další dopady na odvody pojistného,“ vysvětluje. 

EET 2.0 se zároveň oproti minulé verzi týká také části řemeslníků. „Myslím, že těch 14 miliard může být horní optimistický odhad výběru. Asi jde o to, nakolik to je vymahatelné u těch řemeslníků,“ dodává Prokop. 

Úniky u velkých společností

Podle sociologa obdoba EET funguje ve 20 zemích Evropské unie, jde tedy o standardní nástroj, kterým se dají řešit daňové úniky u tržeb. „Takzvaný VAT Gap, to znamená to, kolik bychom měli vybírat DPH a vybíráme, se nám podařilo už docela uzavřít,“ konstatuje. 

Existují ale další oblasti šedé ekonomiky, které evidence tržeb neřeší. Kromě práce načerno je to tzv. transfer mispricing, jehož prostřednictvím velké korporace vyvádějí zisky do zahraničí k mateřským společnostem. „Nakoupí si třeba účetnictví, nakoupí si nějaký software, poradenství apod. a převedou klidně stovky milionů do zahraničí, takže je nezdaní tady,“ vysvětluje Prokop. 

Takové praktiky podle něj představují minimálně stejně velký problém jako úniky na DPH a zatajování menších tržeb.

Dá se očekávat, že budou podnikatelé nová pravidla obcházet? Komu pomohou daňové změny, které jsou součástí návrhu zákona o zavedení EET? Je odstropování benefitů krok správným směrem? A jaký efekt může mít snížení DPH na nealkoholické nápoje v restauracích? Poslechněte si celý speciál Života k nezaplacení.