Když v Itálii objevili domky na kůlech, vzbudilo to poprask

3. srpen 2012
Domky na kůlech u jezera Ledro

Itálie je bezedná pokladnice archeologie. A tak není divu, že památek zapsaných na seznam UNESCO tam najdeme pěknou řádku. Dnes se podíváme na nováčka, který je na seznamu teprve dva roky. Ve skutečnosti však patří k těm úplně nejstarším. Domky na kůlech neboli palafitti v severoitalském horském údolí Valle di Ledro nás totiž vrátí o tisíce let zpátky. Vody tamního jezera Ledro vydaly tento poklad teprve před devadesáti lety.

„Pozůstatky prehistorické osady s domy na kůlech spatřily znovu světlo světa díky pracím na vodní elektrárně jezera Garda. Kvůli tomu muselo být téměř úplně vypuštěno i jezero Ledro, ze kterého se voda odčerpává právě do Gardy,“ vysvětluje ředitelka muzea domků na kůlech Romana Scandolari, se kterou sedím na lavičce u jezera před jedním ze zrekonstruovaných rákosových domů.

Jako by stál na chůdách vyčuhujících z vody. Kůly, kterých Ledro ukrývalo – jak se ukázalo – více než 12 tisíc, považovali lidé po staletí za středověké zábrany. Ty měly v jezeře zvednout hladinu vody.

Napodobenina prehistorické kánoe používané na jezeře Ledro

Archeologové se postarali o senzaci

„Dříve na ně dokonce rybáři nadávali, protože v této části jezera byla spousta ryb. Mezi kůly se však trhaly sítě,“ dodává. Vypráví, jak se teorie o středověkém původu i funkci kůlů vmžiku zhroutila po prvních nálezech hliněného nádobí, ale i cennějších bronzových, bohatě zdobených čelenek, dýk z křemene a luků i šípů s perfektně opracovanými hroty.

Povolaní archeologové se postarali o senzaci. Zasadili objevené sídliště do pozdní doby bronzové. Podle nich je staré čtyři tisíce let.

„Proč domy na kůlech a proč právě tady? To zůstane záhadou asi navždy. Teorií je mnoho, ale nedochovaly se žádné písemné nálezy, které by některou z nich potvrdily,“ kroutí smutně hlavou paní Romana.

Takzvaný enigmatický předmět – jedna ze záhadných destiček, které se nalezly jak v Ledru, tak ve střední Evropě a dokazují kontakty v rámci Evropy už před 4000 lety

Vzácnou kánoi zachránilo jílové bahno

Vede mě do přilehlého muzea k jednomu z nejzajímavějších nálezů. Je jím dokonale zachovalý trup kánoe, který vydalo jezero asi před padesáti lety. Je vydlabaná z jediného kmene jedlového dřeva o průměru asi 70 cm a měří přes 4 metry.

„Kánoe se zachovala v tak dobrém stavu díky tomu, že byla obalená jílovým bahnem. My ženy používáme jílové kosmetické masky právě proto, že jsou antibakteriální a zamezují přístupu vzduchu,“ objasňuje paní Romana.

Zahaleny tajemstvím podle ní zůstávají i malé vypálené čtyřhranné kamínky s výřezy. „Další takové tabulky se našly i u vás, v bývalém Československu, v Polsku nebo na Slovensku. Tady v Ledru jsme měli před čtyřmi tisíci lety mnohem větší kontakty se zbytkem Evropy než dnes,“ upozorňuje.


Zvětšit mapu: muzeum domků na kůlech

Spustit audio
autor: Lucie Chvojková