Karlova Koruna se chlubí chlumeckými plaváky

Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou

Není mnoho zámků, o kterých se učí už na základní škole. Hned z několika důvodů jste však mohli už ve školních lavicích slyšet o zámku Karlova Koruna. Jednak si s vámi paní učitelka nejspíš zpívala „o chlumeckém zámku, který je za lesem“, jednak právě tady dopadli sedláci „jak sedláci u Chlumce“. Nás ale bude na zámku zajímat úplně jiná tradice - tradice chovu koní.

Vstoupili jsme do místnosti, kde jsou na všech portrétech koně. „Samozřejmě, protože koně jsou podle tradice koníčkem rodiny,“ uvedl můj průvodce po zámku Pio Kinský dal Borgo. Nemohli jsme proto nemluvit o slavné rodinné tradici chovu koní. Byť on sám, na rozdíl třeba od bratra, jak se mi svěřil, dává přednost spíše historii.

„Čtvrtý pokoj je věnován postavě Oktaviána Kinského, který panství spravoval v 19. století. Byl milovníkem koní a založil tradici chlumeckého chovu. Podařilo se mu vychovat nový druh anglického plnokrevníka, takzvané chlumecké plaváky,“ pochlubil se Pio Kinský dal Borgo.

K zámku patří páv

Pro koně Kinských je totiž typické zlaté zbarvení s bílou nebo černou hřívou. Je toho ovšem víc, čím se tento předek mého průvodce zapsal do historie. „Oktavián na Chlumci uspořádal první dostih anglického typu,“ upřesnil současný majitel.

Stalo se tak roku 1846. Jela se tenkrát i steeplechase. Portrét koně milujícího hraběte můžete vidět hned v sousední růžové jídelně. „Na obraze je zachycen Oktavián Kinský na nejslavnějším hřebci Césarovi,“ upřesnil Pio Kinský dal Borgo.

Na podobiznách můžete na zámku vidět i další slavné koně z chovu Kinských, třeba Magyaráda nebo Slávu, kteří vyhráli Velkou pardubickou. A nesmím zapomenout na to, že vyhlášené bývaly i parforsní hony na chlumeckém zámku. Ty se staly inspirací pro steeplechase.

„V období baroka byly v oblibě štvanice. Počátkem 19. století v souvislosti s rozvojem sportovní jízdy na koni mění průběh parforsních honů. Cílem se už nestává ulovení a usmrcení zvěře, ale úspěšné překonání přírodních překážek. První parforsní hon podle anglického způsobu uspořádal právě Oktavián Kinský,“ nechal nahlédnout do historie Pio Kinský dal Borgo.

Mimochodem, traduje se, že Oktavián Kinský miloval své koně natolik, že si ty nejoblíbenější nechal přivést i ke svému smrtelnému loži.

Hospodářské budovy u zámku Karlova Koruna

Nejkrásnější místnost na zámku Karlova Koruna můžete vidět v prvním patře a také ta souvisela se zdejšími vyhlášenými hony. „To je Mramorový sál a je ústřední místností v zámku. Konaly se zde hostiny na ukončení parforsních honů. Název získal díky mramorové podlaze, která není původní,“ ukázal nynější majitel.

Podlaha z černého a bílého mramoru byla položena až po požáru, který na zámku vypukl nešťastnou náhodou v době okupace. Dnes v tomto sále můžete zažít koncert anebo třeba svatbu. Z jeho oken je krásný výhled na nedaleké lesy, ve kterých kdysi hnali své koně lovci na parforsních honech.

Zámek Karlova Koruna

Právě na koni z chlumeckého chovu vyhrála Velkou pardubickou i žena, která zatím zvítězila jako jediná nad všemi muži v sedlech této steeplechase. Byla to Lata Brandisová. „Na malém obrázku u okna je klisna Norma, která také pochází z chlumeckého chovu. Na této klisně zvítězila na Velké pardubické poprvé žena – Lata Brandisová v roce 1937,“ potvrdil Pio Kinský dal Borgo.

<iframe width="680" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="https://maps.google.cz/maps/ms?ie=UTF8&amp;hl=cs&amp;brcurrent=5,0,1&amp;msa=0&amp;msid=100285124621005192596.00048935d3e0179f8e97e&amp;ll=50.16101,15.452871&amp;spn=0.009623,0.021887&amp;t=h&amp;z=15&amp;output=embed">mapa</iframe><br /><small>Zobrazit <a href="http://maps.google.cz/maps/ms?ie=UTF8&amp;hl=cs&amp;brcurrent=5,0,1&amp;msa=0&amp;msid=100285124621005192596.00048935d3e0179f8e97e&amp;ll=50.16101,15.452871&amp;spn=0.009623,0.021887&amp;t=h&amp;z=15&amp;source=embed" style="color:#0000FF;text-align:left">zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou</a> na větší mapě</small>