Kdyby se dnes prezident choval jako Masaryk, byl by označen za diktátora, říká archivář
„Prezident je terčem emocí různých lidí, kteří se na něj obracejí třeba o pomoc,“ tvrdí Jakub Doležal, vedoucí Archivu Kanceláře prezidenta republiky. Proto Pražský hrad neuchovává jen listiny související s ústavní pravomocí prezidenta.
„Jsme takovým malým národním archivem,“ vysvětlil moderátorce Patricii Strouhalové přímo v Královské zahradě Pražského hradu, kde se už podeváté koná vinobraní. A na něm měl svůj stánek i Radiožurnál.
Jak však Jakub Doležal upozorňuje, není možné archivovat všechno a archivář musí umět vybrat to zajímavé. „V současné době máme asi 1 500 běžných metrů archiválií,“ přibližuje. Kdyby tedy všechny dokumenty postavil na sebe, vznikne sloupec o výšce 1,5 kilometru, což je odhadem asi 10 miliónů stránek.
Jaké skvosty na Pražském hradě najdeme? „Po 1989 bylo zveřejněno prohlášení české šlechty z roku 1939, která se přihlásila k české národnosti, a to v době, kdy se to příliš nehodilo,“ prozrazuje Jakub Doležal.
V souvislosti se zajímavostmi archivu, zmiňuje Jan Doležal autoritu prvního československého prezidenta Masaryka. „Ovlivňoval například, kdo bude ve vládě. A do jmenovacích dekretů ministrům psal, čemu by se měli věnovat,“ přibližuje. „Kdyby toto dělal prezident dnes, byl by označen za diktátora,“ domnívá se.
Proč bychom historické osoby měli soudit i podle toho, co neudělaly? Jaké dokumenty z dob protektorátu skrývá archiv na Pražském hradě? I to prozradil Jakub Doležal ve vysílání z vinobraní v Královské zahradě.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
