Kamila Procházková: Proč nepoužíváme čerstvé bylinky?
Bramboráky s popencem, grilované maso na levanduli, cheesecake s lipovým aroma, saláty z květů denivek – také o těchto poměrně netradičních lahůdkách mluvila ve vysílání Hosta Radiožurnálu Kamila Procházková, odbornice na divoké byliny. Co tedy sbírat během letních měsíců? I na to se jí zeptala moderátorka Patricie Strouhalové krátce po 10. hodině.
„Nechápu, proč nikdo nepěstuje popenec,“ diví se Kamila Procházková. „Vždyť nevyžaduje žádnou péči. Zahrádkáři ho vytrhávají a vůbec ho nezkusí ochutnat,“ zamýšlí se v úvodu rozhovoru.
Čtěte také
Během letních měsíců můžeme v chladnějších oblastech sbírat bezinky. Jinde kvetou lípy, a tak se nabízí příprava čaje nebo lipových bonbónů. „Povaříme spoustu lipových květů s cukrem a medem a pak tvarujeme horké bonbóny, které nařežeme na mastném plechu,“ zmiňuje stručně recept.
Při sběru bylin však nezapomeňte, že ne vše, co roste, je jedlé. „Chce to botanické základy. Člověk se může otrávit,“ připouští Kamila Procházková. „Záměna hrozí u fenyklu nebo kerblíku,“ varuje.
A když máte nasbíráno, můžete začít sušit nebo mrazit. „Mražení je vhodné pro rostliny s měkkými lístky, například pro bazalku, která po sušení nepěkně zhnědne,“ radí Kamila Procházková. Sušit podle ní můžete spíš majoránku nebo tymián, ale ne třeba bobkový list. „Ten sušením hodně ztrácí, proto je lepší ho zmrazit,“ upozorňuje.
Zajímá vás, k čemu využít řeřišnici? Jak zapojit do jídelníčku aroma růžových lístků? Nebo jak připravit dobrou studenou polévku? Poslechněte si audio záznam rozhovoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
