Kanaďanům celou olympiádu zářil na tváři úsměv

Svět přijel do Kanady na dlouho dopředu ohlášenou návštěvu a Kanada se nenechala zahanbit. "Vítejte u nás a užijte si Vancouver," byla asi nejčastější věta, kterou zahraniční návštěvníci během olympiády slyšeli. Kanadská pohostinnost byla opravdová. Jen stěží ovšem mohla zakrýt ještě silnější patriotismus a touhu Kanady - získat na domácí půdě nejvíc medailí ze všech států.

Každá porážka Kanadu bolela o to víc, když přišla třeba v hokeji od úhlavního rivala, Spojených států. "Jasně, že je to bolestná porážka. Od Američanů je to dvojnásob nepříjemné. Kdyby kanadský tým trénoval Wayne Gretzky, tak jsme dneska vyhráli. Má čuch na zlato. Jen si vzpomeňte na Salt Lake City 2002. Ví jak vyhrávat turnaje," tvrdil jeden z kanadských fanoušků.

Zatímco Kanaďany nejvíc zajímal hokej, české fanoušky po čtvrtfinále většinou zajímat přestal. O to víc mohli ocenit výkony jiných českých sportovců. "Martina byla skvělá. Měli jsme trochu strach, ale dokázala to. Věřili jsme jí, i když na pětce bude rozhodně silnější. Ale na trojce dokázala, že je jednička," mínil tentokrát český fanoušek.

Medaile Martiny Sáblíkové měly zvláštní příchuť pro architekta Larryho Podhoru. Tenhle Čechokanaďan totiž vyprojektoval Richmondský ovál, halu, ve které Sáblíková vešla do historie českého rychlobruslení. Čeští krajané rozdělovali své sympatie mezi rodnou vlast a tu současnou. Někdy jim to šlo lépe, jindy hůř.

Olympijský oheň ve Vancouveru|foto: ČRo 1 - Radiožurnál

"Manžel už říkal mému synovi, že když má dvě národnosti, tak už může volat: 'Cheer for Canada!' Ale je to škoda. Fandili jsme Čechům. Chtěli jsme, aby se Češi dostali aspoň do semifinále," řekla po prohraném zápase českých hokejistů jedna z Čechokanaďanek.

Olympiádě se přirozeně nevyhnuly trable. Zahraniční tisk se občas tvrdě opřel do organizačních problémů na některých sportovištích a kanadští novináři museli brousit pera na obranu olympijských her, které si Kanada tolik přála hostit. Obyvatelé Vancouveru trpělivě snášeli přeplněné metro a dopravní zácpy. Co je však vysloveně "nakrklo", bylo umístnění olympijského ohně, který hořel daleko za vysokým drátěným plotem.

"Jen se podívejte, vypadá to jako ve vězení. Místo plotu sem mohli dát alespoň plexisklo," zlobila se obyvatelka města. Jinak Vancouver bodoval optimismem, úsměvem a pohodovou atmosférou. Což jsou mimochodem věci, které tu byly už před olympiádou a zůstanou i po ní.

"Tady je každý pozitivní. Jednak jsou pyšní, protože Vancouver je skutečně překrásné město, což si všichni uvědomují a všichni jsou rádi, že tu jsou. Celkově jsou Kanaďané velmi optimističtí, dobře naložení," charakterizovala Kanaďany Čechokanaďanka Margareta Williamsová.

Olympijský park ve Whistleru|foto: Chris Breikss, CC BY 2.0

V olympijském hokejovém turnaji před pár dny domácí Kanada vyprovodila Rusko výpraskem 7:3. Asi se nedá čekat, že stejně propastný bude rozdíl v konečném skóre letošní olympiády ve Vancouveru a té příští v Soči. Přesto Kanaďané nasadili Rusům laťku v některých ohledech dost vysoko. Nejenom třeba v ekologii a trvale udržitelném rozvoji, ale i ve zmiňovaném a zdánlivě banálním úsměvu.