Karel Ksandr, generální ředitel Národního technického muzea

Národní technické muzeum už potřebuje nového ředitele jako sůl, to řekl ministr kultury Jiří Besser krátce poté, co se rozhodl, koho po skandálních výsledcích auditu postaví do čela této instituce. Už čtyři roky uzavřenému muzeu teoreticky hrozí i pokuta od finančního úřadu, kterému ministerstvo nahlásilo vážné chyby v odvodech sociálního a zdravotního pojištění způsobené předchozím vedením. Co je potřeba změnit, napravit a kdy se podaří národní technické muzeum otevřít? Začíná 20 minut Radiožurnálu. Ve studiu je s námi nový generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksander, vítejte. Pane řediteli, vy máte za sebou dlouhá léta práce v Národním muzeu, mimo jiné jako náměstek generálního ředitele pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost. Působil jste i v národním památkovém ústavu, vydal jste víc než 70 odborných publikací, představte se posluchačům, v čem se cítíte být odborníkem?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Odborníkem jsem především na historii architektury, druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Je to oblast, kterou mám nesmírně rád, protože už vlastně od studentských let jsem se zabýval pozůstalostí architekta Josefa Zídka. Dal jsem dohromady vlastně katalog jeho prací. Zabýval jsem se jeho o rok starším kolegou, architektem Josefem Hlávkou a samozřejmě z toho období první poloviny 20. století jsem se dlouhodobě zabýval architektem Adolfem Losem, v součinnosti s mojí prací na Národním památkovém ústavu, kdy jsem měl jako památkový garant na starosti kompletní restaurování a rekonstrukci Müllerovy vily v Praze 6 Střešovicích, toho nejvýznamnějšího díla, Adolfa Lose a následně té druhé slavné vily, která se u nás nachází, vily Tugendhat v Brně, díla Ludwiga Miese van der Roheho u obou jsem se věnoval stavebně historickému průzkumu, kdy jsem vlastně šéfoval týmům, který tento průzkum prováděli a u vily Tugendhat do současné doby působím v takzvaném TIComu, to jest tedy Tugendhat International Comitet, který se skládá nejen z českých odborníků na restaurování památek 20. Století, ale i se spousty významných zahraničních architektů a konzervátorů, takže to je moje profese věnovat se oblasti historie architektury.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A protože ministerstvo žádalo na toto místo také odborníka schopného vést tým a schopného nějakého ekonomického rozhodování, speciálně po těch problémech po auditu, které ukázal audit. Jaké jsou vaše odbornosti po této stránce a zvládnete to?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Myslím, že to zvládnu, samozřejmě vystudovaný ekonom nejsem, to jsem také ani nikdy nezastíral. Víceméně myslím, že za svojí praxi necelých 5 let v Národním muzeu, kde jsem měl na starosti velké výstavní projekty a hlavně například i dokončování stálé expozice Národního muzea Památníku na Vítkově, expozice křižovatek české a československé státnosti, takže si myslím, že má praxe hovoří za to, že jak v ekonomických oblastech se vyznám, a samozřejmě tak, abych se mohl vůbec do toho konkurzu přihlásit, tak jsem si musel dopředu nějakým způsobem zajistit odbornou pomoc v ekonomice, takže mám slíbenou konkrétní pomoc od konkrétního ekonoma, který mi s těmito věcmi pomůže.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Smíte už prozradit jméno svého konkrétního ekonoma, spolupracovníka?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Bohužel ne.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Studoval jste dějiny umění na Karlově univerzitě. Máte titul bakalář. Budete si teď pro setrvání ve funkci doplnit vysokoškolské vzdělání?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Doplnit si nemusím, ale víceméně je to mým zájmem, takže pokračuji v magisterském studiu, které bych měl v příštím roce ukončit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Kde konkrétně?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Samozřejmě na dějinách umění na Univerzitě Karlově.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jaký vztah vlastně máte k Národnímu technickému muzeu?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Národní technické muzeum je pro mě jako rodilého Leteňáka vlastně první muzeum, které jsem kdy v životě viděl. To je ovšem nepodstatné, ale s Technickým muzeem jsem dlouhodobě propojen, protože první takový větší kontakt byl v roce 1990, kdy jsem se nějakým způsobem octl v politice, kdy jsem byl kooptovaným poslancem Zastupitelstva hlavního města Prahy a tehdy ve spolupráci se skvělým tehdejším zastupujícím ředitelem Národního technického muzea panem Antonínem Nemravou tak jsme společnými silami za pomoci dalších kolegů a hlavně politiků, například tehdejšího místopředsedy federální vlády pana doktora Hromátko, tak se nám vlastně podařilo tu budovu Národního technického muzea uvolnit, protože v roce 1990 tato budova byla obsazena ze dvou třetin cizími institucemi, než bylo Národní technické muzeum, takže společnými silami se nám podařilo dokopat tehdejší federální vládu, kdy v říjnu roku 1990 umístila ty ostatní organizace, které tam byly, ať už to byla organizace ministerstva vnitra či geodezie a kartografie do jiných objektů, takže tehdy vlastně to byl takový první můj větší kontakt s Národním technickým muzeem. Druhý byl v roce 2002 po těch nešťastných povodních, kdy právě ty věci, které jsem velmi dobře znal, jako byla právě pozůstalost architekta Josefa Zítka a pozůstalost Josefa Hlávky, ale i dalších jiných slavných architektů, Kotěry, Gočára, které vlastně skončily v srpnu 2002 tři a půl metru pod vltavskými vodami, takže tehdy jsem nejen pomáhal tak jako spousta dalších dobrovolníků, tyto věci vlastně zachraňovat, balit a neodvážet do mrazíren, ale zároveň jsme s přáteli, především bych chtěl vzpomenout pana profesora Šlapetu, paní inženýrku Valchářovou, paní doktorku Kateřinu Bečkovou, se kterými my jsme společnými silami založili veřejnou sbírku SOS archiv architektury, která vlastně velmi napomohla tomu, že se vybudovalo nejprve provizorní vysoušecí pracoviště, právě v těch prostorách, které byly uvolněny kartografií v suterénu technického muzea a následně definitivně vysoušecí pracoviště na nádvoří. Takže tato iniciativa, která získala zhruba 1 milion 200 tisíc korun, tak napomohla záchraně tady toho nejcennějšího fondu, co se architektury týče.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy sám jste řekl, že muzea jsou tady proto, aby do nich chodili návštěvníci. Kdy se podívají návštěvníci do toho vašeho technického muzea?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Já si myslím, že je to zcela jednoznačné, protože ten stav je celkem daleko, je tam hotova expozice architektury, expozice polygrafie, před dokončením je instalace dopravní haly, takže si myslím, že to je v řádu dopravní haly, takže si myslím že to bude v řádu několika málo měsíců. Přesné datum bohužel neřeknu, protože ho sám v tento moment přesně nevím, to závisí na tom, že si musím zmapovat naši ekonomickoprovozní situaci pro to, abychom toto muzeum mohli otevřít veřejnosti.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste řekl, že je možné ho otevřít i po částech tak, aby se dalo otevřít alespoň část co nejdříve. Která ta část bude první?

