Juraj Loj: V herectví velmi rád měním vizáž. Kvůli postavě Vlada jsem pět měsíců chodil cvičit každý den

Bavili jsme se spolu o seriálu Slované, to byla doba, kdy jste ho zrovna natáčel. Řekl jste tehdy, že to bylo nádherné šestiměsíční natáčení na Ukrajině v oblasti Žytomyru. Pravděpodobně i s ukrajinskými kolegy, kameramany... Jak se vám na to teď kouká?

Mám na to úžasné vzpomínky. Dokonce jeden kolega, herec Makar, který tam hrál, přišel na Slovensko do Bratislavy, podařilo se mu začít hrát a točit u nás v seriálech. Mám zvláštní pocit smutku a beznaděje, když poslouchám, že znova před nedávnem byl ostřelovaný i Kyjev a Žytomyr...

Čtěte také

Juraj Loj o filmu Šarlatán: Trojan mě ničím nezaskočil, oba jsme perfekcionisté

Představím si tu oblast, kde jsme se pohybovali dennodenně šest měsíců, kde jsme chodili svobodně po krajině, a teď je tam takový stav. Je to smutné a hrozné.

Viděli Ukrajinci seriál Slované, nebo to běželo čistě jen na Slovensku?

Běželo to i tam. Co vím od Makara, ohlasy byly velmi pozitivní. Seriál se jim velmi líbil.

Když vám pro roli Vlada, jednu z hlavních rolí, oholí hlavu, tak to nevadí? Je to součást herectví?

Ano. Hledali jsme, co by Vladovi sedělo nejvíc na tu dobu. Měl se hlavně vymykat, měl být něčím specifický a jiný než všichni okolo. A to bylo právě i tím, že měl už oholenou hlavu. Na začátku měli všichni dlouhé vlasy. Tím oholením se stávali muži.

To jsou věci, které rád podstupuju. Velmi rád měním vizáž právě i kvůli tomu, abych se odlišil vizuálně od jiných postav. Beru to jako součást své práce.

I vychrtlejší mi tady připadáte. Zhubnul jste kvůli tomu?

Myslím si, že ano. Měl jsem takovou předpřípravu. Pět měsíců jsem chodil každý den cvičit k osobnímu trenérovi Marošovi Molnárovi. Měli jsme i přípravu kaskadérskou, kde jsme se v rychlokurzu museli naučit jízdu na koni, ovládání mečů, ovládání luku, museli jsme zvládnout bojové umění. Devadesát procent všech bojových scén jsem dělal sám. Takže to vše jsem musel zvládnout. Tím šla váha dolů.

O které z těchto disciplín se vám ještě teď v noci zdá?

Naštěstí se mi už o Slovanech nezdá. (usmívá se) Ale pro mě byla dost náročná a stresující jízda na koni. Nevím proč. Mám k těmto zvířatům obrovský respekt.

Na Ukrajině se mi víckrát stalo, že už když jsem si na koně sedal, tak dupal, postavil se na zadní. Nevím, jak jsem se udržel... Nebyl jsem na to zvyklý, nečekal jsem to. A hlavně, když se kůň rozběhne tryskem, ten vagón pod vašima nohama, to je taková neuvěřitelná energie a síla...

Toto bylo velmi stresující. Jinak ostatní, jako je šerm, bitky, to jsem zvládal poměrně jednoduše a to mě bavilo.

Jaké je to převtělovat se během jednoho představení do několika postav? Kdy a proč si Juraj Loj kreslí postavy, které hraje? Která česká postava je jednou z jeho nejoblíbenějších? A které slovenské filmy českým divákům doporučuje? Poslechněte si celý rozhovor.