Klimatolog Tolasz: Stejně budeme muset opustit uhlí. Když to budeme odkládat, bude to bolestivější

„Klimatologie se pohybuje v dlouhých časových intervalech a my klimatologové jsme hned na jaře věděli, že sestup emisí, který byl zaznamenaný, bude krátkodobý. Podle našich odhadů bude mít letošní rok snížené emise globálně zhruba o pět procent. A vzhledem k tomu, že se emise zase vrací rychle zpátky, se ten pětiprocentní pokles na klimatu prakticky vůbec neprojeví,“ vysvětluje klimatolog, který Česko zastupuje v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Čtěte také

Pesimistické scénáře nejsou dost hrozivé, realita může být kvůli změnám klimatu ještě horší, varují klimatologové

Neočekává, že by důsledky koronavirové krize zastínily tu klimatickou. „Nejsem přesvědčen o tom, že si svět po epidemii řekne, že na klima můžeme zapomenout. Věřím, že k tomu nedojde, že by snahy o nějakou globální dohodu vyšuměly do ztracena s odvoláním na covid.“  

Tolasz si ani nemyslí, že by kvůli oživení ekonomik po covidové krizi mohlo v některých zemích dojít k otevírání uhelných dolů nebo k většímu využití fosilních paliv než dosud. „Jsem přesvědčený, že ekonomové už teď přemýšlí nad tím, jak nastavit ekonomická pravidla těžby fosilních paliv tak, aby se přestala vyplácet,“ míní.

„I ve Spojených státech, které za éry prezidenta Donalda Trumpa často tvrdí, že změna klimatu neexistuje a že budou podporovat fosilní byznys, byla cena elektřiny vyrobená v loňském roce z fosilních paliv vyšší než z obnovitelných zdrojů. A to v Americe znamená, že ten fosilní byznys opustí,“ myslí si laureát Ceny za komunikaci globální výzvy změny klimatu.

I jádro je lepší než uhlí

Tolasz nastiňuje také vizi, jakým směrem by se měla v rámci ochrany klimatu ubírat česká energetika:

„Museli bychom rozhodnout o tom, že budeme trvat na útlumu spotřeby fosilních paliv v českých elektrárnách. A na tom, aby se postupně odcházelo i od spalování plynu, ropy a dalších fosilních paliv ve prospěch takzvané zelené energie. Což je třeba vodní energie a z mého pohledu je to i jádro.“

Čtěte také

Peksa: Je sociálně nezodpovědné vůči lidem v uhelném průmyslu neproměnit teď za evropské peníze energetiku

Připomíná, že vládní uhelná komise by měla ke konci roku rozhodnout, kdy Česko odejde od uhlí. „Bude naplánovaný nějaký postupný útlum. Zatím se z uhelné komise dozvídáme kusé zprávy, že to bude kolem roku 2030 nebo krátce po roce 2030,“ připomíná.

Připouští, že pro žádnou vládu nebude jednoduché se k takovému kroku odhodlat. „Pokud lidé zvolí takovou vládu, která bude mít odvahu, aby to udělala, tak to udělá. Pokud zvolíme vládu, která to nebude chtít udělat a budeme to odsouvat ještě dalších pět až deset let, stejně to budeme muset udělat, a bude to bolestnější,“ varuje.

Podíl člověka

Podle Tolasze ale česká veřejnost začíná chápat, že se s klimatem něco děje a hlavně že za to alespoň částečně může člověk.

„Dokonce si myslím, že veřejnost začíná chápat, že nejde jen o klima. V okamžiku kdy se bavíme o fosilních palivech, bavíme se i o běžných smogových situacích na Ústecku, Ostravsku a v Praze, které v následující zimě přijdou. A pokud odejdeme od fosilních paliv, budeme dýchat zdravější ovzduší,“ připomíná.

Čtěte také

Extrémní počasí je stále častější. I v Česku, varuje Pixová z Klimatické koalice

Jak velký je podíl člověka na aktuálních změnách klimatu, se podle něj přesně říct nedá. „Ale z tvrdých dat je jednoznačné, že spalování fosilních paliv a to, jak se chováme ke krajině, jednoznačně směřuje k tomu, že nutí přírodní procesy a klimatický systém jako takový, aby se oteplovalo,“ naznačuje.

Vysvětluje, že pokud by vliv člověka na změny klimatu tvořil jen malý podíl, klimatický systém aktuálně globálně směřuje k ochlazování. „To dnes víme, protože umíme alespoň částečně od sebe odlišit přirozené kolísání a variabilitu klimatu a ten antropogenní vliv,“ popisuje.

Masová migrace i nedostatek vody

V případě, že by se v následujících dvaceti letech v oblasti klimatu nic neřešilo, na konci století by podle odhadů došlo k vzestupu globální teploty zhruba o šest nebo sedm stupňů. „Dnes jsme na jednom stupni,“ připomíná klimatolog a nastiňuje důsledky:

„Jedním z nich by pravděpodobně byla masová migrace, protože by se dramaticky zvýšil podíl plochy na zemi, která bude těžce obyvatelná. A například ve střední Evropě bychom měli velký problém s vodou. Protože srážky se nezvyšují a modely neukazují, že by se měly dramaticky zvyšovat, vyšší teplota udrží více vody ve formě vodní páry a méně vodních kapkách. To znamená, že by pršelo pořád stejně a při vyšší teplotě, tedy větším výparu, by v české krajině chybělo dramatické množství vody.“

Poslechněte si v audiozáznamu Osobnost Plus. Ptala se Barbora Tachecí.