Karel KSANDR, generální Národního technického muzea:
Já si myslím, že to bude zcela jednoznačné to o čem jsem hovořil, tedy především expozice architektury a stavitelství, polygrafie, dopravní hala, předpokládám, že se podaří některé další věci. Myslím si, že to samozřejmě zdaleka nebudou všechny expozice, které se tam připravují, prostě to ani možné v tento moment není. Ale myslím si, že je zcela nesprávné čekat na kompletní dokončení všech expozic, a propó, podívámeli se do historie, a podívámeli se na instituci, ve které ještě stále působím, tedy na Národní muzeum, tedy když budova Národního muzea v roce 1891 se otvírala, tak se také otvírala pouze s jednou expozicí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Alespoň naznačte měsíc, ve kterém by se mohla otevřít první část.

Karel KSANDR, generální Národního technického muzea:
Fakta říci nemohu, protože jak říkám, musím si zmapovat ty ekonomickoprovozní záležitosti, protože otevřít budovu znamená mít zajištěný personál, ať již to jsou kustodi ať již to jsou pokladní šatnářky a tak dále, takže to skutečně říct neumím.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A nějaký osobní plán, do kdy byste toho rád dosáhl?

Karel KSANDR, generální Národního technického muzea:
Co nejdříve.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A to jest týden, měsíc?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
V řádu několika měsíců a myslím, že když posluchači si vzpomenou, v jaké rychlosti Národní muzeum zprovoznilo budovu Federálního shromáždění, kterou Národní muzeum převzalo 1. června v roce 2009 a 15. srpna ta budova už přestože tam byl předtím úplně jiný provoz, tak 15. srpna téhož roku byla zprovozněna.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dobře, takže 1. prosince nastupujete do funkce generálního ředitele, takže 15. ledna otevíráme první část technického muzea

