Klíšťatům se mění klimatické podmínky, se silnějšími mrazy nedocházelo k takovému množení. V městských parcích podceňujeme prevenci, na kterou jsme zvyklí v lese, upozorňuje hlavní hygienička Macková

Hygienické stanice v Česku zkraje podzimu opět registrují za den stovky případů onemocnění covidem. Je epidemie koronaviru zpátky? Jaké vakcíny jsou k dispozici a kdo by je měl využít? Proč přibývá onemocnění žloutenkou a svrabem? A proč je tolik boreliózy a klíšťové encefalitidy? Vladimír Kroc se ptal hlavní hygieničky Barbory Mackové, ředitelky Státního zdravotního ústavu.

S blížícím se podzimem přibývá případů onemocnění covidem. Kolik aktuálně registrujete nemocných?

Aktuálně registrujeme přibližně 400 případů za den. Je to ale očekávaný vývoj, protože jsme na začátku respirační sezony, jak my říkáme. Onemocnění covidem předchází klasickou respirační sezonu, jak jsme zvyklí u chřipky. To, co je důležité, je, že zatím jsou pouze jednotky nemocných osob v nemocnicích.

Kolik odhadem může být případů, o kterých nevíme, protože se na nemoc neotestovali?

Testování opravdu probíhá jen ve chvíli, kdy má člověk klinické příznaky. Už netestujeme preventivně, jak jsme byli zvyklí. Vzhledem k tomu, že většina případů onemocnění probíhá s mírnými příznaky, případů může být třeba dvakrát, třikrát tolik.

Čtěte také

Podle toho, co jste řekla, zatím se tedy nijak neliší současný nástup onemocnění od jiných postpandemických roků?

Neliší. Je tomu obdobně, jako tomu bylo v loňském roce, kdy po návratu po prázdninách pomalu začaly narůstat případy onemocnění covidu. Co bych tady chtěla říct, je, že už máme dostupnou aktuální verzi očkovací látky, která zabrání závažným průběhům onemocnění.

Jaká je tedy nejnovější vakcína? Nebo jakou ochranu nám případně dává vakcína předešlá?

Vakcína předešlá, kterou se lidé nechali očkovat v loňském roce, už dává ochranu minimální. Spíš máme protilátky, které jsme si vybudovali, pokud jsme onemocnění prodělali.

Podobně jako u chřipky, doba, po kterou je vakcína účinná, je zárukou prevence závažných stavů. Tady je přibližně 4 až 6 měsíců, což znamená, že stejně jako u chřipky je doporučeno se znovu naočkovat aktuální verzí vakcíny pro další sezonu.

Čili teď je načase nechat se preventivně očkovat.

Tak, teď je načase nechat se preventivně očkovat proti covidu.

Čtěte také

Kdo by se určitě očkovat proti koronaviru měl?

Měly by se očkovat osoby, které mají větší riziko, to znamená osoby ve věku 60 let a výše, ale také všechny osoby, které mají závažná chronická onemocnění nebo sníženou imunitu.

Připomeňme, jaké jsou kontraindikace očkování proti covidu: kdo naopak se tomu musí vyhnout?

Kontraindikace by měl vždy zvážit lékař. Každý, kdo má třeba imunitní problém, který neumožňuje očkování, si toho je určitě vědom a konzultuje možnost očkování se svým lékařem. Já bych se tady jako lékařka úplně nepouštěla do toho, jaké diagnózy jsou kontraindikací – právě proto, že to je individuální a musí to zvážit lékař.

Doporučujete zároveň preventivní očkování proti chřipce?

S očkováním proti chřipce bych počkala ještě tak měsíc, aby se pokryla sezona chřipkových onemocnění, která podle odhadů opět začne až na přelomu října a listopadu.

Proč se množí případy klíšťové encefalitidy a obzvláště lymské boreliózy? A co může být důvodem velkého nárůstu případů onemocnění žloutenkou? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Vladimír Kroc , jkh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.