Při bleskových povodních se hasičům během chvíle nahromadí na jednom místě i desítky zásahů

„Prosím vás! Jsme pod vodou, stoupá voda v chalupě, máme tady staré rodiče, my se tady utopíme!“ je slyšet panika v hlase ženy na záznamu jednoho z mnoha telefonátů, který museli řešit pardubičtí krajští hasiči v neděli 14. června.

Ten den měli 375 událostí, průměrně jich přitom denně řeší 15. Takový extrémní nárůst způsobují silné bouřky a přívalové deště přinášející bleskové povodně.

Každý má svou úlohu

„Důležitou součástí naší práce je roztřídit události podle důležitosti. Voda ve sklepě není tak akutní, jako když v tom domě jsou lidi a nemůžou se z něj dostat,“ vysvětluje operační důstojník Hasičského záchranného sboru v Pardubicích Jana Kumperová.

Při práci sedí Jana Kumperová před několika monitory, na kterých má například mapu s polohami jednotek a přes vysílačku s nimi komunikuje.|foto:Martin Pařízek,Český rozhlas

Při práci sedí před několika monitory, na kterých má například mapu s polohami jednotek a přes vysílačku s nimi komunikuje. Na operačním středisku má každý svou důležitou úlohu. Část lidí přijímá tísňové hovory, další pak řeší to, kam které jednotky vyjedou.

„Nejtěžší je to okamžité rozhodování, kdy má člověk strašně málo času, aby se rozhodl správně. Nesmí se nechat ovlivnit i těmi volajícími, protože někdo vodu ve sklepě bere za naprosto tragickou událost. A někdo naopak s naprosto stoickým klidem nahlásí, že je někde uvězněný, zaklíněný,“ doplňuje Jana Kumperová.

Heřmanův Městec zůstal všem v paměti

„Dobrý den, Heřmanův Městec domov pro seniory. Valí se to k nám do zámku! Potřebovali bychom hned hasiče,“ ozývá se z dalšího zaznamenaného hovoru z poloviny letošního června.

Heřmanův Městec byl jedním z nejzasaženějších míst v Česku. Přetekl tam rybník a voda zaplavila do výše zhruba jednoho metru domov pro seniory. Jen pár desítek vteřin od tohoto hovoru tak do akce spěchali profesionální hasiči z chrudimské stanice.

8 fotografií

„Kluci vzadu se strojí do obleků, aby mohli do té vody. Když nevíte, co konkrétně se tam děje, tak můžete akorát spekulovat. Ale prvotní je samozřejmě záchrana lidí,“ popisuje scénář typický pro takové zásahy František Hegr, který je v chrudimské jednotce strojník a řidič.

I tomuto zkušenému hasiči utkvěl výjezd do Heřmanova Městce z mnoha důvodů v paměti. „Hned jsme viděli, že je to velký průšvih. Na celém dvoře bylo po pás vody. Zaměstnanci vyváželi paní na vozíku, která se převrátila do vody a koukala jí jenom hlava. Tak jsme tam rychle běželi, abychom ji dostali z vody ven. Tím se vlastně odstartovala evakuace lidí. Pomáhali jsme s evakuací těch, co byli nemobilní.“

Zatopené domy, zničené věci a panika

Přívalové deště a lokální bleskové povodně jsou zrádné v tom, že i když je vydaná výstraha meteorologů, dopředu nejde přesně předpovědět, jaké konkrétní město nebo vesnici zasáhnou.

Scénář pak v takových místech bývá většinou podobný. Zatopené domy, zničené věci, panika a stres. S tím vším se musí hasiči vypořádat, vysvětluje velitel družstva František Rulík z centrální stanice v Chrudimi, který naposledy při takových podmínkách zasahoval ve Vápenném Podolu na Chrudimsku.

Vytopení Podolu na Chrudimsku|foto:HZS Pardubického kraje

„Na daném místě potřebujeme větší koncentraci zasahujících. Je to fyzicky a hlavně psychicky náročné. Každý si myslí, že prostě hasiči jdou, něco vyčerpají, někoho zachrání. Lidi vám na místě říkají, ať všeho necháte a jdete k nim. Ovšem jednotka po příjezdu udělá první záchranné práce v nejohroženější části a pak se samozřejmě rozdělí.“

Přívalové deště se můžou přehnat i za pár minut. Desítky jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů pak ale musí v dané oblasti do práce na dlouhé hodiny a mnohdy i dny.