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Tak jednoduché to zase není. Jen chci říci, že jsem zvyklý prostě v pracovat poměrně rychlých termínech, takže jaksi, ale to konkrétní datum opravdu nemohu říct, protože ho tento moment skutečně nevím a vím, že už se opakuji, ale musím si zmapovat ty ekonomickoprovozní záležitosti, které jsou zcela nezbytné pro otevření té budovy.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ministr Besser uvedl, že audit v Národním technickém muzeu odhalil 23 paragrafů porušení zákonů této země. Chápete, co všechno se tam dělo, rozumíte té struktuře podvodů nebo možná i trestných činů, které se měly udát podle auditu?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Co se týče této záležitosti, tak já zatím výsledky auditu v ruce nemám. Mám jenom to, co by bylo veřejně publikováno, především tedy na webových stránkách Transparency International. To znamená, že já jsem panu ministrovi slíbil, že jakmile audity obdržím, tak se na dva dny někde zavřu, velmi pečlivě si je prostuduji a na základě toho se budu snažit celou situaci v Národním technickém muzeu řešit. Čili konkrétní zjištění, které ministerstvo kultury má v ruce, já zatím v tento moment neznám.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A víte alespoň, jak vysoká pokuta může hrozit muzeu od finančního úřadu kvůli těm chybám v odvodech zdravotního a sociálního pojištění? To by vám mohlo udělat docela díru do rozpočtu.

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Toho se samozřejmě děsím. Víceméně výši té pokuty samozřejmě neumím odhadnout, protože neznám konání finančního úřadu v této oblasti. Neznám jejich taxu a skutečně této situace se děsím. Na druhou stranu věřím, že celá ta záležitost proběhne zcela dle pravidel a že bude prostě jednoznačné, k čemu se to dobere.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že lze také žádat finanční úřad o nějaký pardon?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Myslím si, že to je velmi složité, ale v každém případě si myslím, že taková situace se musí využít,

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pokusíte se o to v případě, že budete mít informace, že to je možné nebo že to je nutné ve vašem případě?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Samozřejmě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ministr také řekl, teď cituji, že "po zjištění forenzního auditu a veřejnost právní kontroly bude nutné napravit procesní a organizační pravidla řízení, to zní jako úřednické zaklínadlo, takže nám to rozklíčujete, co je tedy potřeba udělat?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Tak v první řadě bude potřeba nastavit nová pravidla pro ekonomickoprovozní sféru, to je prostě zcela jednoznačné, to bude poměrně rychle a zároveň já jsem ve svém záměru, který jsem předkládal ministerstvu kultury 15. září tohoto roku, tak jsem tam prostě navrhnul, abych tak řekl, velmi kompletní reorganizaci Národního technického muzea, nejen v té oblasti ekonomickoprovozní, ale také samozřejmě v té oblasti odborné. A to je záležitost, která samozřejmě se neudělá ze dne na den, tam jsem jasně uvedl, že předpokládám, že to jednak si vyžádá diskusi s odbornými pracovníky Národního technického muzea a samozřejmě také s vědeckou radou této instituce, která je tvořena předními odborníky a vědci z České republiky. Takže tam předpokládám, že ta reorganizace by mohla proběhnout během příštích dvou let.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A teď řekněte člověku, který nemá v hlavě strukturu Národního technického muzea, co by se podle těchhle plánů do dvou let mělo změnit?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Já si myslím, že je tam potřeba odstranit nevyváženost mezi jednotlivými sbírkovými odděleními či odbory, protože Národní technické muzeum má jednotlivá oddělení a k tomu na úrovni těchto oddělení jsou dvě muzea. Je to železniční muzeum, muzeum architektury a stavitelství, takže je třeba prostě tuto nevyváženost nějakým způsobem napravit tak, aby Národně technické muzeum se dostalo na úroveň předních evropských a světových technických muzeí. Tam je třeba si uvědomit, že pražské technické muzeum má jedny z nejcennějších sbírek, co se týče dějin historie techniky. Například zrovna dneska je to velmi aktuální, protože se konal pohřeb Tycho Braheho v Týnském chrámu, takže zrovna technické muzeum spravuje přístroje, na kterých Tycho Brahe pracoval.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A jak konkrétně to tedy chcete napravit? Nastiňte ten plán?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Velmi stručně, protože, jak říkám, předpokládá to diskusi. To znamená, že je třeba odstranit tu nevyváženost, že na jednu stranu jsou tam dvě muzea a na druhou stranu jsou tam u neméně důležitých technických oborů pouze oddělení.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli vy chcete ta muzea třeba nějak sloučit, sebrat jim některé sbírky, nebo sebrat jim prostory, přemístit to? To vypadá docela jako velké stěhování, to co plánujete?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Určitě to velké stěhování není. Já samozřejmě se teď musím omluvit. Zatím o tom nechci příliš hovořit, protože, jak říkám, musím to probrat s odbornými pracovníky muzea.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak alespoň velmi stručně.

