Klobouky pro královny, filmové hvězdy i kolemjdoucí. V pařížském království klobouků se řemeslo mění v umění

12 fotografií

Jakmile člověk z rušné pařížské ulice vstoupí do malého obchodu nedaleko Elysejského paláce, ocitne se v království klobouků. Pokrývky hlavy zdobené květinami, stuhami, perlami, síťkami, ale i plastovým ovocem nebo miniaturami Eiffelovy věže zaplňují regály, vitríny i speciální stojany. Obchodu vládne osmdesátiletá Adeline, která si už od dětství spojovala klobouky s elegancí a výjimečností.

Touha po vdovském klobouku

„Pamatuji si, že jsem jako malá chodívala na pohřby. Rakev byla v kočáru taženém koňmi. Vše bylo zdobené sametem a zlatým vyšíváním. Všímala jsem si vdov, které nosily takzvané vdovské klobouky. Můžete je vidět v italských filmech. Byly to černé klobouky s dlouhým závojem. Moc se mi to líbilo. Prahla jsem po tom se provdat a ovdovět, abych taky mohla nosit takový klobouk,“ vypráví.

Adeline má přezdívku Adeline – Capeline – podle typu klobouku. Vyrůstala ve 40. a 50. letech a vzpomíná, že dřív nosili klobouky skoro všichni.

„Klobouky nosili ženy, muži i dělníci s typickými kasketami. Jenom pochybné ženštiny, které pracovaly ve vykřičených domech, vycházely bez pokrývky hlavy. Většinou to byly zrzky. Jinak všichni nosili klobouky.“

Dívka s baretem

Sama Adeline nosila klobouk už na internátu u sester svatého Josefa, i když ne vždy způsobem, který odpovídal přísným pravidlům.

Adeline o sobě neříká, že je prodavačka, ale umělkyně|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

„Byly to barety podobné těm, které se nosí v Baskicku. Já jsem ten svůj různě muchlala, nosila ho trošku vzadu na hlavě ve stylu bývalé americké první dámy Jacqueline Kennedyové. Nosila jsem ho taky různě po stranách, prostě nikdy tak, jak se baret měl u sester nosit. Dodnes si pamatuji, že mi jedna z nich řekla: ,Slečno, nenosíte uniformu podle pravidel. Měla byste se upravit a učesat‘,“ vzpomíná.

O svých kloboucích dnes Adeline mluví téměř jako o živých bytostech. Některé dokonce pojmenovává. Při tvorbě se inspirovala slavnými osobnostmi a v jejím obchodě visí fotografie celebrit s klobouky – od Audrey Hepburn až po filmové hvězdy francouzské kinematografie. Klobouky vytvářela také pro známé osobnosti z filmu, divadla i politiky, jejich jména ale zůstávají tajemstvím. Diskrétnost považuje za samozřejmost.

zaplňují regály, vitríny i speciální stojany|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

Na každý hrnec se najde poklička

Výroba klobouků je podle Adeline poctivé řemeslo. Klobouky se tvarují za tepla pomocí speciálních forem a zachází se s nimi opatrně – luxusní modely za několik tisíc eur se nepřekládají ani nemačkají, převážejí se ve speciálních krabicích a obalech.

Klobouk Borsalino proslavili Alain Delon a Jean-Paul Belmondo|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

Adeline během let spolupracovala i s módními domy jako Hermès a její klobouky dnes putují do letovisek i módních center po celém světě – od Capri přes Mykonos až po Los Angeles.

Na zakázkách s ní pracuje i mladá pomocnice Marie, která zdědila vztah k módě po své babičce. Obdivuje tvorbu Coco Chanel a stejně jako Adeline věří, že správný klobouk existuje pro každého. Jak říkávala její babička: „Na každý hrnec se najde poklička.“

Adeline nakonec doporučila klobouk i mně – typ Borsalino, model proslavený stejnojmenným filmem z roku 1970, který nosili Alain Delon a Jean-Paul Belmondo. Zda skutečně sluší každému, zůstává otázkou. V pařížském království klobouků ale člověk snadno uvěří, že elegance je hlavně otázkou odvahy.