Karlovy Vary – secesní skvost s betonovým hradem

4. červen 2011
Po Česku

V poslední části jarního lázeňského speciálu, ve kterém navštěvujeme české lázně, nás čeká návštěva těch nejslavnějších, totiž Karlových Varů.

„Jsme přímo ve středu Karlových Varů, který je posvěcen pramenem Vřídla. Jde o obrovský přírodní fenoménem. Nejbližší podobného typu jsou až na Islandu,“ vysvětluje historik Stanislav Burachovič z tamějšího muzea.

„Tamhle je Vřídelní kolonáda z roku 1975, na návrší vidíme impozantní kostel Máří Magdaleny, skvělé dílo vrcholného baroka, které projektoval Kilián Ignác Dientzenhofer. Naproti kostelu vidíme nejstarší památku Karlových Varů, takzvanou Zámeckou věž, kde si podle pověsti Karel IV. postavil lovecký zámeček, z něhož zůstala jen tato věž,“ popisuje Stanislav Burachovič.

Právě družina tohoto panovníka prý náhodou objevila zdejší léčivý pramen. Kolem něho začalo vznikat město, které už od počátku bylo městem lázeňským. Léčit se sem jezdili bohatí šlechtici i panovníci. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl například ruský car Petr Veliký. Současná podoba města vznikla ve druhé polovině 19. století.

„To, co bylo dobré kolem roku 1800, už později nestačilo. Lidé chtěli elektrické světlo, výtahy, splachovací toalety, telefony nebo telegrafy. A to všechno museli místní vybudovat. Ukázalo se, že je výhodnější postavit úplně nový dům než se snažit dostat moderní vymoženosti do starých barokních domů se šindelovými střechami,“ pokračuje ve vyprávění Stanislav Burachovič.

Ve zlatém věku Karlových Varů, který je vymezen roky 1870 a 1914, se ročně zbouralo v průměru na 50 starých domů a stejný počet domů nových byl postaven. Tehdy vznikly Karlovy Vary historizující a secesní. Byly postaveny Císařské lázně, městské divadlo anebo jeden ze symbolů lázní – Grandhotel Pupp, ke kterému jsme s mým průvodcem pomalu došli po honosné promenádě na březích říčky Teplé.

Grandhotel Pupp hostil řadu významných osobností

„Jeho zakladatelem byl Johann Georg Pupp a grandhotel se právem chlubí tradicí, která sahá až do roku 1701,“ zmiňuje Stanislav Burachovič. Už roky je tento honosný hotel místem mnoha oficiálních a slavnostních událostí, včetně mezinárodního filmového festivalu. Ten hostí i poněkud novější hotel na druhém konci lázní – Thermal.

„My Karlovaráci mu nemůžeme přijít na jméno. Říkáme mu betonový hrad,“ přiznává Stanislav Burachovič. „Máme tu vůbec dvě ne zcela povedené stavby. Jednou je právě betonový hrad, druhou pak Vřídelní kolonáda, která se také nepovedla. Říkáme jí krematorium. Uvažovalo se o zbourání těchto staveb, ale pak se propočítaly náklady a hlavy vychladly.“

A tak zmíněné stavby i nadále vyčnívají z elegantního a vznešeného vzhledu lázní, ve kterých si díky investicím z minulých let opět můžete připadat jako za jejich zlatého věku. Alespoň na pohled.

V nedělní části výletů Po Česku se opět podíváme do Karlových Varů. Tentokrát budeme pátrat po historii lázeňství v tomto městě a dozvíme se také o léčivých účincích minerálních pramenů.


Zobrazit polohu lázní v Karlových Varech na větší mapě

Spustit audio