Kdyby co nejvíc řidičů jezdilo na kole, pochopí, proč chci 1,5metrový odstup, míní cyklista Vakoč

Petr Vakoč, host Hovorů|foto:Bohumila Reková

Nákladní automobil ho smetl ze silnice v roce 2018 na soustředění v Jihoafrické republice. „Pak jsem se vlastně celý rok dával do kupy, až pak jsem se zas mohl vrátit do závodů,“ popisuje cyklista, který se letos už podruhé v kariéře představí i na slavné Tour de France.

„Pamatuji si vše až do okamžiku, než došlo ke střetu – trénovali jsme na silnici, kde byl minimální provoz a široká krajnice, takže jsme prakticky jeli mimo vlastní silnici, za bílou čárou. Najednou se probouzím jako ze špatného snu, z nějaké noční můry. Co se vlastně stalo, jsem se dozvěděl až z vyprávění.“

Čtěte také

Miloš Šenkýř: Metr a půl široký paragraf na úzké silnici

Řidič, zřejmě pod vlivem alkoholu, nedával pozor a trefil Petra Vakoče zezadu, kdy neměl jedinou šanci nějak zareagovat. „Najednou jsem letěl vzduchem.“

Následovat měl soud s řidičem, ale odborníci mu tvrdili, že proces v JAR by mohl trvat i sedm až deset let, musel by tam znovu zaletět a navíc výsledky byly prý velmi nejasné. „Nechtělo se mi tomu věnovat další energii, takže jsem se soustředil na své zdraví, abych mohl znovu závodit, a úplně jsem to pustil z hlavy,“ přiznává cyklista.

Na začátku byl rád, že vůbec žije, pak, že nějak chodí, a po třech operacích a roční rehabilitaci se znovu vrátil na kolo.

Čeští řidiči patří k míň ohleduplným

Po nehodě se Vakoč rozhodl propagovat větší ohleduplnost na silnicích, hlavně na těch českých a je i ambasadorem projektu 1,5 metru. Žije ale v Andoře, která je cyklistům velmi přívětivá. Tam auta musejí dodržovat dokonce dvoumetrový rozestup od cyklistů.

„Tamní řidiči jsou asi klidnější povahy, rádi počkají, ani o tom nikdo už moc nepřemýšlí. Lidé se s tím už srovnali.“

A jak ohleduplní jsou v tomto srovnání čeští řidiči?

Čtěte také

Jeden a půl metru: Bezpečná vzdálenost při předjíždění cyklistů

„Patří k míň ohleduplným,“ odpovídá Vakoč. „Ze zemí, se kterými mám zkušenost, patří do dolní třetiny. Nejlepší je to ve Španělsku, pak ve Francii, Itálie je na tom malinko líp než Česko, ale to už nejsou pro cyklisty extrémně přívětivé země,“ dodává. Naopak přívětivé řidiče k cyklistům potkal v Německu a Rakousku.

Nejlepším krokem ke zlepšení vztahu řidič-cyklista by podle profesionálního závodníka bylo, aby co nejvíc řidičů jezdilo na kole. „Cyklistika je teď stále populárnější, a pokud budou podmínky přívětivější, tak bude i na silnicích cyklistů stále víc. Pokud má řidič sám zkušenosti z kola i z jízdy za volantem, tak to je ta nejlepší cesta, jak to zlepšit.“

Byl bych nejraději, kdyby co nejvíc řidičů jezdilo na kole.
Petr Vakoč

Vakoč popisuje, co se vlastně stane s člověkem na kole, když kolem jede automobil.

Čtěte také

Je lepší mít normy, aby ohleduplnost na silnicích byla předvídatelná, hájí Dolínek odstup aut od cyklistů

„Řekněme, že cyklista jede rychlostí 20 až 30 kilometrů za hodinu, auto 80 až 90 kilometrů za hodinu, takže rozdíl je nějakých 60. Když pak auto mine cyklistu nablízko, dojde ke vzduchové vlně, která ho může ohrozit, dokonce i sundat ze silnice. A když vás míjí nákladní auto, tak to je už opravdu cítit.“

Člověk na kole ale nejede vždy rovně, potkává výmoly, může zafoukat vítr, může být na silnici díra či kámen. „Takže je opravdu důležité, aby byl rozestup opravdu velký. Když to řidič nedokáže přesně odhadnout a myslí si, že tam má třeba půl metru, tak může člověka trefit zpětným zrcátkem.“

Jako řidič dávám cyklistům i dva metry

Důležité je pak i předjíždění, ale jen v místech, kde je to opravdu bezpečné, tedy pokud se řidič nemíjí s dalším vozidlem a pokud nechá cyklistovi taky nějaký prostor. „Sám vždy nechávám alespoň 1,5 až dva metry rozestup, snažím se jít příkladem,“ popisuje Vakoč své chování v roli řidiče automobilu.

Čtěte také

Jestli stoupáme nahoru, nebo stojíme, není důležité. Důležitější je posouvat se kupředu, myslí si podnikatel ve světě kol Michal Moureček

Přestože to naše pravidla silničního provozu nedovolují, při předjíždění skupiny cyklistů mu vadí míň, pokud jedou vedle sebe. „Ale má to logiku, protože když jede skupina pohromadě, tak je objedete rychleji, než kdyby jeli za sebou. Navíc – kdyby jich bylo šest osm za sebou, tak je prakticky nemožné je předjet.“

Jenže má pocit, že jedou lidé v malých skupinkách a vedle sebe, tak to jen podporuje nevraživost s lidmi za volantem.

„Nemám rád, pokud cyklista zbytečně blokuje provoz. Ale pokud jedou vedle sebe tam, kde potkají jedno auto za pět minut, tak to nemá na dopravu prakticky žádný vliv,“ uzavírá profesionální cyklista Petr Vakoč.

Proč začínajícím cyklistů doporučuje Petr Vakoč jezdit nejprve v terénu, ne hned v provozu? Co dělá, když od předjíždějícího auta dostane dávku z ostřikovačů?

Poslechněte si v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se Petr Vizina.