Koho v létě potkáte v jednom z nejjižnějších cípů České republiky? Překvapivě seveřany

26. červenec 2022

Třetí týden na Stezce Českem zahájili v rámci našeho letního seriálu reportéři Radiožurnálu. V nejjižněji položené části této trasy jeden z nich kromě krásné přírody našel i dětský tábor, který leží na samotě zcela mimo veškerou civilizaci. Rozhodl se ho prozkoumat a na úplném jihu Česka překvapivě potkal rodinu z jednoho z nejsevernějších koutů naší země.

Z Vyššího Brodu cestou podél Menší Vltavice mě táborová píseň Dva roky prázdnin zavedla až na rozcestí Mnichovice. Přede mnou je krásná, rozlehlá, velká budova, která navenek vypadá jako opravdu staré stavení.

Čtěte také

Vlastní tábor

Areálem mě provází vedoucí tábora Michal Drobník: „Přijeli jsme sem na tábor. Máme spoustu dětí, nejen vlastních, ale i od přátel, tak už před pár lety vznikla myšlenka, že bychom si udělali vlastní tábory. Tak teď už pár let se scházíme tady.“

Stojíme na terase budovy, kolem celého domu se line vůně oběda, který uvnitř pro všechny táborníky vaří Michalova manželka. „Myslím, že to budou těstoviny s cuketovou omáčkou,“ usmívá se. „Už se těším!“

Až z druhého koutu

Nacházíme se v jednom z nejjižnějších cípů České republiky. Táborníci však zdejší. „Přijeli jsme z toho druhého koutu, ze severu. Z Jablonce nad Nisou,“ upřesňuje vedoucí tábora.

Rodina z Jablonce nad Nisou organizuje vlastní tábor

Jako na každém správném táboře i tady je důležitá činnost pro táborníky. A právě jeden z nich, Ondra, teď přede mnou umývá koštětem opravdu velkou plachtu, tipl bych si určitě 10 na 3 metry.

„My jsme ji teď odendávali z terasy, kde byla kvůli tomu, aby neprotékala voda do sklepů, protože terasa netěsní. Teď jsme ji umyli, abychom ji sbalili, aby byla čistá,“ vysvětluje Ondra.

A já se přesouvám k toku Menší Vltavice a pokračuji na své stezce dál.

autoři: Matěj Vodička , vma
Spustit audio

Související