Kdo stojí za hollywoodským zvukem?
Americkému Hollywoodu se říká „továrna na sny“. Na filmech pracují obvykle stovky lidí a jména mnoha z nich se tak logicky ztrácejí v závěrečných titulcích. Přesto by bez nich filmy nemohly vzniknout. O tom, že se v Hollywoodu ruchy dělají stále ručně překvapivě i v době různých zvukových databází, vyprávěly dvě tvůrkyně zvukových efektů.
„Přehraj nám nejdřív, jak lezou nahoru po požárním schodišti,“ žádají dvě zvukové mistryně technika, aby předvedl část akčního filmu, na kterém právě pracují. A za moment už vidíme a také slyšíme, jak hlavní hrdina vystupuje po příkrých schodech, následován svou přítelkyní. Spěšné kroky znějí autenticky, ale nejsou jejich. Dotvořily je v postprodukci Sarah Monatová a Robin Harlenová, odbornice v profesi, které se říká „Foley sound“.
Jak se rodil filmový rámus
Vytvářejí všechny zvukové efekty pro celovečerní filmy. Ve studiu mají nepřeberné množství plechů, kamenů, stolků, kladívek a jiných předmětů, nábytku, nářadí a zařízení, nad kterými zůstává na první pohled rozum stát. Potřebují je k vytváření rámusu, který každý film doprovází.
I v dnešní digitalizované éře zůstávají totiž některé prvky filmové výroby i v Hollywoodu překvapivě tradiční. A tady dovolte malý výlet do filmové historie.
Když ve dvacátých letech minulého století začala studia ve Spojených státech produkovat první zvukové filmy, zjistila, že je skoro nemožné zachytit při natáčení přirozené zvuky, které divák při sledování obrazového příběhu podvědomě očekává.
Film s pouhými dialogy a hudebním podkresem nepůsobí přirozeně. Jistý Jack Donovan Foley vyvinul metodu, kdy zvukaři, obvykle se zkušenostmi z rozhlasu, dodatečně vytvářeli zvukovou stopu filmu a nahrávali ji při sledování obrazu.
Jack Foley se stal legendou. Do své smrti v roce 1967 ozvučil sám mnoho snímků a dal jméno celé profesi.
Pomůcky hollywoodských ruchařek
„Posilujeme příběh, zvyšujeme jeho dramatičnost, vysvětluje,“ vysvětluje Sarah Monatová, proč nepovažuje svou práci za čistě technickou odbornost. Však se také jí a její kolegyni Robin Harlenové říká „Foley artists“ – „Foleyho umělci“.
Reprodukovat realisticky zvuk padajícího těžkého železného poklopu, chrastících řetězů, svistu šípu vystřeleného ze samostřílu a všechno přesně synchronizovat s děním na plátně není vždycky snadné.
Čas nepostradatelné filmové profese
„Obvykle stačí ozvučit deset minut filmu za jeden pracovní den. Na běžný akční film nám stačí dva pracovní týdny. Někdy ale potřebujeme delší dobu,“ vysvětluje Robin Harlenová. Tak třeba na celovečerní animované Šmouly v trojrozměrné verzi měly Sarah a Robin v roce 2011 čtrnáct pracovních dnů, tedy skoro tři týdny.
I když dnes existují digitální banky, kde si můžete nakoupit zvuky prakticky čehokoli, nemají Foley artists o práci nouzi.„Zatím je totiž ještě pořád snazší a levnější, aby byl nějaký zvuk vytvořen ve studiu, než aby po něm režisér pátral v audio-knihovnách a datových bankách, a pak platilo studio za autorská práva,“ dodávají Sarah Monatová a Robin Harlanová, které tak o práci – aspoň zatím – strach nemají.
