Kefír, řepa a kopr. Vilnius hostí festival růžové polévky, kterou miluje celé Pobaltí

11 fotografií

„Tady v Litvě je šaltibarščiai symbolem léta. Je to letní polévka, protože ingredience do ní v tu dobu rostou v našich zahradách. Ale protože ji máme tak moc rádi, občas na ni narazíte i v zimě,“ říká Asta, mladá Litevka, která na festival dorazila i se svým mužem a malou dcerou. Ti už se usadili do plážových lehátek. I s miskou polévky. Kolik jí prý za léto sní, nevědí, ale hodně.

„Je to velmi tradiční součást naší kuchyně. V létě ji jíme vážně hodně, protože tím, že se podává studená, tak je velmi osvěžující,“ přidává se Osvoldas, který přišel se svou přítelkyní.

V hlavní roli kefír, řepa a kopr

Růžová polévka je tedy studená. A co do ní patří? „No, ono existuje několik variací. Ale asi vždy je tam kefír, mladá červená řepa a její nať, a kopr je velmi důležitý. Také okurky, jarní cibulka, sůl, pepř… pak lidé dodávají i další věci, ale tohle je základ.“ Velmi často je podávaná s vařeným vejcem nebo s pečenou bramborou.

Na festivalu jde polévka na dračku|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

Právě s pečenou bramborou ji podávají i ve stáncích tady na nábřeží řeky Neris. Kolik ji tu za festivalový víkend sní, nikdo nedokáže říct. K festivalu ale patří také soutěže. Například v tom, kdo dokáže sníst dva litry této polévky v nejkratším čase.

Jak mi říká litevský influencer Andrew Wave, známý také jako #RedCarpetBoy, možná by to vyhrála jeho žena, která prý šaltibarščiai miluje tak, že ho v létě pije místo vody. Drobná mladá dáma se ale do soutěže letos nepřihlásila.

Piráti, vejce a růžová sprcha

Soutěží tu ale také číšníci, a sice v běhu po nábřeží s podnosem a plným talířem, nebo samotní návštěvníci ve výběru kostýmu. Po řece na jednom z katamaránů připluli polévkoví piráti. Před chvílí po nábřeží přeběhlo vejce. Je tu například Kristina, která má na hlavě fascinátor připomínající volské oko ozdobené koprem. Robertas zase vypadá jak římský válečník, jen v růžové. Nebo je tu blyštivá Meda, která přijela speciálně kvůli festivalu z Chicaga.

Meda přiletěla na festival z Chicaga|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

„Já jsem Litevka, ale už deset let žiju v Chicagu. Vystudovala jsem tam a dnes tam pracuji.“ Živí se jako softwarová inženýrka. Jejím koníčkem je ale šití kostýmů a právě nápad na jeden ji přivedl do Vilniusu na festival.

„Hned jak jsem dostala ten nápad, koupila jsem letenky, abych neměla výmluvy, proč to nejde. Párkrát v životě jsem se pobryndala šaltibarščem, tak jsem si říkala, jaké by to bylo, dát si rovnou sprchu růžové polévky. A tadá, tady jsem!“ Na hlavě má blyštivý klobouk v podobě převržené misky, ze které po ní stéká polévka z řepy a kefíru. Občas má někde kus okurky nebo vajíčka. Vše je samozřejmě dekorace. Tedy kromě plastové misky v její ruce, ze které jí skutečnou polévku.

„Je to tak strašně dobré. Pro mě je ta polévka navíc spojená s domovem. Zvlášť jak žiju v zahraničí. Připomíná mi rodiče, bratra, celou mou rodinu. Takže i když je ta polévka studená, mě hřeje u srdce.“

Právě rodiče i bratr dorazili na festival v centru Vilniusu s ní. I rodiče jsou nepřehlédnutelně růžoví.

Někteří si namísto kostýmu obarvili alespoň vlasy nebo vousy|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

Od Litvy po Bělorusko

Jenže kromě šaltybaršču existuje také chłodnik. Ano, je to ta samá polévka, jenom ji za svou považují Poláci. Jak se na tento rozkol dívají Litevci? „Tohle nebudu komentovat, mám na to velmi silný názor, ale nechci nikoho urazit,“ směje se Meda.

Pravda ale je, že studenou polévku z kefíru, řepy, okurek, jarní cibulky, vajíčka a brambor jedí nejen v Litvě a Polsku, ale v celém Pobaltí a Bělorusku. Ať už je to chłodnik, šaltibarščiai nebo külm peedisupp. A dokonce každý místní region má svou vlastní verzi této polévky, takže pořád je co objevovat.