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Tedy s tou vědeckou radou, protože to jsou klíčové záležitosti a myslím si, že by ode mne nebylo konkrétní, aby konkrétní věc kolegové z technického muzea věděli z rozhlasu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jako jeden z mála kandidátů na generálního ředitele měl podle ministerstva kultury Karel Ksandr také konkrétní představy o projektu Centra stavitelského dědictví v Plasích. Jaké, zeptáme se ho v Radiožurnálu. Tak ten projekt za 392 milionů korun realizuje Národní technické muzeum díky většinové dotaci z integrovaného operačního programu a i přes problémy, se kterými se podle ministra celorepublikově takové projekty potýkají, tak není projekt v Plasích na Plzeňsku, souhlasíte s tím?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Souhlasím s tím, já jsem samozřejmě tady s tímto projektem se velmi podrobně seznámil, protože je svým způsobem velmi dobře prezentován. Je to projekt, který nemá v Evropě srovnání, i když takové centrum, které se mu malinko blíží, je na jednom zámku nedaleko Vídně. Víceméně tento projekt vychází nejen z těch úžasných 102 let sbíraných sbírek Národního technického muzea a propo expozice architektury byla vlastně jednou z prvních expozic Národního technického muzea otevřena v roce 1910 ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, takže jako je to jedna z těch nejstarších oblastí, která se zde sbírala v tomto muzeu, takže samozřejmě k tomu přibývají i nové sběry, které se týkají především toho dějin stavitelství. Jsou to vlastně sbírané prvky okenních otvorů, dveří atak dále, ale nejen jsou to třeba, já nevím, sbírky sanitární keramiky a tak dále a toto dědictví má být prezentováno vlastně toto celé centrum, proto se to také jmenuje centrum stavitelského dědictví, má napomoci uchovat a mít možnost pro nejen badatele, ale například pro širokou památkářskou obec studovat stavební techniky, technologie, které se vlastně v jednotlivých historických obdobích u nás používaly.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ono teď vzniká v Plasích na Plzeňsku v prostorách bývalého pivovaru a části technické části kláštera má do roku 2014 návštěvníkům nabídnout jednak ty historické stavební prvky, nějaké konstrukce, materiály, řemeslné nástroje. Pokud vám ve výběrovém řízení pomohli konkrétní představy o tomto projektu, jak jsou, co s ním máte v plánu a stihne se to do roku 2014 opravdu otevřít pro lidi?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Stihnout se to musí, protože tak jsou nastaveny JOP a financování z tohoto integračního operačního systému. To je prostě zcela jednoznačné. Tady prostě jiný termín není. Prostě stihnout se to musí a stihneme to. Samozřejmě také, co jsem vlastně uvedl, že je třeba také trošku uklidnit situaci mezi Národním technickým muzeem a Národním památkovým ústavem, který je spoluvlastníkem některých objektů v areálu kláštera v Plasích a i toto bude jedno z prvních věcí, které budou muset řešit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
To znamená, je tam nějaký personální problém v tuto chvíli?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Personální ne, protože jsou to dvě příspěvkové organizace ministerstva kultury, tedy Národní památkový ústav a Národně technické muzeum, víceméně tak, jak vlastně v rychlosti technické muzeum převzalo část toho areálu od památkového ústavu, tak se tam některé věci ne úplně dobře domyslely a to bude prostě třeba dořešit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Čemu říkáte ne úplně dobře domyslely? Vy hovoříte neustále v tajenkách, tak co bude s Plasy?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Plasy budou pokračovat tak jak pokračují, víceméně objekt prelatury bude potřeba prostě s památkovým ústavem dořešit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tam vám neladí majetkové vztahy?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Ano.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A ještě úplně na závěr, co bude to první, co uděláte poté, co převezmete funkci prvního prosince, co nastoupíte do své kanceláře?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
První, jak už jsem řekl, je kompletní seznámení tedy s tím auditem, kompletní seznámení s kolegy, samozřejmě mnohé kolegy znám, ale necelých pět let tam nepůsobím, takže samozřejmě neznám zdaleka všechny a bude potřeba prostě se seznámit s tou konkrétní situací Národního technického muzea.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Budete chtít také některé kolegy propustit poté, co se seznámíte s auditem?

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Tak jestli jsem dobře informován, tak tento moment mimo mého předchůdce a také již dva klíčoví vedoucí pracovníci z muzea odešli a samozřejmě budu muset zvážit další postup. Víceméně jsem si plně vědom toho, že v Národním technickém muzeu pracuje mnoho erudovaných a fundovaných muzejníků, kteří tam nepracují proto, aby byli zaměstnáni, ale proto,že to muzeum mají rádi. Dlouhodobě tomu muzeu odváděli po odborné stránce velmi profesionální práci a samozřejmě na spolupráci s těmito lidmi se velmi těším.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Říká nový generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr, který byl hostem 20 minut Radiožurnálu. Díky za váš čas, na slyšenou.

Karel KSANDR, generální ředitel Národního technického muzea:
Děkuji a přeji hezký večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí NEWTON Media, s.r.o. a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnou v Rádiu na přání.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.

autor: šče
Spustit audio