Každý na sociálních sítích má svůj vlastní bulvárek, vysvětluje Peter Nagy. Vydal nové album Petrolej

Přijde mi, že to je chvilka, co jsi s Indigem odjel na Peter Nagy 60 Tour. Ale budou to brzy tři roky. Máš nějaké vysvětlení, proč čas, čím jsem starší, utíká rychleji?

Když člověk ví, co má dělat, tak se nikdy nenudí. Jsem jeden z těch, kteří, když není co dělat, tak si to vymyslí. A potom samozřejmě litují – mohl jsem ležet na gauči. Ale to neumím, neumím ležet na gauči a čumět na televizi jen tak.

Pro Radiožurnál jsme si povídali naposledy spolu někdy koncem července roku 2020. Co se od té doby odehrálo v tvém životě?

Čtěte také

„Vadí mi digitální svět,“ říká stárnoucí bohém Peter Nagy. Jeho obranou je kecání, vyfiltrování se a houpací křeslo

Tak jako u všech muzikantů, stal jsem se zakázaným zpěvákem, protože nám zakázali zpívat. Ale stalo se to, že jsem nahrál nové album, protože po 12 letech na to byl konečně čas. Ani kapela mi neutíkala ze studia za jinými projekty. A s albem Petrolej, které jsem nahrál, jsem absolutně spokojený. Tak jako kdysi dávno, když jsme s Indigem nahrávali dva měsíce. Teď jsme měsíc zkoušeli, měsíc nahrávali. A znovu jsme se víc semkli, nestřetáváme se jen v mikrobuse a na pódiu, ale i ve studiu jako lidé. Už se těšíme na venkovní akce, máme naplánované festivaly. Na to se velmi těším.

Žijeme ve zvláštní době, která vlastně nahrává tomu, o čem zpíváš v albu Petrolej. Může to být příležitost odstřihnout se od digitálního světa, zpomalit, uvědomit si životní hodnoty? Nebo to vidíš jinak?

Peter Nagy|foto:Tomáš Černý, Český rozhlas

Myslím si, že hodně lidí to už vidí jinak, že za každou cenu být nalepený a komunikovat se sociálními sítěmi je virtuální paralela. Každý tím, že vlastní facebookovou nebo instagramovou stránku má svůj vlastní bulvárek. Nabízí sám sebe veřejnosti většinou v lepší poloze než je, napíše si tam o sobě, co chce, vzdaluje se od reality. Vznikají dvojice lidí, Jožko Ponožka a Jožko Ponožka instagramový. A to jsou rozdíly. A když toho člověka potkáš, tak vidíš, že to je někdo jiný, chce tím svým bulvárkem vypadat jinak. A je potřeba se naučit, že když chceme mít přátele, se kterými si popijeme, postěžujeme, tak jim nesmíme lhát.

Jak to řešíš ty? Jak máš stanovené hranice co ano, co ne?

Nikdy na svých sociálních sítích neřeším soukromí, nedovolím tím pádem, aby to bulvár opisoval, nikdy neřeším politiku, nechci si polarizovat publikum. Mám své názory, ale jsem především muzikant, není cílem něco vykřikovat. Mé stránky musí být optimistické, hudba má pomáhat lidem, a i tak se musí jevit moje osobnost na sociálních sítích, že jsem optimista. To jsem, ale není to tak jednoduché, jak to zvenčí vypadá.

Díval jsem se na videoklip Signál. Ten kýč je tam záměrně – ježek, co jí ze stejné misky s kočkami a idylický svět prozářený sluncem?

Je to schválně, protože návrat k obyčejnosti je nevyhnutelný. Jak už jsem naznačil, na internetu jsem si vytvořili  digitální super svět. A když se člověk vrátí k obyčejnosti, tak vše, co je pěkné, je jednou nohou kýč. A ten klip vznikl tak, že mám fanušky – manželský pár, který žije velmi svobodně, environmentálně, a i tak vychovávají svou dcerku.  Točí environmentální filmy, dokonce vyhráli nějakou soutěž, a já jsem je oslovil, aby natočili klip. Je to optimistické, velmi dobře na to reagují moji fanoušci, každý už touží mít chvíli klid, aby se na něj nesypali miliardy informací, hlavně zlých. Ráno při kávě čteš samé zlé zprávy, bohužel takový je dnes svět. Takže je to takový pěkný únik, jako když čteš knihu.

Proč kapela Indigo „přitvrdila“? A může vlastní písnička někdy omrzet? Poslechněte si celý rozhovor Vladimíra Kroce s hudebníkem Peterem Nagym.