Kdo ochutná české pivo, jiné už nechce, vědí v české restauraci v Číně

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Česká restaurace v Pekingu je jediným českým podnikem v Číně

Z Asie se vždy něco dováželo. Dnes je to levné spotřební zboží, dřív to bylo třeba hedvábí, ale také koření. Přesto se do jedné restaurace v Pekingu dováží koření z Česka. A nejen koření, ale například také mouka. Je to totiž česká restaurace a bez těchto specifických surovin se zkrátka neobejde.

Česnečka, zelňačka, masový talíř, nakládaný hermelín, svíčková na smetaně s knedlíky, králík na smetaně s knedlíky… Prohlížím si jídelníček v české hospodě a sbíhají se mi sliny. Nic překvapivého, dalo by se říct. Kdyby ovšem tahle restaurace nebyla jediným českým podnikem v Číně.

Jak ho vnímají Číňané, mi už vypráví provozní Marcel: „Chodí sem hlavně mladí lidé, kteří studovali venku. Ostatní Číňané jsou zvědaví, jde o zcela odlišnou kulturu stravování. Klidně jedí palačinky a klobásy dohromady, je to zkrátka jejich styl.“

Kuchař Jirka má o tom, co Číňané rádi jedí, jasno. Vždyť jim už skoro půl roku vaří. „Mají rádi především klobásy, ale i vařené zelí. Zkoušejí všechno,“ přibližuje.

Problémem je nedostatek českých surovin

Obdivně se mu dívám pod pokličky. Ptám se, co mu vaření v Číně nejvíce komplikuje. Problémem jsou, jak se ukazuje, především suroviny. „Nedostatková je mouka a také české koření, tedy například nové koření a kmín,“ říká.

Restaurace je plná, hosté chodí za dobrým jídlem i za českým pivem

S čínským personálem to prý také nebylo jednoduché. Česká jídla se však už zaměstnanci v kuchyni naučili připravovat i sami. „Číňané jsou mistři fejků. Je těžké je zaučit, aby si nevymýšleli,“ upozorňuje kuchař Jirka.

Dál se mlsně rozhlížím po kuchyni. Dokonce se mi podaří získat i jeden rohlík. Chutná božsky. „Rohlíky si tady pečeme sami,“ říká Jirka. „Naučil jsem se je z internetu.“

Pomalu opouštím kuchyň, když přijde další objednávka – tentokrát na vepřové koleno. Kuchař Jirka mi stihne ještě vysvětlit, jak to tady chodí s masem: „Maso je tu lepší než v Čechách. Nejlevnější je tady vepřová panenka,“ upozorňuje.

Kdo ochutná české pivo, ten už jiné nechce

Dole v sále už je plno a čínští kamarádi si pochutnávají na českých specialitách. Jeden říká: „Myslím, že je to opravdu autentické jídlo. Žil jsem v Evropě a chutná mi. Hlavně jsem nadšen z českého piva.“

Kdo jednou ochutná české pivo, jiné už prý nechce, soudí provozní české restaurace v Pekingu

Provozní Marcel se jen usmívá. Ví, že české pivo tady nemá konkurenci. „Číňané si ho pochvalují jako dobré pivo za rozumnou cenu. Podle mě je dobré udržet nízké ceny, aby lidé do restaurace chodili hojně a rádi,“ upřesňuje.

Čínské pivo, které je mezi Číňany jinak velice oblíbené, nepovažuje za skutečnou konkurenci tradičního českého moku. „Jakmile někdo – a dokonce i Číňan – jednou ochutná české pivo, k tomu čínskému už se nevrátí,“ říká mi na závěr přesvědčivě provozní české hospody v Pekingu Marcel.


Zvětšit mapu: jediná česká restaurace v Číně se nachází v Pekingu