Každý desátý Srb má prý keltské kořeny. Svět dávných předků oživuje skanzen nedaleko Bělehradu

V Češích prý koluje trochu keltské krve. Na území Česka a Slovenska žily kmeny Bójů a Kotýnů. Za keltskými památkami se ale lidé nejčastěji vydávají do Bretaně nebo do Irska. I nedaleko srbské metropole Bělehradu se ale dá narazit na stopy Keltů. Uchovávají je tady v novodobé keltské vesnici u města Indžija, kde se mohou návštěvníci seznámit s tím, jak na území nedaleko Dunaje Keltové před mnoha staletími žili.

V keltské vesnici v Indžiji nedaleko Bělehradu vítá návštěvníky druid a kustod Nenad Jovanović. „Keltové si pro svá sídla vybírali místa podél řek. Nejen proto, že to byly vodní cesty, ale i zdroj vody na vaření. Dokonce i Bělehrad byl postavený na místě keltské pevnosti, která se jmenovala Singidunum,“ vypráví.

Podle něj zdejší Keltové se Slovany prakticky nebojovali. Jejich hlavním cílem bylo hledání úrodné půdy k obdělávání. Nebyli to typičtí dobyvatelé. Několik výprav podnikli směrem do Řecka za kořistí, ale vždy se vrátili zpět,“ dodává.

Dobří a chrabří bojovníci

Keltský kmen neměl oppidum přímo v Indžiji, kde dnes návštěvníci najdou skanzen, ale přibližně patnáct kilometrů dál na břehu Dunaje u dnešních obcí Slankamen a Krčedina. Právě odtud pocházejí archeologické nálezy vystavené ve zdejším muzeu.

Hrnčířská dílna

V keltské stodole jsou k vidění zbraně, úlomky šípů, části mečů i rekonstrukce oštěpů a oblečení Keltů. Nechybějí ani keltské mince, často s vyobrazením římských císařů. Keltové totiž uměli dobře zpracovávat kovy a Římané si od nich nechávali mince razit.

Jak s povzdechem poznamenává kustod Jovanović, Keltové byli dobří a chrabří bojovníci, ale Římanů byla prostě přesila.

Středobodem keltské vesnice byla kromě příbytku náčelníka také pekárna, kde si Keltové pekli chléb. Podle Jovanoviće se keltský chléb nepřipravoval z kvásku, ale z pěti různých druhů mouky. Těsto se navíc sedmkrát zadělávalo, než putovalo do pece.

Kus keltské krve

Kromě expozic jsou o víkendech pro návštěvníky připravené i interaktivní dílny. Děti i dospělí si v nich mohou vyrobit třeba keltské věnce, šperky nebo se naučit malovat keltské obrazce.

Čtěte také

Druid a průvodce v jedné osobě Nenad Jovanović odhaduje, že každý desátý obyvatel Srbska má v sobě alespoň trochu keltské krve. Srbové prý po Keltech zdědili jeden výrazný charakterový rys – schopnost pohádat se kdykoli o čemkoli.

Keltská vesnice v Indžiji je populárním místem výletů srbských rodin. Nedaleko protéká Dunaj a děti nejvíce lákají tvůrčí dílny. Úplně nejpopulárnější jsou ale závody ve střelbě lukem a boj s umělými meči.

autoři: Pavel Novák , opa
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat