Kellner, Křetínský i Krejčíř. Česká stopa v 'panamských papírech' čítá 283 jmen
Únik dat z panamské právní firmy Mossack Fonseca naznačuje napojení desítek předních světových politiků a stovek obchodníků na firmy s utajovaným vlastnictvím. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů teď prochází více než 11 milionů souborů, 250 tisíc z nich se týká České republiky.
Seznamy dohromady zmiňují 283 Čechů, kteří drží akcie jedné nebo více offshoreových firem zřízených společností Mossack Fonseca.
„Jsou to lidé spojení s privatizací, se solárním byznysem, lidé napojení na různé IT firmy. Jsou tam akcie na doručitele, které mají adresu na firmy, které jsou propojené na politiku. Jsou to známá jména, jako například Petr Kellner, Radovan Krejčíř a tak podobně,“ říká Pavla Holcová ze serveru Investigace.cz, který data analyzuje.
Dokumenty pocházejí z let 1977 až 2015. Objevují se v nich také jména miliardáře Daniela Křetínského, zbrojař Tomáše Nebeského nebo majitele hokejové Sparty Petra Speychala.
Jméno v seznamech ale automaticky neznamená, že se dotyčný snaží legalizovat příjmy z trestné činnosti. I zakladatel panamské firmy Ramon Fonseca tvrdí, že drtivá většina aktivit jeho společnosti je legální.
O informace se zajímá i Generální finanční ředitelství. Jak popsal šéf této instituce Martin Janeček, jeho pracovníci ráno začali zjišťovat, kdo vlastně deklaruje, že data má, a koho tedy mají oslovit, aby je získali.
Podle něj by informace mohly poukázat třeba na daňové podvody, ale také nemusejí ukázat nic nezákonného. „Teoreticky se může potvrdit, že všechno, co z těch dat vyplývá, je naprosto v souladu s právními předpisy České republiky,“ řekl Janeček v rozhovoru pro Český rozhlas.
Analýza dat, podaří-li se je získat, by podle Janečka nemusela trvat nějak zvlášť dlouho. „Budou-li v elektronické podobě, tak se domnívám, že je lze vyhodnotit v řádu týdnů, jsou-li v těch objemech, které jsou v těch novinových článcích deklarovány,“ řekl.
Češi mají v daňových rájích podle poradenské firmy Bisnode přibližně 13 tisíc společností, a to hlavně v Nizozemsku, na Kypru nebo na Seychelách. Pro některé podnikatele je výhodné, že v těchto zemích je méně byrokracie a firmu navíc můžou vlastnit anonymně. Nikdo tak nemůže zjistit, jak velký majetek vlastní.
#NEWGRAPHIC Some of the most prominent political leaders linked with the #Panamapapers @AFP pic.twitter.com/F0nsybor14
— AFP news agency (@AFP) 4. dubna 2016
Do kauzy takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers) jsou zapojené desítky současných a bývalých vrcholných politiků a stovky byznysmenů, kterým panamská firma Mossack Fonseca údajně pomáhala s ukrýváním peněz do daňových rájů pomocí sítě nastrčených firem.
V dokumentech se objevují například prezidenti Ukrajiny a Argentiny Petro Porošenko a Mauricio Macri, saúdskoarabský král Salmán nebo lidé velmi blízcí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, pákistánskému premiérovi Navázi Šarifovi.
V seznamu figuruje i zesnulý otec britského premiéra Davida Camerona, ale i fotbalové osobnosti jako Michel Platini nebo Lionel Messi či španělský režisér Pedro Almodóvar.
Politické zemětřesení v Česku? Nejspíš ne
Kauza má už i první faktické dopady. Daňový úřad v Austrálii začal vyšetřovat asi osm stovek Australanů zmíněných v uniklých dokumentech. Islandský premiér pak dokonce čelí výzvám k rezignaci.
Podle komentátora Českého rozhlasu Radka Kubička to zatím nevypadá, že by případ v Česku vyvolal nějaké politické zemětřesení. „Aby se otřásla politická scéna, muselo by se ukázat, že to nějak souvisí s politikou nebo že tam mezi těmi lidmi je také nějaký politik,“ říká Kubičko.
Podobný názor má i Pavla Holcová ze serveru Investigace.cz. „Je tam jedna zajímavost, že o politickém zemětřesení s tím, co my jako české centrum máme v ruce, by se možná dalo mluvit na Slovensku,“ podotkla novinářka.
