Když kyberprostor ovládne šikana

7. duben 2009

Mobilní telefon a internet se už stali běžnou součásti našeho života. V některých případech dokážou ale víc ubližovat než pomáhat. V rukou nezodpovědných se stávají nebezpečnou zbraní. Například choulostivé nahrávky pořizované bez vědomí aktérů mohou na svých počítačích sledovat tisíce lidí a postižený se nemůže bránit. Některé případy pak končí tragicky. A účinkují v nich i děti.

Anglický výraz stalking původně znamenal stopovat zvěř. Dnes se jeho význam posunul, znamená zlovolné a úmyslné pronásledování a obtěžování jiné osoby. Jinak řečeno, pod anglickým pojmem stalking si můžeme představit různé varianty pronásledování oběti.

Co takové pronásledování znamená, zažila na vlastní kůži dvaadvacetiletá Tereza. Zdůrazňujeme, že toto jméno je smyšlené v rámci zachování anonymity. On a ona se seznámili na vysoké škole. Jejich vztah trval jeden a půl roku. Když Tereza zjistila, že on stále udržuje poměr s bývalou přítelkyní, vztah ukončila.

Když o tom vypráví, vypadá vyrovnaně. Obavy a strach ji ale neopouštějí. "Nejdřív to bylo jenom slovní vydírání a výhrůžky, že pokud se k němu nevrátím, tak se ostatní z okolí dozví věci, které věděl jenom on nebo já. Potom už to bylo formou sms a telefonátů. Za tu dobu jsem si musela třikrát změnit telefonní číslo. Také formou e-mailů, každý den dva, tři, icq, takže kdykoliv jsem se přihlásila, tak jsem měla od něj zprávu. Pak to došlo k horším formám, začal mě pronásledovat. Měl auto, tak se rychleji přemísťoval. Přestal pořádně chodit do práce a začal mě pronásledovat ve dne, v noci. Párkrát se stalo, že mě v autě odvezl a pak mě nechtěl třeba dvě hodiny pustit. To byly scény, vyčítání, brečení, začal být agresivní, takže jsem se chvilkami bála, že se něco stane, ale naštěstí mi nikdy neublížil fyzicky tak, abych s tím musela jít na policii," popsala počátky svého trápení Tereza.

Jednou čekala kamarádku, za dveřmi byl ale zase on. Znovu pláč, výčitky, výhrůžky. "Pak už jsem se začala bát, že mě možná i znásilní, protože měl šílené oči a šílený výraz. Jelikož trpím atopickým ekzémem, když jsem hodně nervózní, tak se mi to celé projeví. Po té půlhodině jsem skončila tak, že jsem jenom brečela a celá se škrábala. Když jsem začala z okna křičet o pomoc, odešel a řekl, že jsme spolu ještě neskončili," popsala dál svoje zážitky.

Tereza skončila v nemocnici na kapačkách. I tam si ji našel. "Když ho sestřičky nepouštěly za mnou dovnitř a od doktorů dostal zákaz, tak procházel alespoň po nádvoří a každý den mě vyhlížel, kdy se půjdu projít po parku," doplnila. Po třech týdnech se z nemocnice vrátila, změnila práci i telefonní číslo. Klid, v který doufala, ale nepřišel.

"Zjistil si moje nové číslo a jelo to pořád dokola. Kolikrát se mi objevil na noční směně třeba v pět ráno, kdy už tam nebyli lidé. Nechtěl odejít s tím, že do restaurace může přijít každý," popsala dále. "Stále na mě má e-mailovou adresu a icq. Kdykoliv jdu na mail, tak tam mám od něho alespoň dvě, tři zprávy. Když jdu na icq, tak do pěti minut zprávu, jak se mám, co dělám, kdy se uvidíme, proč se s ním nechci vídat. Pořád dokola. Dneska už to naštěstí nedělá, ale dříve ještě měl ve zvyku objíždět mojí rodinu, za mámou, za tetou a vyzvídal a dělal scény, brečel. Naši se k tomu samozřejmě postavili tak, aby neotravoval a dal pokoj, jinak že na něho zavolají také policii. Asi moc dobře věděl, že za toto mu nic nehrozí," dodala Tereza.

Od příštího roku takové jednání postižitelné bude a pronásledovatel může skončit ve vězení.

Osm procent dětí natáčí svého učitele

Kyberšikana se v poslední době stává velkým problémem i na našich školách. Mobilní telefon dnes vlastní každé dítě, většina má také přístup k internetu. Zkušenosti nejen ze zahraničí ukazují, že tato nebezpečná hra může skončit i tragicky. Na pomoc školám přichází Projekt E-bezpečí. Vznikl na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho cílem je seznamovat žáky i jejich pedagogy s nebezpečím spojeným s elektronickou komunikací.

