Kdyby se z Milionu chvilek stalo politické uskupení, pročistilo by to atmosféru, míní Ivo Strejček
Mohou demonstrace, jako byla ta nedělní v Praze na Letné, zneklidnit a rozeštvat společnost, jak tvrdí exprezident Václav Klaus? Měli by protestující respektovat výsledky voleb a od projevů nespokojenosti upustit? Patří demonstrace k běžným nástrojům demokratické výměny názorů? Marie Bastlová se ptala Ivo Strejčka, člena správní rady Institutu Václava Klause a bývalého europoslance.
Česko má za sebou největší demonstrace od sametové revoluce. Jejich hodnocení se mezi politiky různí. Člen správní rady institutu Václava Klause Ivo Strejček považuje demonstrace za součást demokratického procesu. Přesto podle něj měli demonstranti vyjádřit svůj názor u nedávných eurovoleb. „Je to přesvědčivější, vědí, koho nebo proč volí. Myslíme si, že lidé mají své preference vyjádřit právě u voleb, ne se měsíc poté vyjadřovat prostřednictvím demonstrací.“
Lidé přišli na Letnou i s vědomím toho, že demonstrace nebude mít reálný dopad, míní komentátor Hartman
Více než 250 tisíc lidí v neděli podle organizátorů zaplnilo pražskou Letenskou pláň. Na akci pořádané spolkem Milion chvilek pro demonstraci lidé požadovali demisi premiéra Andreje Babiše (ANO) a nezávislost justice.
Institut Václava Klause označil demonstrace za pouliční mimoparlamentní nátlak. Podle Jiřího Vajgla se ocitáme na šikmé ploše politické nestability. Co tím mínil? „To je zjevné. Je tu část veřejnosti, která je dnes vedena Miliony chvilek pro demokracii, ale to není celá společnost.“
Ivo Strejček si myslí, že situace se bude stupňovat. „Na jedné straně budou demonstranti prosazující svoji pravdu, a na druhé straně část společnosti, která vidění jejich světa nesdílí. Proti sobě stojí dvě strany, které se navzájem neposlouchají, což může vnést do společnosti neklid a chaos.“
Nemůže se stát, že by se Milion chvilek pro demokracii přetavilo v nové politické hnutí? „Já bych si to velmi přál,“ říká Strejček. „V okamžiku, kdy by tento krok udělali, museli by přesně formulovat celou řadu dalších názorů, čímž by ztratili část svých příznivců. Ale určitě by to pročistilo celou atmosféru kolem tohoto spolku,“ uzavírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
