Když vám někdo sebere světlo

00053797.jpeg

Přímo před jejich domem jim dělníci stavějí několikapodlažní dům. A nemohou s tím nic dělat. Pozemek patří soukromníkovi a ten se tam rozhodl stavět. Na obyvatele ohled nebere. Je to příběh několika desítek lidí ve městě Třebíč. Přijdou o světlo, ale i o výhled a hlavně o víru v zákony našeho státu. Ty tento problém příliš neřeší. I když takových sídlišť, kde vznikají nové domy, jsou v republice stovky.

Chtějí nás zazdít - stěžují si obyvatelé sídliště na okraji Třebíče. Na malém pozemku mezi panelovými domy jim tam má vyrůst nová bytovka. Tato pětipodlažní stavba přitom okolním domům zcela zastíní výhled z oken. Lidé se bouří a sepisují petice.

"Úplně zazděný, vůbec mi nebude svítit slunko," křičí rozzlobený důchodce Jaroslav Maláč. Stojíme ve staré části třebíčského sídliště Borovina, kde mezi původními domy z 60. a 70. let minulého století zůstal malý obdélníkový pozemek. Právě na tomto pozemku má vyrůst nová pětipatrová bytovka. Její vzdálenost od sousedních dvou domů má být přitom pouze 18 metrů na jedné straně a 8 metrů na straně druhé.

"Nikde v Třebíči to tak není, aby byly baráky tak blízko vedle sebe. To je neúnosné," stěžuje si Jaroslav Maláč. A když takhle v sídlišti procházíme a představujeme si, jak to v sídlišti bude vypadat, až tu nová bytovka bude stát, tak si najednou začínáme připadat jako v tunelu. Po pravé straně stojí původní cihlový činžovní dům, po levé straně bude stát nová bytovka a přímo před námi, asi osm metrů od místa, kde má být podle plánku její boční stěna, se tyčí panelák.

"Bude tady všechno nahňahňané jedno na druhém. Spíš by se tam mělo udělat něco pro děcka. Není tady vůbec nic, aby si tady mohly hrát. A ještě tady postaví barák," nadává starousedlík Miroslav Milostný, když zrovna chrastí klíči u svých dveří. Nejvíc mu vadí, že město se lidí prý na nic neptalo. "Měli by se spíš nejprve zeptat na názor lidí a pak jednat," řekl.

Nespokojených obyvatel sídliště je už tolik, že začali sepisovat petice a svými podpisy na protest zaplnili celých osm petičních archů. A jak se procházíme mezi domy, potkáváme paní, která před vchodem jednoho z nich zametá listí. "Vůbec nejsem nadšená, ani trošku. Tady se ani nebude moct žít. Budeme tady koukat někomu do oken. Máme tady barák naproti, to aby člověk pořád zatemňoval, protože tu není žádné soukromí," vysvětlila své výhrady.

Lidé v sídlišti Borovina mají také strach, že ceny nemovitostí tu kvůli tomu teď půjdou výrazně dolů. "Budou to úplně neprodejné byty, když budeme koukat druhým do oken. I to životní prostředí nebude dobré. Ten pěkný strom nám vykácí. Ten je tam, co jsem se nastěhovala," doplnila obyvatelka a její soused Miroslav Maláč dodal: "Za 3+1 je hodnota možná takových 700 tisíc, tak to padne na polovic, protože každý bude chtít slunko, aby mu svítilo do bytu."

Město nemá nástroje, aby stavbu zarazilo

Lidé si stěžují, že radní dovolili, aby si soukromník začal v těsné blízkosti jejich domů stavět pětipodlažní bytovku. Na sídlišti to vypadá jako v tunelu a lidé přijdou o světlo i o výhled.

Třebíčský místostarosta Miloš Mašek shodou okolností bydlí ve stejném sídliště, jen o kousek od sporného místa. "Nelze to zakázat, protože to je území, které je určené pro zástavbu. Byly tam dva domky, oba jsou zbourané, čili ten prostor tam je," uvedl místostarosta.

