Kejda v potoce, studna opodál. Odborníci varují před látkami, které běžné testy neukážou

Dopady havárie řeší i Marie Mynaříková z Vranova nad Dyjí, která bydlí u zasaženého potoka. „Studnu máme pro zásobování rodinného domu. Bereme vodu pouze z této studny,“ ukazuje na studnu opatřenou betonovým poklopem.

Kejda z jímky se při havárii rozlila do nedalekého potoka, který protéká Vranovem nad Dyjí|foto:HZS Jihomoravského kraje

Potok, kterým protekla kejda, je odsud vzdálený přibližně 50 metrů. I z dálky je vidět několikacentimetrová hnědá vrstva, která se rozkládá asi dva až tři metry všude okolo koryta. Až sem k domu je také stále cítit mírný zápach.

„Ještě se nedá moc větrat,“ potvrzuje Marie Minaříková. „Ta havárie nás donutila pít balenou vodu, z preventivních důvodů. Takže pijeme vodu balenou a vaříme z balené vody.“

Obec nechala provést testy, podle kterých je aktuálně voda ve studni pitná. „Bakterie E. coli tam je nula, té koliformní je 57 – ta je teda trošičku zvýšená, ale i tak je to pitné. Amoniak je s nulovým výsledkem.“

Čtěte také

iROZHLAS

Naředěná kejda už podle Povodí Moravy natéká do znojemské nádrže. Město z ní získává pitnou vodu

Nenápadné „jedy“

Kejda ale obsahuje také celou řadu dalších látek, vysvětluje biolog a toxikolog Blahoslav Maršálek z Botanického ústavu Akademie věd: „Amoniak je zajímavá, avšak ne dominantní složka z hlediska ekotoxikologických souvislostí. Z té kejdy se může uvolňovat také fosfor, případně farmaka, která se používají ve velkochovech.“

„Řeka Dyje protéká národním parkem Podyjí a teče také do vodárenské nádrže Znojmo. A v létě, když se v sedimentech fosfor zvýší, tak podněcuje masivní rozvoj sinic. Což ve vodárenské nádrži rozhodně nechceme,“ dodává.

V kejdě se mohou také nacházet různé zbytky léčiv podávaných hospodářským zvířatům. Z okolních polí se do vody mohou dostávat také pesticidy. Tyto látky ale standardní rozbory pitné vody nezachytí.

Několikacentimetrová hnědá vrstva se rozkládá asi dva až tři metry všude okolo koryta potoka|foto:Marek Hensl, Český rozhlas

„Běžně se dělají takzvané zkrácené rozbory pitné vody, kde nejsou zahrnuta farmaka pro běžný rozbor. Pakliže máme podezření, že se vyskytnou, tak můžeme udělat nadstandartní rozbor k tomuto rozboru běžnému,“ říká hydrochemička Eliška Maršálková z Biologického ústavu.

Pitná voda pod kontrolou

Podle Blahoslava Maršálka není výskyt léčiv nebo pesticidů v pitných vodách ničím výjimečným. Riziková je ale jejich směs.

„Zatímco jednotlivé látky typu cytostatika, antibiotika a psychofarmaka nemusí působit na organismus negativně, tak jejich mix je nevyzpytatelný. Tento koktejl má podle vědeckých dat vliv na imunitní systém, nervový systém a reprodukční systém,“ vyjmenovává.

Čtěte také

Vody na planetě je pořád stejně, prší ale jinak než dřív, upozorňují vodohospodáři. Jak si zajistit vodní blahobyt?

Přesto podle vědců není důvod mít z běžné pitné vody obavy. „Pitná voda v České republice je opravdu velice kvalitní, je kontrolovaná. Farmaka nebo pesticidy tam jsou ve stopových množstvích. Zatím nevidíme, že by to ve velkém ovlivňovalo populaci. Je to pod kontrolou a má smysl se o tom bavit a má smysl s tím něco dělat,“ dodává Blahoslav Maršálek.

Pokud však lidé pijí vodu ze studny, odborníci doporučují její pravidelnou kontrolu, a to nejen v oblastech zasažených havárií, ale všude tam, kde se nachází zemědělská půda nebo průmyslové provozy.

Co vypustíme do odpadu, to si pak v mikroskopickém množství můžeme taky vypít. Jak se pesticidy, léčiva nebo chemikálie dostávají do vody? Poslechněte si rozhovor Marka Hensla s Branislavem Vranou, expertem na znečišťující látky ve vodním prostředí z centra RECETOX Masarykovy univerzity.