Karel Jordán napsal knihu o významných orientalistech s názvem Dobrodružství jménem Orient. V rozhovoru popisuje složitý arabský svět i české znalce Orientu. Co chybí v našich dnešních znalostech o Blízkém východě?
Ve své nové knize spisovatel z Tábora přibližuje tři postavy z počátku 20. století s úzkým vztahem k Orientu - romanopisce Karla Maye, českého orientalistu Aloise Musila a britského archeologa, vojenského zpravodajce i pouštního gerilového válečník Lawrence z Arábie.
Na obálce knihy je Karel May, Alois Musil a T. E. Lawrence, protože jejich osudy se úzce proplétají. Jordán je velký „mayolog“ a jeho velkým cílem bylo v knize přiblížit lidem Aloise Musila, u kterého právě mayovky vyvolaly zájem o Orient.
„On udělal velikou práci, protože přiblížil Blízký východ a severní Ameriku čtenářům v Evropě,“ popisuje Karel Jordán význam Karla Maye, přes jehož hrdiny se čtenáři následně dostávali k širší problematice Orientu.
Podle Jordána právě May popisoval Orient Evropanům barvitě a pohádkově, přestože ve skutečnosti byl Blízký východ dost jiný.
Karel May je překvapivě v detailech poměrně přesný v popisech. Popisy jsou celkem věrohodné a arabština a turečtina tu vypadají tak, jak mají, což nebylo v dobrodružné literatuře běžné.
Karel Jordán
V roce 1895 odjel Musil poprvé do Orientu. Od začátku cítil, že by raději zkoumal Bibli. Proto odjel na Přední východ, nejdříve do Jeruzaléma, později do Bejrútu a vzdělával se v arabštině a hebrejštině.
Jordán popisuje, že Musil podnikal výlety do pouště, což ho uchvátilo. Proto ho známe především jako cestovatele, objevitele a kartografa. Byl na sebe extrémně přísný a vydržel několik dní bez jídla i pití.
Alois Musil byl katolickým knězem, orientalistou a později i spolupracovníkem T. G. Masaryka. Existuje Společnost Aloise Musila, která pečuje o jeho odkaz. V Olomouci právě probíhá výstava o jeho životě a díle. Byl také dobrým fotografem a výstava představuje jeho fotografie, památky po něm i boty, kterými procházel Sýrií.
Musil umíral jako vyrovnaný muž, dokonce až do poslední chvíle sloužil mše. „Myslím, že ten závěr života mu můžeme závidět,“ říká Karel Jordán.
Karin Lednická, spisovatelka
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
