Kachna, růže a vzpomínky. Omaha si připomněla vylodění spojenců v Normandii

Jedny z nejkrvavějších bojů se odehrály na osm kilometrů dlouhé písčité pláži Omaha. Památku padlých si tady v minuých dnech připomněly stovky lidí – někteří ve vojenských uniformách. U památníku vlají vlajky spojeneckých armád. 

„Říká se jí krvavá Omaha. Zemřely tady tisícovky lidí. Vylodění bylo špatně připravené. Bombardování cílilo na pozice dál od pláže, takže Němci zůstali ve výborném stavu,“ vypráví Denis Le Priol.

Jízda na Kachně

Spojenecké oddíly využívaly při vylodění v Normandii takzvanou Kachnu. Na pláži Omaha s ní v uplynulých dnech jezdil Francouz Denis, který lidem vyprávěl o hrdinství vojáků i o dílčích bitvách operace Overlord.

Denis Le Priol před obojživelným vozidlem|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

 „Tenhle obojživelný stroj se jmenuje DUKW, familiárně označovaný jako Duck, tedy anglicky kachna. Sloužil k vykládání nákladu z lodí v době, kdy tady nebyl umělý přístav. Stroje byly neustále v permanenci – ve dne v noci od června až do září,“ vypráví Denis.

Obojživelná auta se ale nemohla jen tak vylodit. Na pláži byly překážky a miny. „Navíc to není bojové, ale spíš zásobovací a logistické vozidlo a plavidlo. Elitní jednotky amerických rangerů je ale využily při dobývání skalního ostrohu s názvem Pointe du Hoc. Měli k tomu dlouhé žebříky,“ dodává Denis.

Setkání s pamětníky

Denny dřív do Normandie brával veterány, kteří dokázali velmi poutavě vyprávět. Mnoho z nich už zemřelo nebo nejsou v dobrém zdravotním stavu. O to víc se snaží zapojit mladé, které bere na svůj dak.

Historický americký džíp na pláži Omaha|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

 „Jako dítě se o věci zajímáte, když se můžete zapojit. Já jsem začínal stejně. Rodiče mě vzali na jedno setkání s francouzskými vojáky – výsadkáři. Měli jeep. Rodičům jsem potom říkal, že až budu velký, tak taky budu mít jeep a budu výsadkář.“

Na pláž Ohama, kde se před dvaaosmdesáti lety vylodily americké oddíly, přijel i Čech Petr Daníček se svou partou. „Jsem tady už počtvrté a vždycky si toho strašně vážím. Má to atmosféru. V mém jeepu seděl skutečný veterán ze čtvrté divize. Bylo mu 102 let. Říkal, že měl stejný jeep a že v něm roky žil.“

Petr Daníček měl štěstí – mohl se svézt a také si popovídat se skutečným pamětníkem bojů. Budoucí generace už budou čerpat ze vzpomínek veteránů, které budou zprostředkovávat moderní technologie. Důkazem je billboard jen pár kroků od pláže Omaha, na kterém je chlapec s brýlemi pro virtuální realitu.

Military klub Nové Jirny – Petr Daníček (druhý zprava)|foto:Martin Balucha, Český rozhlas