Klimatickou politiku EU ničí krátkodobé myšlení, varuje expertka. „Zjednodušování je potřeba,“ míní eurokomisařka

8. červen 2026

Ochrana klimatu je podle Evropské komise nezbytná a ani po posledních volbách do Evropského parlamentu se zatím nezměnil nejzásadnější cíl Green Dealu – uhlíková neutralita do roku 2050. Pod tlakem podnikatelů i některých členských států ale eurokomisaři přicházejí s ústupky a takzvanými omnibusy, tedy zjednodušujícími balíčky. Pomůžou tyto balíčky skutečně evropské ekonomice?

Debata nad tím, zda zvolit přísné klimatické cíle, nebo je uvolnit, aby se usnadnil život podnikatelům vzrostla jejich konkurenceschopnost, se v Evropské unii vede dlouho a často bývá podávána jako volba buď–anebo.

Čtěte také

Podle Jessiky Roswallové, eurokomisařky pro životní prostředí, vodohospodářskou odolnost a konkurenceschopné oběhové hospodářství, ovšem nejde o hru s nulovým součtem. Jako určitou chybu vnímá to, že se politikům zatím nepodařilo vysvětlit, že Green Deal je především strategie hospodářského růstu a také energetické nezávislosti.

Čistá energie znamená nezávislost

V tom se shoduje s expertkou z bruselského ekonomického think-tanku Bruegel, Heather Grabbeovou. Ta upozorňuje na to, že Evropa jako kontinent je vlastně chudá, pokud jde o nerostné zdroje, a zejména fosilní paliva jsou tak obrovský výdaj.

„Jsme závislí na fosilních palivech, nemáme ale vlastní produkci a musíme je tudíž nakupovat. Ročně je to 400 miliard eur, které za dovážená paliva zaplatíme. Kdybychom většinu této částky investovali do naší infrastruktury, do čisté energie, byli bychom energeticky nezávislí,“ argumentuje.

Čtěte také

Energetickou nezávislost obě političky vnímají jako důležitou, i s ohledem na události posledních pěti let, zejména na ruskou invazi na Ukrajinu a nyní aktuální válku mezi Spojenými státy a Íránem. Obě totiž způsobily významný růst cen fosilních paliv.

„Měli bychom slunce a vítr, které nemusí proplouvat Hormuzským průlivem, které nezávisí na Rusku a Spojených státech a dalších dodavatelích.“ dodává Grabbeová.

Klima vs. byznys?

Eurokomisařka Jessika Roswallová tvrdí, že se daří hledat cesty tak, aby při zjednodušování pravidel nebyly ohrožovány cíle.

„Naším cílem je najít oblasti, ve kterých je možné pravidla zjednodušit, aniž bychom snižovali svoje ambice. Protože vím, že všem záleží na čistém ovzduší, čisté vodě a zdravé půdě,“ vysvětluje.

Čtěte také

Podle analytičky Heather Grabbeové je ale snaha ulevovat firmám namísto boje proti klimatickým změnám jen krátkodobé uvažování. Firmy jsou totiž schopné přizpůsobovat se mnohem víc, než si přiznávají. Evropa jim k tomu ale nabízí opatření, která jim to mají usnadnit. Klimatická změna totiž brzy dopadne i na ně.

„Otázka skutečně stojí na tom, kolik zaplatíme dnes a kolik zaplatíme v budoucnosti. A pokud nebudeme platit teď, zaplatíme mnohem víc v budoucnu,“ upozorňuje analytička.

Jako velkou chybu vnímá Heather Grabbeová například to, že Evropská unie nemá také energetickou unii. Ta by podle ní výrazně podpořila právě energetickou soběstačnost a vyřešila by nedostatky, se kterými se jednotlivé členské státy potýkají.

Jak by mělo vypadat dlouhodobější přemýšlení Evropské unie? A může se EU srovnávat s Čínou? Poslechněte si nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.

autoři: Jakub Lucký , and
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.