Na pozemku kdysi stály takzvané Baťovy domky, které patřily pod místní továrnu na výrobu obuvi. Později, když domky zbourali, tak na místě zůstalo jen několik ovocných stromů. Část pozemku byla soukromá a část patřila městu. Město teď odprodalo svoji část a soukromník se stal investorem stavby bytovky. "To, že tam něco bude stavět, je od nepaměti, co já pamatuji," glosuje místostarosta Mašek.

O petici místních obyvatel prý ani nevěděl. "Přijde petice a holt se jim odpoví, že je to v souladu s legislativou, že to je v souladu s územním plánem. Nedávám velkou šanci tomu, že by ti lidé mohli něco vyhrát," shrnul Miloš Mašek. Na druhou stranu připouští, že jejich negativní postoj částečně i chápe. "Rozumím tomu, protože to tam znám. Před výhledem tam bude stát další barák, zahustí se, to. Chápu lidi, že se jim to nelíbí, že mají požadavek, aby to tam nestálo, ale není na to žádný legislativní nástroj, že by se jim dalo vyhovět, aby tam ten barák nestál," doplnil.

Je tedy podle něho správné, aby v tak těsné blízkosti vyrostl tak vysoký dům? "Má tam být 16 bytových jednotek, to vím. Ale to musí někdo posoudit, protože tu nejde o výšku jako takovou, jde o to, že to nesmí zabraňovat osvitu domů. To někdo musí spočítat. Pokud by to neodpovídalo, tak jim řekne, že nebude tak vysoký, bude o jedno patro nižší. Ale to je technická záležitost," řekl místostarosta Mašek.

A proč město na místě schválilo bytový dům, proč ne například park? "Zastupitelstvo řeší území a to území je určeno pro zastavění, protože tam domky byly. Jeden z domů, co byl města, se zboural. Tam se nic stavět nebude a do územního plánu se dalo, že to bude park. Nikoho to nenapadlo, akorát vlastníka, že tam chce stavět. V tu chvíli jako město nemáme nástroj, aby nestavěl, protože je vlastníkem a nebude s tím nikdy souhlasit," dodal Miloš Mašek.

Investor znehodnotil výhled? Měl by nahradit škodu

Novostavby v našich městech vyrůstají jako houby po dešti. Na bytové domy se v některých sídlištích dokonce přestavují i staré kotelny a investoři se zpravidla snaží využít každé volné místo. A ne vždy s tím souhlasí starousedlíci. Často se stane, že nový dům jim vyroste přímo před okny.

To, jak daleko od sebe smí být domy, určují podle architekta Jiřího Löwa české normy. "Je diagram, podle kterého se přesně spočítá, jak to může být, nebo nemůže, takže je to věc technická," uvedl Jiří Löw. Názor majitelů okolních nemovitostí, jak pohlíží na novou stavbu, se vždy řeší při územním a stavebním řízení, jehož účastníkem je vždy majitel sousedící nemovitosti. Pokud tedy tento moment majitelé okolních nemovitostí promrhají, bývá už na jakékoliv protesty pozdě.

Jiří Löw dal za pravdu protestujícím obyvatelům Boroviny, že nová stavba srazí ceny jejich bytů, protože jim sebere výhled. Proto za zásadní mezeru v českých zákonech Jiří Löw považuje to, že neberou v potaz soubor vlastností, kterým se říká obytnost. "Například, když máte dům s výhledem na jezero, tak ten dům má úplně jinou cenu, než když máte stejný dům s výhledem na protější panelový dům," vysvětlil.

Přestože toto české zákony neřeší, Jiří Löw si v této souvislosti dokáže představit, kdy vlastník bude u soudu dokazovat stavebnímu úřadu, že neochránil jeho zájmy, které, přestože nejsou v normách, jsou logické, a bude se dožadovat náhrady škod.

Před 20 lety Arménii postihlo mohutné zemětřesení a zbavilo tisíce lidí střechy nad hlavou. Jak se Arménie vypořádala s následky řádění přírodních sil? Nalaďte si ve středu 10. prosince Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.