K pokladům evropské kultury patří také starobylé jazyky. Velšané se ten svůj rozhodli vyvést ze zapomnění

Dvojjazyčné nápisy ve velštině a angličtině se ve Walesu staly běžnou záležitostí teprve v posledních padesáti letech
Dvojjazyčné nápisy ve velštině a angličtině se ve Walesu staly běžnou záležitostí teprve v posledních padesáti letech
0:00
/
0:00

Velká Británie je domovem angličtiny, ale zdaleka ne pro všechny Brity je to mateřský jazyk. Irština, skotština nebo velština ovšem v posledních desítkách let postupně ztrácely na svém významu a dostaly se až na seznam ohrožených jazyků organizace UNESCO. Například ve Walesu proto vláda začala usilovně pracovat na tom, aby se původní keltský jazyk mezi lidi zase vrátil. Jak těžké je naučit se velšsky, si vyzkoušel reportér Matěj Skalický.

„Dobré ráno – Bore da. To je celkem jednoduché,“ usmívá se profesor Tudur Hallam. Sedíme spolu vedle knihovny na univerzitě ve velšském Swansea. Za okny padá déšť a i v rychlokurzu velštiny začíná přituhovat. Představit se už mi dá mnohem větší práci, a tak radši přecházíme k číslovkám. Ty jsou naštěstí o něco jednodušší.

„Abeceda je trochu jiná než v angličtině, ale ne tak moc. Máme ovšem některá speciální dvojitá písmena,“ dodává učitel a předvádí mi, jak zní dvojité D, dvojité L nebo velšské CH. „Takovýto zvuk v angličtině neuslyšíte,“ usmívá se.

Croeso i Gymru

„Další charakteristickou vlastností velštiny jsou mutace. Některé hlásky se mění v závislosti na určitých gramatických pravidlech. Třeba když chcete říct: Vítejte ve Walesu – Croeso i Gymru,“ vysvětluje Tudur Hallam.

„I když slovo Wales píšete velšsky s C, tedy Cymru, a normálně by se tedy četlo s K na začátku, tak v tomhle případě následuje ve větě po předložce s měkkým i, to znamená, že se místo K píše i vyslovuje G, tedy ‚Croeso y Gamry‘.“

Renesance velštiny

Podle Tudura Hallama není vůbec složité se velšský jazyk naučit, s čímž tedy zatím úplně nesouhlasím. Pravda je, že ačkoli tu každý umí anglicky, na velštinu narazíte v obchodech, na zastávkách autobusů – prostě všude.

„Myslím, že jsme na velštinu pyšní. Možná že teď víc než kdy jindy. Ještě před 50 lety byste ve městech určitě nenašli dvojjazyčné nápisy jako dnes,“ dodává profesor.

Jak zastavit vymírání jazyka?

Velštinou mluví čím dál méně lidí, asi pětina z více než třímilionové země. A tak ji vláda začala podporovat, na školách i třeba v médiích. Ve vládě má velšský jazyk dokonce svou ministryni. Do roku 2050 by měl velšsky mluvit aspoň jeden milion lidí. Takový je plán.

Dvojjazyčné nápisy ve velštině a angličtině se ve Walesu staly běžnou záležitostí teprve v posledních padesáti letech

Á propos – velšsky se domluvíte nejenom na Britských ostrovech, ale také v argentinské Patagonii, kam už v 19. století dorazili velšští osadníci. „Velština je tedy vlastně mezinárodní jazyk,“ směje se profesor Hallam.

Spustit audio
autoři: Matěj Skalický, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související