Když léky nestačí. Ostravští kardiologové snižují nově vysoký krevní tlak přerušením nervů u ledvin

„S krevním tlakem mám potíže zhruba deset let. Postupem času se zvyšuje medikace,“ říká krátce před zákrokem čtyřicátník David, který bere každé ráno tři různé léky na tlak. Lékaři mu proto nabídli nový zákrok, po kterém by mu během několika měsíců měly hodnoty tlaku postupně klesat.

Čtěte také

Vysoký tlak vídáme čím dál častěji i u dvacetiletých. Hlavním faktorem je stres a obezita, upozorňuje lékařka

Mezitím už lékaři z Interní a kardiologické kliniky v předsálí angiolinky studují cévy na snímcích jeho ledvin. Cílit budou na takzvaný sympatický nervový systém, který ovlivňuje regulaci krevního tlaku ledvinami.

„Začneme tím, že zavedeme pouzdro do tepny v třísle, přes které budeme dále pracovat a dostaneme se k tepnám u ledvin,“ popisuje intervenční kardiolog Tomáš Grézl. Během miniinvazivního zákroku bude pacient pod vlivem léků pospávat.

„Snažíme se přerušit co největší počet nervů, které inervují ledviny. Víme, že jsou blíže a v hustší síti u cév co nejblíže ledvině. A právě k aplikování energie v tomto místě je určený nový ablační systém,“ vysvětluje.

Čtyři ablace najednou

Lékaři pracují pod kontrolou ultrazvuku i rentgenu. „Teďka si zavedeme vodící drátek do ledvinné tepny a po něm budeme zavádět ablační katétr. Po roztažení vodiče se katétr rozvine do spirálky. Má čtyři ablační body, takže jsme schopni během jedné ablace ošetřit čtyři kvadranty cévy zároveň.“

Lékaři vše kontrolují během zákroku na rentgenu|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

Každá ablace, při které lékaři aplikují radiofrekvenční energii, trvá přesně jednu minutu.

„Pan doktor právě zapíná ablační cyklus,“ komentuje Tomáš Grézl práci svého kolegy, arytmologa Miloše Špalka.

„Sledujeme, jak stoupá teplota na elektrodách. Aplikujeme radiofrekvenční energii, a tím se přeruší nervové vedení. Kolik nervů se přeruší, se nedá spočítat. Je to nervová pleteň kolem cévy.“

Výsledek až za několik měsíců

Ke snížení krevního tlaku při této léčebné metodě obvykle dochází až po půl roce až roce. Proč změna není okamžitá, vysvětluje kardiolog Zdeněk Ramík, který pacienty k zákroku vybírá.

Čtěte také

Neléčený vysoký krevní tlak může mít fatální následky. Co dělat, když nereaguje na běžnou léčbu?

„Dochází k novému nastavení sympatického nervového systému, který reguluje krevní tlak, a to nějakou dobu trvá. Léky se zatím ponechají stejné. Po půl roce až roce se očekává, že krevní tlak klesne.“

Výkon je určený pacientům, u kterých se vysoký krevní tlak nedaří upravit ani pomocí nejméně tří léků, je jim méně než 65 let a nemají druhotnou příčinu vysokého tlaku, například zúžení ledvinové tepny nebo nadměrnou produkci některých hormonů.

Když lékaři ošetří levou stranu, přesouvají se na pravou. Za necelou hodinu a půl mají hotovo. Úspěšnost metody se pohybuje kolem osmdesáti procent. Ani pokud zákrok pomůže, pacient se obvykle léků nezbaví úplně. Nově s těmito výkony začali také lékaři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně.

Proč je důležité léčbu vysokého krevního tlaku nepodceňovat a jak by se mohl léčit v budoucnu? Poslechněte si rozhovor reportérky Andrey Skalické se Zdeňkem Ramíkem z Centra hypertenze Fakultní nemocnice Ostrava v záznamu celého Magazínu Experiment.