Klášterní pěvecký sbor sbírá úspěchy po celé Evropě. „Děti tu zůstávají dětmi,“ říká sbormistr

Augustiniánský klášter v Sankt Florian necelých dvacet kilometrů od Lince
Augustiniánský klášter v Sankt Florian necelých dvacet kilometrů od Lince
0:00
/
0:00

Vystupují ve Vídeňské státní opeře, na slavném hudebním festivalu v Salcburku, hostují v Berlíně nebo Paříži. A přitom teprve chodí na základní školu. 

Kluci z chlapeckého pěveckého sboru, který sídlí v klášteře St. Florian nedaleko Lince v Horním Rakousku, navazují na několik století trvající hudební tradici tohoto místa. V tamním klášterním kostele je pohřbený hudební skladatel Anton Bruckner, který prý jako kluk ve floriánském sboru také zpíval. Do kláštera se jela podívat reportérka Pavla Kuchtová.

Děti tu zůstávají dětmi

Právě jsme přišli na zkoušku nové skladby. Mladý sbormistr Marcus Stumpner u klavíru předzpívává šesti klukům složitou hudební frázi. Takhle to dělá každý všední den: před večeří mívá dělenou zkoušku s vybranými hlasy, po jídle se sejde celý 35členný sbor.

„Já sám jsem vyrostl v tomhle sboru, byl jsem tu od svých devíti let až do puberty. Pak jsem odešel studovat hudbu a vrátil se nejprve jako asistent bývalého sbormistra a teď už rok sbor vedu.“ 

Marcus Stumpner tedy dobře ví, jak to tu chodí. Kluci bydlí v klášteře na internátě, ráno po snídani jdou do běžné školy ve vesnici Sankt Florian. Po obědě se věnují svým koníčkům, chodí plavat nebo do hudebky, pak se učí a dělají úkoly a až k večeru je zkouška. Tedy žádný církevní řád, žádný hudební dril.

„Pro mě je důležité, že děti, které tu jsou, zůstanou dětmi. Ano, jsme výběrová škola, ale ne elitářská. Kluci mají běžné sociální kontakty s ostatními dětmi. Ale vidíte, že zpěv je opravdu baví. Jsou schopní se koncentrovat a na pódiu podat excelentní výkon, ale pořád jsou to děti, pro které je zpěv potěšení.“ 

„Trávíme spolu čas“

Dva třináctiletí kluci, Christian a Lorenz, mi to potvrzují. Oba zpívají ve floriánském pěveckém sboru pátým rokem.

„Mně se líbí, že jsme tu všichni pohromadě, celá naše skupina. Nejenže spolu rádi zpíváme, ale taky spolu třeba hrajeme fotbal a trávíme volný čas,“ říká jeden z nich. 

Mně se líbí, že jsme tu všichni pohromadě, celá naše skupina. Nejenže spolu rádi zpíváme, ale taky spolu třeba hrajeme fotbal.
Člen pěveckého sboru

„Já opravdu miluju operu, teď jsme třeba dělali Kouzelnou flétnu a tu mám moc rád. A jsem opravdu šťastný, když stojím před publikem a můžu ten svůj hlas rozvinout a vidím, že lidi to baví,“ dodává jeho kamarád.

Než začnou mutovat

Do pěveckého sboru a internátní školy přicházejí obvykle devítiletí kluci. Jsou většinou z Horního Rakouska, ale studují tu i chlapci z Tyrolska nebo Německa. 

Když začnou mutovat, sbor i pobyt pro ně ve Svatém Florianu končí. Jen někteří přejdou do komorního mužského sboru. Proto jsou pro ně největší odměnou vystoupení. Jak mi ukazuje koncertní manažerka Christa Steinkellner, každý rok v létě jede sbor na velké koncertní turné do zahraničí.

„Letos jsme byli v jižní Africe, v minulých letech to bylo Mexiko nebo Čína. Ale chci taky říct, že máme vynikající sólisty, ty nejlepší vysíláme do velkých operních produkcí. Třeba letos v létě jsme účinkovali v Mozartově Kouzelné flétně v Sankt Margarethen na open-air představeních.“ 

Spustit audio
autor: Pavla Kuchtová|zdroj: Český rozhlas

Související