Kniha Podvázané mašličkami přibližuje čtrnáct příběhů nuceně sterilizovaných romských žen

Kniha Podphandle mašľičkenca / Podvázané mašličkami vypráví nejen příběhy z minulosti, ale dotýká se i aktuální situace. Spisovatelka Eva Danišová do publikace napsala nejen povídku, ale podílela se i na předmluvě.

Čtěte také

Sbírka Podvázané mašličkami se věnuje intimním výpovědím žen, které podstoupily nucenou sterilizaci

„My jsme se v klubu Paramisara, kde se scházíme už 5 let, rozhodli zpracovat téma, které teď momentálně ve společnosti hodně rezonuje, což jsou neoprávněné a protizákonné sterilizace romských žen. A my, protože jsme ženy, tak jsme chtěly podpořit ty žadatelky o odškodnění a poukázat na to, že ten systém, který, ač sliboval, jak bude pracovat s tímto tématem, tak zklamal, protože ty žadatelky se moc toho zadostiučinění nedočkaly. Jsou s tím komplikace, celé se to protahovalo, ty žádosti se protahovaly na spoustu měsíců, a mnoho žen už se toho odškodnění nedočkalo, protože zemřely. Mnoho žádostí bylo zamítnuto. Nás to hodně mrzí a chtěli jsme, aby to majoritní společnost vnímala z našeho pohledu.“

Povídky do knihy napsalo třináct romských autorek.

„My osobně jsme to žádná nezažily, ale vedly jsme živé rozhovory s těmi ženami, které podstoupily tu nezákonnou sterilizaci a zpracovaly jsme to podle jejich vyprávění.“

Povídka Evy Danišové má název Porouchaná.

„Já jsem psala také příběh, který znám z rodiny, který je mi hodně blízký a který taky nedopadl zrovna podle toho, jak bychom očekávali. Celá ta žádost byla zamítnuta, ačkoliv jsme dodávali hodně dokumentů z nemocnic a tak, ale nedopadlo to dobře. Mrzí mě to. A z těch našich čtrnácti žen, se kterými jsme spolupracovaly, to odškodnění dostala asi jedna.“

Dana Ema Hrušková a Iveta Kokyová přečetly ukázky svých povídek z knihy Podvázané mašličkami|foto:Jana Šustová, Český rozhlas

Součástí křtu knihy bylo i čtení ukázek. Iveta Kokyová napsala povídku Zničili naše životy.

„Nikdo se mě na nic neptal, bez mého vědomí mi lékař udělal zákrok, po kterém jsem už nemohla mít žádné děti. Nikdo mi o tom před operací nic neřekl. Nedali mi podepsat žádný souhlas.“

Iveta Kokyová jako jediná zaznamenala příběh olašské Romky.

„U olašských Romů je to tak, že muž, když ví, že má ženu už neplodnout, tak díky svému rozhodnutí nebo rozhodnutí celé rodiny může ženu opustit a jet si pro jinou ženu, přesto, že třeba mají dvě – tři děti. Kdežto u slovenských Romů to je úplně minimální procento, že se to děje. Ten popis té sterilizované ženy, té paní Stojkové, si myslím, že na rozdíl od těch slovenských Romek byl v mnoha případech těžší. Že ta žena prožívala víc příkoří ze strany svého muže.“

Se svojí protagonistkou se však autorka bohužel nestačila setkat.

„Já jsem zpracovávala její výpověď, a měla jsem tu smůlu, že nedošlo k osobnímu setkání, kdy právě paní Stojková umřela a nestačila jsem s ní spoustu věcí rozebrat. To, jak se zmiňovala moderátorka Jarmila Balážová, že nám sterilizované ženy odcházejí, tak i já jsem narazila na to, že mně právě ta autorka, která ten příběh vyprávěla, umřela.“

Nehumánní praxe nucených sterilizací způsobovala nejen doživotní zdravotní problémy a psychickou újmu, ale často i rozpad manželských vztahů a rodiny.