Kam s úsporami? Nejlepší je investiční mix, české penzijní spoření zatěžují poplatky, shodují se Klímová a Prokop

Podle průzkumu PAQ Research domácnosti v průměru uspoří osm tisíc měsíčně. To podle Daniela Prokopa není špatné.

Čtěte také

iROZHLAS

IDEA: Reforma penzijního spoření může lidem výrazně přilepšit ke státnímu důchodu

„Domácnosti něco uspoří, v posledních šesti letech se to v průměru zvýšilo, ale narostly tam nerovnosti. Vysokopříjmoví lidé a domácnosti šetří i přes 20 tisíc měsíčně, lidé pod hranicí chudoby nešetří skoro nic, zhruba 26 procent domácností jde od výplaty k výplatě,“ přibližuje sociolog.

Nicméně problém českých úspor je podle něj v tom, že jsou neproduktivně uloženy, navíc investice třeba v akciích nebo penzijku mají často nejbohatší domácnosti, střední třída má peníze uložené s malým zhodnocením. „To posiluje majetkové nerovnosti,“ dodává.

Jana Klímová|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas Plus

Neskočit na špek

Analytička Jana Klímová ohledně investic a úspor připomíná, že s pandemií covidu a následnými ekonomickými šoky, jako byly drahé energie, inflace a zrušení superhrubé mzdy, došlo ke zlomu dlouhodobého trendu: „Lidé se snažili peníze více zhodnocovat, aby jim všechno nepožrala inflace. Navyšuje se podíl, který lidé investují, ať už do fondů, akcií, nebo dluhopisů.“

Kam tedy úspory dát? Podle Jany Klímové je obecně potřeba investovat jak do dluhopisů, tak do fondů, nemovitostí, akcií a neskočit na špek prvnímu, kdo nabízí vysoké zhodnocení. „To se často stává třeba u firemních dluhopisů. Mají dvouciferné úroky, ale často se stává, že jde o ne příliš seriózní firmu, která pak nezaplatí nic,“ varuje.

Čtěte také

Asi čtvrtina domácností platí za bydlení přes 40 % příjmů. Jak si poradit v době rostoucích nákladů?

Dalším rizikem je zhodnocování přes kryptoměny a nereálné zisky, aby se pak ukázalo, že jde o takzvané letadlo, kde jsou úroky dané jenom novými vklady.

Investiční strategie?

Je potřeba dát si pozor už při samotném výběru firem, pokud tomu nerozumíme, naopak produkty v ETF, složených akciích můžou generovat relativně dobré zisky. „Záleží na tom, jak rychle to potřebujete, protože s produkty typu penzijko nebo dlouhodobý investiční produkt peníze můžete vybrat za dlouhou dobu,“ upozorňuje sociolog.

Daniel Prokop|foto:Anna Duchková, Český rozhlas

Pokud potřebujeme peníze stabilně, tak je podle něj lepší zvolit investiční mix – investice, které mají menší zhodnocení, ale nekolísají. „Je to o tom, kdy peníze potřebujete, a z těchto produktů to složit. A něco mít v produktech, které můžeme využít okamžitě.“

Redukovat poplatky

Jednou z možností, jak dlouhodobě zhodnotit úspory, je penzijní spoření, které se označuje také jako třetí pilíř důchodového systému. 

„V Česku máme výhodu, že v penzijku je 3,9 milionu lidí, tedy velká účast. Nevýhodou je, že tam jsou relativně malé prostředky,“ hodnotí sociolog a rovněž poukazuje na vysoké poplatky.

Čtěte také

Úspornost domácností a průmyslu je obrovsky důležitá. Trump možná výrazně přispěl dekarbonizaci, poukazuje sociolog Prokop

Odborníci přitom dnes doporučují především snížit poplatky a motivovat mladší lidi k přesunu do produktivnějších fondů. Jak by se tedy mělo nastavení poplatků změnit?

„V nejlepších fondech je 1 procento z objemu a 15 procent z výnosu. Když to sečtete, tak berou 2 až 2,5 procenta každý rok. A když se to děje 40 let, tak vám poplatky sežerou polovinu majetku, což je obrovská část. Většina z nich by mohla zůstat lidem.“

Daniel Prokop pro srovnání uvádí příklad Maďarska, kde mají třetí pilíře poplatky kolem 0,7 procent. „Kdyby to existovalo v Česku, tak polovina, kterou sežerou poplatky, se výrazně redukuje,“ odhaduje. Mnohem více by tak zůstalo v úsporách lidí a zároveň by vznikl atraktivnější produkt, do kterého by vstupovalo více lidí.

„Nakonec by se produkt vyplatit i penzijním společnostem, pokud by tam bylo víc prostředků,“ dodává Daniel Prokop.

Poslechněte si celý rozhovor.