Kde jsou kosti více než dvaceti tisíc vojáků zabitých u Waterloo? Dodnes je to záhada. Archeologové mají novou stopu

I více než dvě století po slavné bitvě u Waterloo se na tamním bojišti dají najít kosti zabitých vojáků. Nález je to ovšem mimořádně vzácný. Hlavně kvůli tomu, že drtivá většina kosterních pozůstatků několik let po bitvě zmizela. Britsko-belgickému týmu archeologů se teď ale podařil objev přímo unikátní. Našli kosterní pozůstatky několika lidí a armádních koní.

Stojíme na farmě Mont-Saint-Jean téměř na dohled od samotného bitevního pole ve Waterloo, přímo ve stínu statných jabloní leží místo vykopávek.

Bojiště a mrtvoly

Archeolog Dominique Bosquet z bruselské Svobodné univerzity ukazuje do míst, u kterých se dnes tyčí obří památník s kamenným lvem na uměle navršeném kopci.

„Nacházíme se pár set metrů za liniemi anglických sil. Byly skryté před horizontem, takže byly jen těžko viditelné pro Napoleonovy jednotky.“

Další osobní předměty vojáků

Zdejší farma sloužila jako improvizovaný polní lazaret pro zraněné anglické a nizozemské vojáky, které sem z bitvy odnášeli jejich spolubojovníci.

„Někteří zpět do bitvy zrovna nespěchali. Když se podíváme na záznamy, zjistíme, že na konci bitvy zůstalo na bojišti stát poměrně málo vojáků. A rozdíl nesedí s počty padlých,“ vysvětluje Bosquetův kolega, britský historik Andrew Field.

Trpělivě kousek po kousku

Samotné místo vykopávek leží na okraji farmy v sadu. Jde o celkem mělkou jámu, tak 30 až 40 cm hlubokou. Archeologové pečlivě – nejprve nahrubo motyčkou, potom špachtlemi a úplně na závěr vkleče či vleže jemným štětečkem – odklízejí žlutošedou hlínu a odkrývají na první pohled zcela zjevné kostry tří koní ležících za sebou.

Kostra je neuvěřitelně zachovalá. Leží na ni tři archeologové a opatrně okrývají centimetr po centimetru další materiál

Podle velikosti půjde spíš o kostry mul. Pozice, v jaké leží, naznačuje, že v bitvě nejspíš utrpěly zranění, někdo je zavedl sem do příkopu u cesty a utratil je.

Velký objev

Asi jen dva metry od posledního koně leží pozůstatky lidské postavy. Je to neuvěřitelně zachovalá kostra poměrně drobné postavy, která leží na zádech s hlavou skloněnou mírně vlevo. Její pohled směřuje na levé rameno, o které je opřený pozůstatek, zjevně výrazně větší amputovaná lidská noha.

Čtěte také

Kostra je velmi zachovalá, a to včetně lebky, žeber, pánve, a dokonce zubů. Stále ještě není plně odkrytá, leží na ní tři archeologové a opatrně okrývají centimetr po centimetru další materiál.

„Jednou z věcí, které dnes mohou někoho překvapit, je, že se mrtví nepohřbívali, jak by člověk čekal, s obřadem a úctou. Mrtvol se prostě zbavovali,“ vysvětluje Tony Pollard z britské části týmu, kterému se objev podařil náhodou.

Detektor kovu původně odhalil jen odhozené nábojnice, s nimi ale našli také tři amputované končetiny. To archeology povzbudilo k dalším vykopávkám.

„Tohle je realita bitvy. Žádná romantika koní, barevných uniforem a naleštěných kordů,“ pokračuje Tony Pollard.

„Příkop pokračuje na obě strany a moje intuice archeologa mi říká, že když budeme ve vykopávkách pokračovat tímto směrem dále, najdeme další lidské pozůstatky.“

Není to nic běžného, naopak

Mohlo by se zdát, že nález kostí na místě bitvy, kde přišlo o život 20 tisíc vojáků a tisíce koní, nebude ničím výjimečným. Opak je ale pravdou. Pár let po bitvě kosti ze všech známých hromadných hrobů zmizely.

Čtěte také

Co se s nimi stalo, v záznamech uvedeno není. Vysvětlení je ale nejspíše jen jedno.

„Zdá se, že dobové příběhy o tom, že se lidské kosti používaly jako hnojivo, jsou ve skutečnosti pravdivé. Vypadá to, že farmáři s odstupem let systematicky masové hroby odkrývali, kosti namleli a hnojili jimi pole,“ upřesňuje Tony Pollard.

Za to, že se po bitvě dochovalo relativně málo památek, může i dobová turistika. Lidé se na místo bitvy, kde slavný Napoleon definitivně přišel o moc, zkrátka chodili dívat a odnášeli si suvenýry. O zbytek se pak postaralo zemědělství.

„Jde o mnoho hektarů zemědělské půdy, kterou tady farmáři dvě stě let orali, a tudíž soustavně obraceli. Je těžké najít jakékoli stopy po bitvě,“ dodává Dominique Bosquet, podle kterého je tak nález improvizovaného hrobu s celou lidskou kostrou naprosto unikátní. Ve vykopávkách tady proto hodlá brzy zase pokračovat.

autoři: Viktor Daněk , aka
Spustit audio

Související