Nejprve jsme chtěli zjistit, jestli se s něčím podobným, jako je natáčení učitelů mobilním telefonem či obtěžováním přes internet, setkali žáci náhodně vybrané základní školy. "Maximálně, že si děcka vyfotí učitele, ale ne, že by to dávala někam na internet, s tím jsem se ještě nesetkala," uvedla jedna z dotázaných dívek. "Jsem vystavený, kde to jde. Ale jméno tam nemám, jenom přezdívku," doplnil její spolužák. "Mně se stalo, že si mě někdo našel na icq a stále mě otravoval. Musela jsem vypnout počítač, aby mě přestal otravovat. Musela jsem ho i zablokovat, protože pořád psal nějaké blbosti, pak přestal," dodala jiná žákyně.

Pak už jsme zamířili na Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci za dvěma členy autorského týmu Projektu E-bezpečí. "Chtěli jsme, aby vznikl nějaký preventivní program, který by dětem umožnil uvědomit si, že ta nebezpečí existují a nabídli jim nějaké možnosti, jak se s těmito nebezpečími vypořádat," upřesnil vedoucí týmu Kamil Kopecký a pokračoval: "Zároveň jsme chtěli, aby tento projekt podporoval mediální gramotnost a v rámci ní se děti učí kriticky přijímat informace z internetu."

V současné době je do projektu zapojených 40 škol z celé republiky. "Školy mohou především přijít k zajímavým zkušenostem a můžeme jim nabídnout proškolení pro jejich žáky právě na nebezpečné komunikační jevy a praktiky a jak se tomu bránit," vysvětlil Tomáš Macoun. "Máme akreditované vzdělávání v rámci celoživotního vzdělávání učitelů zaměřených právě na počítačovou bezpečnost a na E-bezpečí. Zajímá nás čistě komunikace, kyberšikana, stalking a právě praktické jevy," doplnil kolegu Kamil Kopecký.

Projekt zahrnuje také výzkumy. Loňský zkoumal užívání mobilních telefonů. "Jedna třetina žáků nemá vůbec žádné informace o nebezpečích, které jsou spojeny s používáním mobilních telefonů a zároveň tito žáci nevědí, jak by reagovali, kdyby je třeba někdo ohrožoval. S kyberšikanou učitelů se v současnosti setkává asi 31 procent škol, asi osm procent žáků nahrává své učitele a šest procent tyto nahrávky zveřejní," přiblížil Kamil Kopecký.

"Žáci škol, na kterých se to děje, jsou velmi mediálně gramotní a jsou schopni z nahraných materiálů vytvořit neuvěřitelné věci jak pozitivního, tak negativního charakteru," upřesnil Tomáš Macoun.

A jak se změnily názory olomoucké střední zdravotní školy po proškolení učitelem Tomášem Macounem? "Vůbec jsem nevěděla, že to je možné, že by lidé mohli donutit děti třeba až k sebevraždě a podobně," svěřila se studentka školy. "Každého studenta někdy učitel naštve a chtěl by mu něco provést, ale nedokážu si představit, že bych byla v kůži toho, koho někdo natáčí a pak byla na internetu. Třeba by mě to napadlo, ale asi bych to nezrealizovala," doplnila další.

Co potřebujete o projektu a kyberšikaně vědět, najdete na portálu www.e-bezpeci.cz.

Připravovaný zákon by mohl rizikového žáka vyloučit z výuky

Zaměřili na problematiku takzvané kyberšikany. Ukázali jsme příběh dívky, která se stala obětí stalkingu. Informovali jsme o projektu E-bezpečí, který vznikl na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a zaměřuje se na informování a vzdělávání učitelů a žáků základních a středních škol v oblasti nebezpečných komunikačních praktik.

Náměstkyně ministra školství Klára Laurenčíková uvedla, že ministerstvo školství si uvědomuje obrovskou nebezpečnost kyberšikany a zneužívání různých technologií. "Chceme kyberšikaně a obecně rizikovému chování ve škole věnovat zvýšenou pozornost a snažit se v rámci našich opatření minimalizovat podhoubí, aby takové nebezpečné jevy ve školách nemohly probíhat," řekla Klára Laurenčíková.

Možnost trestů ze strany učitele nebo školy považuje ministerstvo školství za důležitou otázku, nicméně Klára Laurenčíková zdůraznila, že je důležité řešit situaci dřív, než se mezi žáky podobné rizikové projevy objeví. Ministerstvo školství ovšem připravilo novelu školského zákona, která by například dala školám možnost ve školních řádech vymezit používání mobilních telefonů a dalších technologií při výuce a ve škole. "V novele také definujeme žáka, který by opravdu velice hrubým a násilným způsobem ohrožoval sebe a své okolí," řekla náměstkyně ministra s tím, že takového žáka by poté bylo možné vyloučit až na několik dnů z výuky.

Za radikální řešení Klára Laurenčíková by ale považovala mobily na školách úplně zakázat. "Myslím, že má i svá rizika, zejména u dětí, které mohou potřebovat určitou zvýšenou míru kontaktu. Mobily je možné využít i k dobré věci, nejsou pouze nástrojem, který lze zneužít. Proto bych se nepřikláněla k tomu to plošně vyhlásit," dodala náměstkyně Laurenčíková.

Důvěřoval svému příteli a půjčil mu peníze. Nakonec se potkali u soudu a důvěřivý muž zůstal bez peněz. Nalaďte si ve středu 8. dubna Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autoři: has , av , vij
Spustit audio

Více z pořadu