Ke Koljovi je nutné dozrát, shodnou se recenzenti o kvalitách posledního českého oscarového filmu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy kolja

V jakém českém filmu musel herec Zdeněk Svěrák mluvit rusky a postarat se o pětiletého chlapce, který neuměl ani slovo česky? Určitě vám naskočí Kolja - a to i jako jméno hlavního hrdiny ve filmu, který je zatím jediným porevolučním českým hraným snímkem, který získal Oscara.

Pětiletý chlapec se smutnýma hnědýma očima držící se za ruku muže s prošedivělými vousy, který od života už moc neočekává. Takový je asi nejvýraznější obrázek z filmu Jana Svěráka Kolja. Premiéru měl v roce 1996, pro Oscara si tvůrci jeli o rok později.

„Svěrák mladší měl v té době za sebou film Akumulátor I či road movie Jízda, Kolja jej ale proslavil i za hranicemi České republiky," říká filmová publicistka Jindřiška Bláhová. Režisér Svěrák si při natáčení Kolji poprvé vyzkoušel i roli producenta. „Vystavěl celý produkt podle svého. Kolja je inteligentní mainstreamový film se vším všudy," dodává recenzentka.

Roli hráče na violoncello Františka Louky svěřil Jan Svěrák svému otci Zdeňkovi. V příběhu se musí postarat o pětiletého chlapce ze Sovětského svazu, kterého matka nechala v socialistickém Československu pár měsíců před pádem totality.

„Ve své době slavil úspěch spíš v kinech než u kritiky," vzpomíná recenzent Vojtěch Rynda. V roce 1996 se na Kolju šlo podívat kolem 900 tisíc diváků. „Když Jan Svěrák přijel tehdy na Letní filmovou školu do Uherského Hradiště, setkal se tam s rozhněvanými mladými muži a ženami, kteří tam přijeli zejména na čtyřhodinové íránské filmy. Kolja jim tehdy nemohl padnout do noty, je to snímek, k němuž je nutné trošku dozrát."

„Patřil jsem spíš k lidem, kteří se na Kolju dívali skepticky. Postupem času ale v Koljovi vidím spíš kladné stránky, přičemž kdysi mi tam vadila spíš nepřehlédnutelná podbízivost a přiblížení se kýči," potvrzuje také recenzent Tomáš Bartošek.

Od té doby poslal Jan Svěrák na plátna kin pět celovečerních hraných filmů, zatím posledním z nich je Po strništi bos, který letos získal třináct z patnácti možných nominací na Českého lva.

Po úspěchu Kolji získali nominaci pro nejlepší cizojazyčný snímek také Jan Hřebejk s Musíme si pomáhat (2001) a Ondřej Trojan se Želary (2004), ani jeden ale nakonec neuspěl. S pouhou nominací se ještě před nimi musel smířit i Miloš Forman, když akademici dali v roce 1997 před jeho snímkem Lid versus Larry Flint přednost Anglickému pacientovi Anthonyho Minghelly.