Karel Havlíček: Temelín může fungovat do roku 2082. Prodloužení životnosti není jen otázkou ekonomiky

Podle ministra průmyslu jsou české jaderné zdroje v bezvadné kondici a jejich životnost lze prodloužit. Je prodloužení doby fungování jaderných elektráren tak snadné? Neměla by vláda více pracovat na rozvoji obnovitelných zdrojů? Tomáš Pancíř se ptá vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO).

V pondělí jste oznámil prodloužení životnosti obou bloků jaderné elektrárny Temelín o 20 let, ze 60 na 80 let. Znamená to, že temelínské bloky by mohly zůstat v provozu do roku 2080 a 2082? Prodloužení provozní doby na 80 let jste už v dubnu oznámil také v Dukovanech. Tím oznámením už je to dané a hotové, nebo to ještě bude podléhat nějakému řízení nebo schvalování?

Ne. My bychom si nedovolili to oznámit, kdyby to už neprošlo všemi řízeními, mimo jiné Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. V tuto chvíli je to hotová záležitost. Platí to jak pro Dukovany, tak pro Temelín. Je to i díky schopnostem české energetické školy a českých inženýrů.

Čtěte také

Takže žádné další razítko už není potřeba?

Přesně tak. Všechno je to dojednané a připravené. Můžeme počítat s tím, že Dukovany pojedou do 60. let a Temelín dokonce do 80. let. Je to zásadní zpráva pro stabilitu energetické soustavy, protože jde o stabilní zdroje. A je to dobrá zpráva i pro ČEZ, protože jsou to velmi výdělečné zdroje.

Posuzovali jste i dopady na životní prostředí?

Samozřejmě. Všechna rozhodnutí děláme i s ohledem na životní prostředí. Tady ale nejde o novou stavbu, nýbrž o prodloužení provozu stávajících bloků.

Ptám se na to proto, že energetický konzultant sdružení Calla Edvard Sequens tento týden napsal, že by se mělo znovu provést posouzení vlivů na životní prostředí. Podle něj nejde o formální krok, ale měly by se zohlednit například větší objemy radioaktivního odpadu včetně vyhořelého paliva, odběry chladicí vody a dopady na ekosystém v souvislosti s klimatickou změnou.

Zároveň tvrdí, že pokud nové posouzení nebude, vystavujete se riziku soudních sporů kvůli možnému porušení evropského práva. Odkazuje přitom na rozsudek Evropského soudního dvora týkající se prodloužení provozu belgických reaktorů. Zabývali jste se tím? Jste si jistí, že nové posouzení není třeba?

Toto je spíš dotaz na společnost ČEZ, která je investorem i provozovatelem. ČEZ nám předložil stanovisko, že to není potřeba. Nicméně nic nebrání tomu, aby se udělaly další prověrky. Nemusí se tomu říkat EIA. Podstatné je, aby všichni byli klidní, že prodloužení nic a nikoho neohrozí. Dá se to samozřejmě dělat i paralelně. Pokud bude takový požadavek a shodneme se na něm, rádi to uděláme.

Čtěte také

Na druhé straně se ale nemůžeme dostat pod tlak aktivistických organizací, které dlouhodobě vystupují proti jádru v České republice – byly proti výstavbě nových bloků, proti původnímu jádru i proti malým modulárním reaktorům. To by mohlo zásadně ohrozit energetickou bezpečnost České republiky.

Dobře, ale pokud se argumentuje konkrétním rozhodnutím Evropského soudního dvora, znamená to, že se tím budete zabývat a případně to budete řešit s ČEZ?

ČEZ je zodpovědná firma, která netrpí nedostatkem financí ani empatie ke svému okolí. Pokud bude jakýkoli oprávněný požadavek, budeme se tím zabývat. Nelze ale jednoduše srovnávat jednu elektrárnu s druhou. Je potřeba posoudit jejich stáří, technický stav i to, kdy se na nich naposledy prováděla různá šetření. Každá elektrárna je jiná. Pokud ale bude potřeba, není problém udělat jakýkoliv audit a doložit, že je vše v pořádku.

Říkal jste, že prodloužení provozu Temelína je ekonomicky výhodné. Zároveň jste v pondělí uvedl, že prodloužení životnosti si vyžádá další investice do modernizace stávajících bloků, zhruba pět až šest miliard ročně. Znamená to, že ČEZ bude tuto částku investovat každý rok až do konce prodloužené životnosti?

V podstatě až do konce životnosti. Ale nezapomínejme, že investuje už dnes. Elektrárna není o tom, že ji postavíte a pak třicet nebo čtyřicet let nic neděláte. Už dnes jdou každoročně jednotky miliard korun na udržení jejího bezpečného provozu. S tím se počítá už při původní investici, případně při nastavení výkupní ceny u nových zdrojů.

Čtěte také

Ptám se proto, že když jsem si to spočítal, tak do roku 2026 by šlo asi o 198 miliard korun. Kdyby to bylo až do konce prodloužené životnosti, dostaneme se zhruba na 308 miliard. Vedle toho smlouva s KHNP na dva nové bloky v Dukovanech počítá s částkou 407 miliard. V tomto srovnání, vyplatí se prodlužování provozu?

Ano, protože ani těch 407 miliard není konečná částka. Až nastane provoz, musíte dál do elektrárny investovat. Každá elektrárna vyžaduje průběžné investice. Zároveň je tu logistika a daná lokalita. V Temelíně pravděpodobně budeme stavět další bloky – buď velké, nebo malé modulární reaktory, případně obojí. Memorandum s britskou stranou jsem podepisoval před několika týdny.

Díky prodloužení životnosti současných bloků budeme moci provozovat nové i původní zároveň. Nemůžeme ty staré zbourat a začít stavět nové. To by bylo extrémně drahé a komplikované. Výhodnost prodloužení tedy nespočívá jen v ekonomice, ale i v tom, že zachováme vysoký výrobní výkon lokality v době přípravy nových zdrojů.

Kdy by měla být zahájena výstavba malých modulárních reaktorů? A nebylo by rozumnější naopak rozšiřovat podporu obnovitelných zdrojů? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , opa
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.