Jste z děcáku? Máte 80% šanci, že skončíte jako bezdomovec, tvrdí antropolog

30. listopad 2016

Jak vypadá den bezdomovce v metropoli? Hostem Magazínu Leonardo byl urbánní geograf a antropolog Petr Gibas ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.

Ten se podílí na projektu, který zkoumá fenomén bezdomovectví na příkladu dvou měst, Prahy a Plzně. Výzkum se zaměřuje zvláště na časové a prostorové rutiny bezdomovců ve městech.

„Zajímá nás každodennost bezdomovectví, tedy co bezdomovci v rámci každodenního života řeší, s čím se potýkají a jak nakládají s prostorem, jak se pohybují, kam chodí a proč a co dělají,“ popsal vědec.

Jedině tak je možné pochopit a zpětně i veřejnosti ukázat, jaké bezdomovectví je ve skutečnosti, soudí Gibas. Při výzkumu samotném jsou využívány neotřelé metody.

„Nakoupili jsme jednorázové fotoaparáty, a dali je těm našim partnerům ve výzkumu, tedy bezdomovcům, aby vyfotili celý svůj den, v létě a v zimě,“ vysvětlil antropolog.


„Bezdomovectví je podle mě selháním společnosti, a pokud ne bezdomovectví samo, tak to, jak se s tímto jevem dále nakládá, tedy že se v zásadě nenapravuje. To neznamená, že by nebyly sociální služby, které by problémy neřešily, ale co se týče systému, tak ten není funkční. Neexistují mechanismy, které by zabránily třeba tomu, aby se člověk stal bezdomovcem, když má dluhy.“

Vzniklo tak mnoho velmi zajímavého materiálu. „Třeba množství fotek, které mají samy o sobě velkou sílu sdělit něco o jednom dni bezdomovce. V rámci tohoto projektu připravujeme také výstavu, která by měla být příští rok.“

Antropolog je přesvědčen, že kolem bezdomovectví panuje spousta mýtů a představ, které jsou stereotypizující.

„Dělal jsem rozhovory s mladými bezdomovci do 22 let, a to jsou všechno lidé z dětských domovů. To je jeden ze zásadních strukturních důvodů, jak se člověk stane bezdomovcem, když je mladý. Když je z děcáku, tak má 80% šanci, že skončí na ulici, což je problém, který se dá řešit na úrovni správy,“ upozornil expert.

Příčin vzniku bezdomovectví je spousta. „Ale myslím, že se podceňují ty strukturní, společenské příčiny. Jak se traduje, že je to otázka osobní neschopnosti nebo osobní volby, tak v řadě případů to není relevantní,“ shrnul Petr Gibas.

autoři: jkl , oci
Spustit audio