Každý z nás má v sobě svého lékaře. Jen se ho musíme naučit slyšet, říká Kristina Höschlová. V nové knize radí, jak naslouchat vlastnímu tělu a mysli

Co vás vedlo k napsání takové knihy?

Kniha reflektuje oblast nefarmakologických a neinvazivních medicínských přístupů neboli komplementární medicínu, která je součástí konvenční medicíny. 

Čtěte také

Komplementární medicína není v opozici s tou konvenční, říká „lékařka z vrtulníku“ Kristina Höschlová

K jejímu napsání jsem se rozhodla na základě několika desítek článků, které jsem na toto téma tvořila v posledních třech letech. Jejím účelem je dát lidem nástroj, jak si pomoci sami a podpořit svůj sebeléčebný potenciál za pomoci svého těla, mysli a přírody, která nás obklopuje.

Vy v úvodu píšete, že kniha není encyklopedie ani výčet doporučení nebo návod ke zdravému životnímu stylu. Mám pocit, že lékaři nemají rádi, když do ordinace přijde pacient s načtenými znalostmi z internetu a už předem zná diagnózu i léčbu. Vaše knížka je něco jiného...

Přesně toto bych si nepřála. Sama pochopitelně hodně informací hledám na internetu. Napříč celou knížkou se ale právě snažím lidi povzbudit, aby především zjemnili vnímavost vůči svému vlastnímu tělu a mysli, protože tam najdou většinu odpovědí a zbaví se toho, že nebudou jako trenýrky ve větru v moci různých zpráv a doporučení, které si často protiřečí.

Co je tedy medicína v souladu s přírodou? 

Medicina in Harmonia cum Natura. Principy tohoto medicínského přístupu jsem postavila na třech premisách. Jedna je od invazivity ke vnímavosti. Druhá je respekt vůči přirozenému řádu života na Zemi, kterého jsme součástí. A třetí je důvěra v sebeléčebné schopnosti našeho těla a mysli. Na tom stojí nejen přístup, který prosazuji, ale i institut, který jsem založila.

Čtěte také

Léčiva se inspirují rostlinami, západní medicína je s tou „alternativní“ propojená, říká etnobotanik

„Láskyplný lidský dotek je poslem léčivé síly vesmíru,“ píšete ve své nové knize Lékařem jste i vy. To zní trochu ezotericky...

To mi bylo jasné. Přiznám se, že přesně tuto větu jsem asi čtyřikrát vyhodila, protože jsem si říkala, že se každému naježí vlasy. Ale pak jsem si uvědomila, že je to vlastně pravda. Jsem přesvědčena o tom, že na konci kapitoly to uzná každý skeptik.

Proč dotek tlumí bolest?

To se vysvětluje z čistě mechanistického hlediska Vrátkovou teorií bolesti. Dotek jako takový má široký léčebný účinek, archetypálně zapsaný.

Jde o to, že cesty provedení bolesti a doteku se v určitou chvíli stékají, a tím, že po bolestivém podnětu nastane pohlazení, pofoukání, dotek, vlastně uzavřeme vedení cesty bolesti. Je to ale jen jedna z teorií. Momentálně se hodně užívá pojem vedení vagového neboki bloudivého nervu, který je součástí parasympatického nervového systému, což je nervový regulační systém, který je jakýmsi protipólem stresových vzorců v organismu.

Studie dokazují, že třeba mazlené krysy nebo hlazené děti, masírovaná miminka, objímaní jedinci a tak dále mají nižší zánětlivost v organismu, nižší náchylnost k infekcím a lépe regenerují.

Čtěte také

Žijte v rovnováze a dýchejte s úsměvem, radí Klára Lidová, autorka metody Yotai

Jedna konkrétní studie se věnovala novorozeňatům v inkubátorech. Polovinu z nich terapeuti hladili a masírovali. A prokázalo se, že tyto děti měly o 47 procent vyšší nárůst váhy, a tudíž byly o několik dní dříve propuštěny z inkubátorů a pak následně domů...

Líbí se mi, že v knize používáte citáty různých moudrých osobností, ale často citujete i sebe samu. 

To je dobrá poznámka. Dlouho jsem to zvažovala, přišlo mi to trapné. Ale šlo hlavně o to zachovat konzistenci.

Proč jsou jednotlivé kapitoly členěny podle měsíců v roce? To vychází z článků?

Do jisté míry ano. V posledních třech letech tvoříme jednou za měsíc newsletter a pochopitelně témata korespondují s daným měsícem. Takže to byla prvotní idea. Další idea je, že jsem chtěla, aby kniha byla uživatelsky přívětivá. Lidé, kteří nemají chuť číst celý text od první stránky až do konce, v ní tedy mohou jenom listovat. Mohou si nalistovat říjen a přečíst si o lese, stromě, hudbě, což jsou příhodná podzimní témata. 

Jak se naučit rozumět vlastnímu tělu? A jak důležité léčivo je úsměv a smích? Poslechněte si celý rozhovor.