Kdo nahradí stárnoucí lékaře na venkově?

Drhovle - 94 obyvatel a věkový průměr 45 let. To je malá vesnice asi deset kilometrů od jihočeského Písku. Do vesnice dojíždí ordinovat praktický lékař Pavel Pohorský. Je mu 56 let. Na důchod zatím nepomýšlí. Bude ho ale mít potom kdo nahradit?

Pavel Pohorský jede po vedlejších silnicích z Písku do Drhovle. Před ordinací u Obecního úřadu v Drhovli je plné parkoviště, protože nevládne příliš pěkné počasí. Kdyby bylo hezky, řada lidí by si návštěvu lékaře zřejmě rozmyslela.

"Jezdím sem jednou týdně na jednu hodinu," uvedl lékař a vytáhl svůj notebook, bez něhož by si práci venkovského lékaře nedokázal představit. "Na venkově se ordinuje dobře. Je tu osvícený obecní úřad, který od nás nechce žádné nájemné. Ekonomicky je to tak fifty-fifty," řekl Pavel Pohorský.

Odběry krve, kontrola tlaku a předpis léků nebo problémy s kyčlemi. To jsou nejčastější problémy, na které si pacienti v ordinaci stěžují. Co takhle jezdit k doktorovi do Písku? Toho se většina lidí v čekárně přímo děsí.

"Stojí to peníze a doprava je špatná. Člověk si nemůže vybrat, kdy pojede a kdy se vrátí zpátky. Je závislý na autě a tím se to všechno prodražuje. Jedna jízda tam a zpátky vyjde na 50 korun. Starší lidé jsou odkázáni na to, jestli je tam někdo odveze a jestli je tam budou vůbec ochotni svézt děti," vysvětlil jeden z čekajících pacientů.

"Pro některé lidi by to znamenalo, že by se k doktorovi vůbec nedostali. Třeba konkrétně pro mě ne, protože mám auto, takže bych se tam dostala. Doprava z okolních vesnic je však velmi špatná," doplnila žena v čekárně.

Starostka Drhovle Božena Havlíková dodala: "Ne každý má auto nebo nějakou jinou možnost spojení, tak nevím, jak by se dopravovali do Písku. To je nejbližší středisko. Pro lidi je to asi životně důležité."

Do Drhovle jezdí jenom školní autobus. Podle starostky může sice vesnice další spoje chtít, ale ztrátu by musela dopravci uhradit ze svého. Dává se navíc do pořádku po letních povodních. Když tedy oni nemůžou za ním, musí doktor Pohorský přijet z Písku za pacienty. Na svého nástupce přeci jen trochu pomýšlí. Má akreditaci od ministerstva zdravotnictví a v budoucnu chce nabídnout mladému kolegovi předatestační vzdělání a rezidenční místo.

"Situace ve vzdělávání v oboru všeobecného lékařství je neradostná. Je nás málo a všichni jsme nad 50 let, takže do jisté míry považuji za svoji povinnost to mladším kolegům umožnit. Moc nadšeně to neříkám, protože je to zásah do chodu ordinace, ale kolegové nemají jinou možnost, jak se k atestaci dostat, než přes tuto stáž. Řadu let jsme to dělali a počítám, že to zase dělat budeme," dodal Pavel Pohorský.

O práci praktického lékaře má zájem čím dál víc mediků

Studenti medicíny o profesi praktického lékaře stojí víc než před několika lety. To je závěr, na kterém se shodují odborníci z lékařských fakult. Přesto má situace k vyřešení daleko: ročně by mělo nastupovat do praxe asi 350 praktických lékařů. Rezidenčních míst je ovšem pro letošek jenom 155. Zeptali jsme se děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, jestli aspoň jeden absolvent z ročníku nastoupí jako praktický lékař také na vesnici.

"Určitě mohu říct, že více než jeden absolvent nastoupí jako praktický lékař. To bych mohl podepsat skoro vlastní krví. Jestli do vesnice, to si netroufám říci. Je vesnice o sto obyvatelích nebo o tisíci obyvatelích, tak si myslím, že do nějaké vesnice také nastoupí. Za to bych ovšem už ruku do ohně nedal ," říká děkan Tomáš Zima a dodává, že v rámci promoce dostávají studenti nezávazný dotazník, v jakém lékařském oboru by chtěli pracovat.

