Každý dlouhověký strom je biotop, živé místo s mnoha organismy, říká ekoložka z Arniky

26. leden 2023

Marcela Klemensová se v organizaci Arnika věnuje ochraně stromů. Také organizuje anketu Alej roku, která upozorňuje na stará i právě vysazená stromořadí v krajině. „Za těch 12 let, kdy shromažďujeme informace o alejích, se zvýšila pozornost věnovaná hlavně alejím s velkým A, tedy historickým ale i dalším stromořadím složeným z mohutných stromů. Typicky jde o duby, lípy apod., která vedou k historickým dominantám, hradům ale i spirituálním místům,“ naznačuje.

Dlouho lidé do ankety přihlašovali aleje vysazené šlechtickými rody, v poslední době to jsou už i aleje vysazené nedávno. „Lidé se chtějí jako kdyby pochlubit: Podívejte se, my jsme to dokázali a také se o ty stromy staráme.“

Třešňová alej, sakura, ilustrační foto

Do soutěže přihlašují i stromořadí, která jsou ohrožena. „Typicky jde o aleje podél silnic, kde hrozí, že stromy budou padat kvůli rozšiřování silnice,“ popisuje.

Na vesnicích se ale vysazovaly hlavně užitkové stromy, kdy převládaly ovocné aleje. „Většina ovocných stromů je ale krátkověkých, dnes jsou bohužel často ve špatném stavu a dožívají. Ale v poslední době mám pocit, jakoby jim svítalo na lepší časy. Objevují se různé spolky i potulní sadaři, kteří se jim snaží věnovat a tyto aleje obnovovat.“

Topolová alej mezi Drahonicemi a Libyní

Větší pozornost by si podle ekoložky zasloužily hrušně. „Přestože jde o ovocný strom, tak na rozdíl od ostatních je dlouhověký. Typicky na Valašsku máme dost památných hrušní a mají tam tak trošku výsadní postavení a podle toho se k nim můžeme chovat.“

„Jsou to stromy, které vydrží po staletí u silnic, v selských sadech nebo ve volné krajině. Jsou důležité i proto, že za ten čas se stávají pomyslným domem, biotopem, živoucím místem, které na sebe navazuje další organismy,“ uzavírá.

Marcela Klemensová

Celé Hovory Tatiany Čabákové najdete v audiozáznamu, poslechněte si víc.

Spustit audio

Související