Knihovny se mění a ty moderní nemůžou skončit jen u půjčování knih, říká ředitel Národní knihovny
Životnost ředitele Národní knihovny je za posledních dvanáct let mimořádně nízká. Po Vlastimilu Ježkovi, který knihovnu opustil v roce 2018, se v jejím vedení vystřídalo už šest jmen. Čím to je? „Jsou tam dosazováni manažeři a nikoliv lidé, kteří by uměli dlouhodobě rozvíjet činnost na naše poměry velké a komplikované instituce,“ myslí si dočasný ředitel Národní knihovny Vít Richter.
On sám byl před rokem odvolán tehdejším ministrem kultury Staňkem (ČSSD) z vedení Ústřední knihovnické rady. Podle svých vlastních slov byl sesazen hlavně kvůli kritice poměrů v Národní knihovně.
„V současné době má knihovna přibližně jeden milion svazků uložených v bednách, které nejsou přístupné veřejnosti. Jestli investujeme do nákupu knihovních fondů a ty neskončí v knihovně, tak je to naprosto zoufalá situace,“ myslí si Richter.
eKnihovna v problémech
Bývalému řediteli Martinu Kocandovi, kterého nahradil Vít Richter, „zlomil vaz“ projekt eKnihovna. „Problém byl v tom, že projekt byl připraven už začátkem roku 2017 a my jsme se ptali, k čemu vlastně je a co obsahuje. Nikdy jsme ale vysvětlení nedostali,“ popisuje Richter.
Čtěte také
Cílem projektu bylo podle něj vytvoření jednotného rozhraní, kam by uživatel zadal dotaz a měl možnost získat informace ze všech elektronických zdrojů, které knihovna má.
„Na první pohled to je bohulibá záležitost, ale některé integrační nástroje už máme a provozujeme je. Navíc o ně moc velký zájem není,“ myslí si dočasný ředitel Národní knihovny, který byl funkcí pověřen do vypsání standardního výběrového řízení.
Revitalizace Klementina je zbytečná
Národní knihovna má obrovský problém s prostory. V roce 2008 vláda rozhodla, že místo výstavby nové budovy bude revitalizovat Klementinum a stavět nový depozitář v Hostivaři. Podle Víta Richtera to byla obrovská chyba.
Čtěte také
„Experti od samého začátku říkali, že v Klementinu se nedá vybudovat knihovna 21. století. Je to Národní kulturní památka a kvůli tomu je tam problém jen zatlouct hřebík,“ tvrdí ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Opravená budova Klementina by podle ředitele Národní knihovny měla zůstat jako historická památka a jinde by měla vzniknout nová budova odpovídající současným požadavkům. Projekt blobu Jana Kapalického z roku 2007 by se ale oprášit nemohl.
„Dnes se nesmí zadat stavba bez architektonické soutěže, takže ten Kaplického projekt je pouze v ideové poloze. I tehdy byla ta soutěž napadána, protože nebyla realizována podle pravidel zákona o veřejných zakázkách,“ vysvětluje Vít Richter.
Související
-
V Klementinu nelze realizovat moderní knihovnu, prohlašuje odvolaný šéf Ústřední knihovnické rady
Ústřední knihovnická rada bude mít nového předsedu. Toho stávajícího totiž poslední červencový den odvolal dnes už bývalý ministr kultury Antonín Staněk. Proč?
-
Za šest milionů korun odkyselíme čtyři a půl tuny knih, říká ředitel Národní knihovny
Životnost knih prodlouží jen odkyselení. V Česku ale takové centrum na odkyselování vzácných tisků neexistuje. Národní knihovna to chce změnit.
-
Hrozí českému trhu s knihami zánik? Nakladatelé a distributoři žádají vládu o finanční pomoc
V současné situaci zůstávají knihovny i knhkupectví zavřené. Nakladatelé, distributoři a provozovatelé knihkupeckých sítí žádají premiéra o finanční pomoc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.