"Určitě to není nejvíce žádaný obor. Ale pohybujeme se v řádu deseti, patnácti, dvaceti absolventů, takže něco kolem pěti, sedmi procent absolventů," doplnil.

Také přednosta Ústavu všeobecného lékařství Bohumil Seifert říká, že studenti mají o tento obor větší zájem než dřív. "Před pěti lety, když jsem se ptal studentů v šestém ročníku, kdo z nich uvažuje o kariéře praktického lékaře, tak se skromně zvedla jedna ruka. Většinou šlo o syna nebo dceru praktického lékaře. Jsem rád, že se situace podstatně zlepšila. Letos v květnu jsme na fakultě uspořádali seminář pro zájemce o obor a měli jsme plnou posluchárnu, bylo tam 120 zájemců," upřesnil přednosta.

Nařídit mladým lékařům pracovat na vesnici samozřejmě nikdo nemůže. Akreditační komise, která vybírá doktory, již budou mladé praktiky ve svých ordinacích školit před atestací, ovšem potřeby jednotlivých regionů bere v úvahu.

"Přidělili jsme jakási směrná čísla jednotlivým regionům a podle toho byla místa vybírána. V regionech pak byli vybíráni jednotliví poskytovatelé rezidenčních míst, praktičtí lékaři, školitelé právě s ohledem na tuto regionální potřebnost. To bylo součástí kritérií výběru," upřesnil Bohumil Seifert.

Pak se musí také snažit regionální pobočky pojišťoven a obce. "To je třeba otázka výhodného nájmu, dobrého prostředí pro vytvoření ordinace. Možností je celá řada," říká přednosta.

Po svém na to jde třeba Olomoucký kraj. V okrajových oblastech, jako je třeba Jesenicko nebo Šumpersko, můžou praktičtí lékaři brzo skutečně chybět. Olomoucký kraj proto na vzdělávání mladých praktiků bude přispívat.

Ministerstvo se pustilo do finanční podpory mladých lékařů

Absolvent medicíny, který po atestaci nastupuje jako praktický lékař na venkov. Příliš časté to v Česku asi zatím není. Věkový průměr praktických lékařů je ovšem 53 let. Hlavně malé obce a vesnice mají strach, že o svého praktického lékaře, který k nim třeba jenom dojíždí, můžou přijít.

Náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéta Hellerová uvedla, že situace s praktickými lékaři byla dlouhodobě podceňována. Na venkově jich přitom chybí více než ve městech. "Po dobu posledních dvou let jsme se snažili poměrně významnou finanční částkou lékaře, kteří se chtějí vzdělávat na praktické lékaře, podporovat. Loni se nám podařilo podpořit asi 140 mladých lékařů, letos dalších asi 150," řekla náměstkyně.

Velké starosti dělá nedostatek lékařů obcím na Olomoucku. Právě v tomto kraji bude ministerstvo zdravotnictví po příští tři roky financovat vzdělávání osmi mladých praktických lékařů.

Podle lékařů i lékařských fakult jsou rezidenční místa, která umožňují mladým doktorům připravit se na atestaci, krok správným směrem. Pro letošek je 155 rezidenčních míst pro praktické lékaře, ale potřeba by jich prý bylo asi dvakrát tolik.

"S tím jsme počítali. Po dohodě s praktickými lékaři jsme předpokládali, že po dobu tří let by bylo nutné podpořit zhruba 150 lékařů ročně, abychom akutní nedostatek odstranili. Takže jak pro příští, tak pro další rok jsme s touto podporou počítali," upřesnila Markéta Hellerová.

Do další motivace mladých lékařů musejí být podle ní zapojeny i zdravotní pojišťovny, protože je v jejich zájmu, aby byla také na vesnicích zajištěna péče o jejich pojištěnce. "Už dnes finančně podporují malé praxe, tedy praxe, které mají menší množství registrovaných pacientů a pro lékaře by to bylo nevýhodné. V tomto směru je potřeba ještě více apelovat na zdravotní pojišťovny," doplnila náměstkyně.

Ministerstvo se o tento apel snaží prostřednictví zástupců ve správních radách pojišťoven. Usilují tak o různé bonifikační programy pro praktické lékaře. "Aby je to motivovalo jednak stát se praktickým lékařem a jednak chodit do těch míst, která nejsou tak oblíbená," řekla Markéta Hellerová a dodala, že obce by zase lékařům měly nabídnout prostory za výhodnější nájemní podmínky a podobně.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.