Kavárna – milá varianta studia s nenápadným gastronomickým servisem

5. červen 2016
Glosa Pavla Maurera

Každý týden na své cestě do Českého rozhlasu míjím prosklenou kavárnu na rohu ulice. Její interiér se zase až tak moc neodlišuje od mnoha dalších kaváren v celé naší zemi, ovšem když vstoupíte dovnitř, tak zjistíte, že se nacházíte ve velmi zvláštním a nečekaném světě.

Sedí tu všude mladí lidé, většinou studenti, na každém stole je několik elektrických zásuvek a na zdi je napsáno heslo na wifi pro dnešní den: "ottowichterle". Skoro každý tu má před sebou notebook. Myslím, že kdybych si jej také neotevřel a jen tak seděl, můžu vzbudit dojem, že jsem přišel okukovat mladé nadějné školačky.

Co je na tom místě tak zvláštního, že je tu pořád, ale opravdu od rána do večera, narváno? Ten trik spočívá v tom, že hlavním posláním zdejšího oduševnělého prostoru je býti hlavně studovnou. Můžete ji používat nonstop, tedy ve dne i v noci, a když máte chuť na kafe, je tu jakoby ve druhém plánu též velmi příjemná kavárna.

Je tu neuvěřitelná atmosféra, jakýsi neobvyklý genius loci. Kavárna má běžný provoz pro každého návštěvníka, ovšem studovna respektuje svoji tichou zónu pro ty, kteří se chtějí učit jinde než doma, na koleji nebo v knihovně.

Čtěte také

A co jídlo a pití? V podstatě normální. Dorty, nějaké croissanty, jednoduché občerstvení. O to tu nejde, takovou (a někdy mnohem lepší) nabídku vám poskytne kdejaká jiná kavárna v okolí. Tady je na prvním místě nápad a unikátní prostředí.

Na zdi je nápis: „Prosíme, nekonzumujte u nás vlastní jídlo a nápoje – pokud se vám tu líbí, podpořte nás svým nákupem – jen tak můžeme přežít. Jinou finanční podporu totiž nedostáváme, nejsme veřejná instituce. Jsme zhmotnělý sen jedné normální studentky.“

03639263.png

Já jen dodávám, že kavárny byly v naší zemi historicky vždycky místem kultury, vzájemného poznávání, setkávání klubů a spolků, umělců, politiků i rebelů. Člověk by nevěřil, kolik studentů dnes dává přednost i této milé variantě studia s nenápadným gastronomickým servisem.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio