Keňský pacient je stejný jako český. Jen ho všechno víc bolí, říkají mladí lékaři

Jan Klimeš a Martin Pavelka se před nedávnem vrátili ze západní Keni, kde pracovali v rámci humanitární pomoci ve vesnici Itibo. A mohou tak nabídnout zajímavé srovnání.

Například keňský operační sál se prý od toho pražského zas až tolik neliší. Jediné, co v něm doktorům chybí, je přístroj pro anesteziologa. „Jinak jsou v Keni velice dobře vybavení,” shrnují mladí lékaři.

Kromě vybaveného operačního sálu měli v Keni k dispozici i laboratoř, ultrazvuk a rentgen. A od toho, co známe z Česka, se prý příliš neliší ani keňští pacienti.

„Jsou velice podobní těm českým. Když jdou k lékaři, rádi si odnesou lék. Bez něj nejsou ochotni opustit ambulanci,” popisují Jan Klimeš a Martin Pavelka. „Bolest ale prožívají mnohem silněji než Evropané.”

Když jdou keňstí pacienti k lékaři, rádi si odnesou lék. Bez něj nejsou ochotni opustit ambulanci.

A situaci mladým lékařům neulehčil ani fakt, že si se svými keňskými pacienty vlastně příliš nerozuměli. „Nejprve jsme si naivně mysleli, že nám rozumí anglicky. Ti nejstarší anglicky umí, studenti také - ale lidé ve středním věku vůbec,” popisují.

HIV, problém i tabu zároveň

Jedním z největším problémů, kterým keňští pacienti (a jejich lékaři) musí čelit, je virus HIV. Zároveň jde ale o obrovské tabu. „Měli jsme asi 25letou pacientku, která měla HIV. Její největší starostí bylo, abychom její diagnózu nesdělili manželovi - od kterého se zřejmě nakazila. Jinak by ji zavrhl,” popisují.

Jak říkají, v Africe člověk nechce být starý. Virus HIV prý proto Keňany netrápí ani zdaleka tolik jako třeba Čechy. „Pacienti to berou tak, že alespoň zemřou mladí,” shrnují lékaři.

Celý rozhovor si poslechněte kliknutím na odkaz v tomto článku nebo v iRadiu.