K smíchu, nebo k pláči? Tohle jsou snad nejkurióznější nehody historie! Souhlasíte?

člověk, pistole, sbohem, deprese, muž, člověk
člověk, pistole, sbohem, deprese, muž, člověk

Darwinovy ceny jsou neformální ironické ocenění pro lidi, kteří zemřeli (nebo si způsobili neplodnost) při obzvlášť hloupých situacích, které si sami způsobili. Oceněni jsou nejčastěji posmrtně za to, že se dobrovolně vyřadili z genofondu lidstva a tím zvýšili jeho šance na dlouhodobé přežití. Jaké jsou nejkurióznější případy?

Devatenáctiletý mladík z Texasu se rozhodl zahrát si ruskou ruletu, ale místo revolveru použil poloautomatickou pistoli. Ta však při natažení automaticky nabije náboj do komory. Mužova šance na výhru byla tedy nulová.


Darwinovy ceny mají původ na počátku 90. let. Jedna studentka biologie na Stanfordu tehdy začala sbírat články o lidech, kteří se zabili při kuriózních nehodách. Za čas začali příběhy přidávat i další lidé.

Jeden právník z Kanady často žertoval, že sklo, ze kterého jsou okna v budově jejich firmy, je nerozbitné. Dokazoval to tím, že se proti oknu rozběhl a nechal se odrazit zpět do místnosti. Jednoho dne sklo jednoduše nevydrželo a muž spadl dolů z 24. poschodí.

Starší muž z Texasu měl rád alkohol, ale kvůli bolestivému onemocnění krku jej nemohl pít. Dopřával si jej proto pomocí klystýru. Jednoho večera takto dostal do těla tři litry sherry. Když šel spát, jeho tělo pokračovalo v absorbování alkoholu a muž zemřel na otravu. Měl v krvi 4,7 promile alkoholu.

Kněz se vznesl do oblak! Zapomněl jen na detail...

Brazilský katolický kněz v lednu 2008 podnikl dobrodružný kousek. Naplnil 600 party balonků héliem a nechal se vynést do oblak. Dostal se do neuvěřitelné výšky 5300 metrů a poté bezpečně přistál v Argentině.

O několik měsíců později se rozhodl jít ještě dál. Chtěl překonat světový rekord a vydržet ve vzduchu déle než 16 hodin. Z úspěchu a medializace této akce chtěl financovat zastávku pro řidiče kamionů.


Podmínky pro nominaci na Darwinovu cenu:
– nominovaný nemůže dál předávat své geny, většinou proto, že je mrtvý
– jedná se o dospělého
– příběh nominovaného musí být potvrzen
– během události nesmí být zraněni další lidé

Na let se připravil téměř dokonale. Měl vestu, hliníkový oblek, padák, satelitní telefon a GPS zařízení. S drobným háčkem: nenaučil se GPS zařízení ovládat.

Vznesl se tedy do výše šesti kilometrů, když se změnil vítr a zanesl ho nad moře. Dovolal se sice pobřežní službě, ale nebyl schopen jí sdělit svou polohu. Pobřežní služba s ním po několika hodinách ztratila kontakt. Jeho tělo nalezlo brazilské námořnictvo u ropné plošiny poblíž pobřeží o tři měsíce později.

Ani Češi nejsou pozadu

V letech 2007 a 2008 se mezi nominovanými na Darwinovu cenu objevili i Češi. První případ je ze Žatce. Muž se tam vydal krást ocel do skladiště obilí. Nasoukal se do výtahové šachty, kde ho zaujalo ocelové lano. Jeho konec se vznášel nad ním v temnotě.

Po několika minutách pilování lano povolilo. Na kladce na jeho konci čekalo několikatunové závaží, které se na muže zřítilo a na místě ho zabilo.

Druhý příběh se odehrál v Kladně. Skupina mužů se tam vydala krást železo a další kovy ze staré opuštěné kovárny. Muži bez hlubšího zamyšlení začali rozebírat ocelové nosníky. Narušili celou konstrukci budovy a na muže se zřítila střecha. Dva na místě zemřeli, řada dalších se na místě zranila.

Všechny příběhy Darwinových cen mohou sice pobavit, ale také by měly poučit a zopakovat, že lidská hloupost někdy nezná mezí.