Když se zrychluje svět, měl by být efektivnější i stát, říká šéf Alzy.cz o digitalizaci úřadů

„V on-line rybníčku jsme si spíš jen smočili kotníky, někdo možná vlezl do vody po pás, ale je ještě spousta příležitostí, aby se společnost on-line stala. Obdivuji, co se stalo v segmentu školství, kde se věci, o kterých by se jinak debatovalo dva roky, staly za dva víkendy,“ myslí si Havryluk.

A připouští: „Došlo k určitému digitálnímu ,switchi‘. Spousta těch, co se digitálních technologií bránili nebo báli, si je osahala a zjistila, že to může být velice příjemné, pohodlné. A tento trend bude, myslím, pokračovat dál.“ 

Chytrá karanténa?

Havryluk jako IT specialista za krize spolupracoval na přípravách call centra 1212 nebo na vývoji prvků chytré karantény.

„Jsem rád, že jsme tyto nástroje nepotřebovali v plném rozsahu. Tedy to, že počet nakažených nedosáhl takého množství, aby byla call centra opravdu zahlcena. Ale bojím se, že kdyby došlo k většímu nárůstu, tak bude velice problematické tyto technologie nasadit do praxe.“

Čtěte také

Jiří Bulan: Digitalizace státu bude stát stovky miliard. Možná opět bez soutěže

Problémy vidí Havryluk například při pohledu na situaci v Moravskoslezském kraji. „Ukazuje to, že státní aparát není zvyklý fungovat v krizových režimech. Všichni si telefonují, posílají si dopisy a scházejí na poradách, ale není tam pořádná efektivita. Část aparátu měla co dělat, aby to vůbec zvládla,“ myslí si.

A dodává: „Byl jsem zklamaný z toho, do jakých temných historických dob jsme se ve fungování státní správy propadli. Na druhou stranu mne mile překvapilo, s jakým nasazením se se situaci snažili prát jednotliví úředníci.“    

Část státní správy měla co dělat

Podle Havryluka nutně potřebujeme další digitalizace státní správy. Sám si prý čas od času pokládá otázku, co dnes vlastně brání digitalizaci. Proč stále obíhá úřady s papírem člověk, a ne data.

„Myslím, že je to z části nedostatek tahu na branku, a to ve smyslu digitalizace se rovná efektivita. Taky si říkám, co vlastně běžného úředníka nutí, aby efektivnější vlastně byl.“

Řešením by prý mělo být nastavení nějakých konkrétních cílů, stejných jako si musí klást komerční sféra. „Pokud se totiž neustále zrychluje svět, tak státní aparát by měl být taky efektivnější. V ten okamžik totiž máte motivaci hledat cesty větší efektivity a digitalizace je jednou z nich.“

Dalším důvodem je podle šéfa Alzy to, že ne každý digitalizaci vůbec rozumí, protože k tomu „je potřeba mít v oblasti počítačů taky něco odpracováno“.

„Tady se bojím, že stát nemá dostatek odborníků, kteří by to zvládli. Aby jednotlivé agendy a registry efektivně převedli do digitální podoby, nedej bože bez hrozby nějakých podivných výběrových řízeních.“

Šéf Alzy rozumí obavám, proč se lidé bojí „Velkého bratra“: každá digitalizace s sebou přináší jistou transparentnost.

„Data jsou někde uchovávána a někdo s nimi může nakládat. Ale při jakékoli digitalizaci je třeba řešit i bezpečnost, to je podobné jako na silnicích. Svět tam ale jednou dojde, protože nové technologie dávají takový ekonomický smysl, že dřív nebo později bude postupovat dál. Bezpečnost prostě bude muset fungovat se samotnými technologiemi v souladu,“ dodává.

Pandemii jsme přečkali doma

Digitalizovaná státní správa by podle Havryluka v krizi zvládla mnohem lépe komunikovat s občany, mít přehled o tom, co vlastně lidé dělají nebo kde jsou.

„Když se podíváte na státy typu Jižní Korea, tak měli k dispozici mobilní aplikace, kdy byl člověk označený červenou, oranžovou nebo zelenou barvou podle toho jestli je nakažený, ohrožený anebo nebo je už po negativním covidovém testu. A je toho víc, co nám chybělo,“ připomíná. 

Čtěte také

V oblasti IT probíhají velké změny, důraz klademe na elektronizaci státní správy, komentuje zmocněnec rušení zakázek

S ministerstvem zdravotnictví Alza řešila možnost jakési řízené distribuce roušek nebo respirátorů přímo k lidem. Narazili přitom na neexistující centrální registr obyvatel. Kdybychom ho prý měli, pak by, na základě ověření dat občanským průkazem, stát mohl lidem zasílat „příděl“ roušek, potravin nebo léků.

Dnes bychom ale byli v případě nutnosti podle Havryluka odkázáni jen na systém, jakým se distribuují volební lístky, pravděpodobně na roznášku České pošty.

„Pandemie u nás, bohudík, nedošla až do takové situace, kdy by lidé začali panikařit. Buďme za to rádi. Tady se to spíš přečkalo doma. Samozřejmě, že něco jiného je pohled na ekonomiku, což ale uvidíme až v dalších měsících,“ dodává.

Celé Interview Plus Jana Burdy si poslechněte v audiozáznamu.