Kdo byl prorok Mohamed, už nikdo neví, přesto má každý názor, říká spisovatelka Holcová

21. leden 2019

Náboženského a politického vůdce Mohameda na Zemi vyznává až 1,5 miliardy lidí. Stejné množství se ho bojí a jen hrstka o něm vůbec něco ví…

Evropa kdysi obdivovala islám. Jméno Mohamed přijímali i aristokraté

Korán

Antiislámské projevy jsou dnes v Evropě na denním pořádku. Některé země například zavedly zákaz hidžábu, nebo o něm alespoň uvažují. Není to přitom tak dlouho, co si evropští aristokraté s nadšením měnili jména na Abdulláha či Mohameda a návštěva mešit patřila k nejnovějším módním trendům.

O jedné z klíčových postav dějin lidstva se Milena Holcová rozhodla napsat knihu Já nic, já Mohamed. „Sama jsem se přistihla, že o něm vlastně taky dohromady nic moc nevím. Tak jsem se ptala svých přátel, byli na tom stejně, ale měli svůj názor,“ popisuje spisovatelka. 

Při psaní se prý přísně snažila o zachování neutrality, ale všechny prameny, ke kterým se nakonec dostala, zastávaly extrémní stanoviska. „Buď byl pro ně tyran a vrah, který znásilňoval děti, nebo ho naopak adorovaly.“

Vyprávěla jsem jeho příběh

Spisovatelka má sedm vnoučat, a tak jim vypráví příběhy, kterým se škola docela vyhýbá. „Základní lidské příběhy jsou tři: Mohamedův, Buddhy a Ježíše Krista… Asi ne moc chytře jsem si jako prvního zvolila Mohameda. Zřejmě proto, že jsem o něm věděla nejmíň, ale dětem se kvůli své dramatičnosti velmi líbil.“ Takže nakonec z vyprávění vznikla kniha.

Holcová prý sama nikdy nějaké obavy nebo předsudky z islámu neměla. „Projela jsem stopem nějakých deset islámských zemí a kromě Afghánistánu a Balúčistánu jsem neměla problémy. V Afghánistánu jsem byla ještě v době, kdy tam vládl Tálibán, ale tady se o tom ještě moc nevědělo… A taky nás tam zatýkali několikrát denně.“

Kniha je napsána jako jakýsi návod pro rodiče, jak příběh vyprávět. „Na konci každé kapitoly přiznávám, co jsou fakta a co jsem si domýšlela. V případě Mohamedových manželek, kterých bylo devět, se ví, jak zhruba vypadaly a jaký měly charakter. A známé jsou jen ty kosti, já k tomu přidala maso a krev.“

Ženy proroka Mohameda

Pokud jde ale o bitvy, tam si nic domýšlet nemusela. „Jsou doloženy hadísy, což je několik tisíc vzpomínek pamětníků, ze kterých je tak stovka ‚dobrá‘, a psali očití svědci. Když se jich držíte, můžete si být jisti, že vedle nešlápnete.“

Vyléčí vše kromě smrti. To prý prohlásil prorok Mohamed o bylině zvané černucha

Černucha setá (Nigella sativa)

Nigella sativa, černucha, egyptský černý kmín. To je několik názvů pro jednoletou rostlinku, o které prý prorok Mohamed prohlásil, že vyléčí vše kromě smrti. Výrok vypadá přehnaně, ale řada vědeckých studií přináší další a další zprávy o pozitivních účincích na lidské zdraví.

Jen dvě Mohamedovy ženy pak můžete považovat za zásadní. „Chadídža byla bohatá vdova, zřejmě o 15−20 let starší, která Mohameda vytáhla z bezejmennosti. Byl sirotek a všude překážel, přestože se o něj jeho arabská rodina postarala. Vyrostl u strýčka, kterého nějaké jeho vzdělání (nakonec byl až do konce života negramotný) nebo majetek nezajímaly.“

Chádídža byla ale vlastně jeho šéfka. Bylo jí už přes 40 a jednoho dne mu nabídla sňatek. Nakonec spolu žili dalších 20 let a měli 6 dětí. „A podle toho, co dnes vím, tak to bylo 20 nejšťastnějších let jeho života.“

Jen sedmiletá holčička

Druhou osudovou manželkou byla teprve sedmiletá holčička, dcera jeho velkého přítele Áiša.

„Když se totiž zjistilo, že Mohamed má zjevení a slyší Alláhův hlas, potřebovali zapisovatele. Tak mu ji kamarád nabídl s tím, že za stravu a ubytování bude zapisovat. Chádídža se k ní chovala mateřsky, ale problém s ní měla jejich nejmladší dcera Fatima. S Áišou začali spávat, když jí bylo devět. A to je i na středověk, i na ten arabský svět, už dost přes čáru. Všichni, kdo ho nemají rádi, mu tohle předhazují. Předpokládám, že ale samotná Áiša to jako nějaké trauma nebrala, protože mu to nikdy nevyčetla. Po jeho smrti, kdy jí bylo nějakých 19, taky zůstala sama. Jejich vztah by se dal popsat jako otcovský až partnerský. Z té devítky žen byla jediná.“

Jan Fingerland: Mohamed Prorok Superhvězda

Ve filmu pod názvem Mohamed se snažil jeho režisér Madžíd Madžídí všem kontroverzím vyhnout. Prorokovi není nikdy vidět do tváře, a navíc se tak děje ve scéně, kde je ještě malý chlapec.

Ženu ani květinou neuhodíš, a proroka Mohameda ani ve filmu nezobrazíš – tak bychom mohli shrnout kontroverzi, kterou vyvolal připravovaný íránský velkofilm. Právě skutečnost, že prorok je ve filmu tak trochu vidět, považují někteří muslimští duchovní za velký problém.

Jeho další vztahy s manželkami by prý Holcová popsala jako maniakální, přestože ženy hrály v životě Mohameda naprosto zásadní roli. Zahalování a další povinnosti, které známe dodnes, prý sice pocházejí od proroka, ale jen „proto, že měl později množství nepřátel, kteří si to vylévali na jeho ženách. Tak jim jen doporučil, aby raději moc nevycházely, a když, tak zahalené…“

Za zahalování žen třeba vůbec nemůže

Až několik desítek let po jeho smrti, kdy se k moci dostal jeden z jeho blízkých spolupracovníků Umar (nebo Omar podle jiných pramenů), se do Koránu dostaly nejrůznější příkazy a zákazy a jsou tam dodnes. Tohoto chalífa ženy rády neměly, bály se a on je doslova nesnášel.

Dá se tak tvrdit, že Korán byl původně plný „dobrých“ myšlenek, které se postupem času tak nějak zvrtly?

„Podobné pokrokové myšlenky se v historii lidstva vlastně objevují stále. Ve chvíli, kdy zmizí střední vrstva a jsou jen bohatí, nebo chudí. Mohamed si velké sociální nerovnosti všiml a přišel s myšlenkou sociální spravedlnosti. Arábie byla do té doby brána jako místo s pohany a beduíny, ale on je chtěl posunout na vyšší civilizační úroveň… a to se mu taky podařilo. Tehdy se stali jakousi velmocí středověku,“ dodává spisovatelka Milena Holcová.  

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru. Ptal se Vladimír Kroc.  

autoři: Vladimír Kroc , lup
Spustit audio

Související